Režie:
Paul VerhoevenKamera:
Karl Walter LindenlaubHudba:
Anne DudleyHrají:
Carice van Houten, Sebastian Koch, Thom Hoffman, Halina Reijn, Waldemar Kobus, Derek de Lint, Christian Berkel, Dolf de Vries, Peter Blok, Michiel Huisman (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a mladá židovská dívka Rachel se schovává na holandském venkově ve starém statku u sedláka. Jednoho dne nad statkem prolétne spojenecký bombardér, a protože je pronásledován německým stíhačem, odhodí svůj náklad – bomby. Statek je zasažen a skončí v plamenech. Rachel, která byla v té době u blízkého vodního kanálu, se zachrání. Mladík, který byl v tu chvíli s ní, ji ukryje v otcově skleníku. Úkryt se však ukáže nebezpečným. V noci se totiž ve skleníku objeví cizí muž a Rachel a mladíka varuje, že Němci o nich vědí a že si pro ně brzy přijdou. Rachel muže požádá o pomoc. Van Gein, jak se má muž jmenovat, slíbí pomoc. Tvrdí o sobě, že je členem hnutí odporu. Vskutku se díky němu Rachel setkává se zbytkem své rodiny a všichni mají za pomoci Van Geina přejít ještě s dalšími Židy, které Gein zkontaktoval, frontu do bezpečí. Cesta však skončí tragicky. Loď, na které Židi cestují, je přepadena esesáky a Židi jsou vystříleni. Rachel se však podaří včas skočit do vody, a tak uniknout smrti. Dívka je zachráněna příslušníky skupiny odporu, a protože nemá co ztratit a chce pomstít své blízké, sama se do odbojové činnosti zapojuje. Jednoho dne se při transportu zbraní seznámí s německým důstojníkem Ludwigem Müntzem, který na holandském území řídí zpravodajskou činnost. Jejího seznámení velmi brzy využije šéf její odbojové skupiny, Kuipers, který potřebuje získávat informace přímo z německého velení, a ve chvíli, kdy mu Němci zatknou i jeho syna Tima, má největší zájem na tom, aby mu Rachel, která teď vystupuje jako Ellis de Vriesová, tyto informace dodávala. Ellis tedy opět Müntzeho vyhledá a stane se jeho milenkou. Inteligentní Müntze však brzy přijde na to, že dívka je Židovka a že donáší hnutí odporu. Sám Müntze se však do Ellis zamiloval, a tak ji neprozradí. Dokonce dá na její vysvětlení a pokusí se nahlásit svému nadřízenému, generálu Käutnerovi, vraha Ellisiných rodičů, důstojníka Frankena. Ten se však z obvinění z okrádání německé říše (kradl pro sebe zlato zavražděných Židů) vykroutí a sám obviní Müntzeho z vyjednávání s hnutím odporu. Generál Käutner nařizuje Müntzeho popravu. Ellis také neunikne zatčení. Franken zjistil, že mu Ellis nainstalovala do kanceláře odposlouchávací zařízení. Franken jde však ještě dál. Právě díky odposlouchávacímu zařízení sehraje s Ellis v kanceláři malou scénku, na jejímž základě odbojáři dojdou k přesvědčení, že to byla právě Ellis, jež je zradila a je za neúspěchem akce, kterou zorganizovali na osvobození Tima a jiných vězněných odbojářů. Zdá se, že když Ellis nezastřelí Němci, zastřelí ji zrazení odbojáři... (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (592)
Mrazivě surová výpověď o tom, že žid nemusí být vždy hodný a nacista odporaná svině. Ženy v odboji se nejednou dostaly nepříteli až na tělo, aby mohly působit tam, kam se vojsko nedostalo. Podobná témata se objevují i v dalších dílech (Smrt si říká Engelchen, Hlava v oblacích). Zde je však osud krásné židovky, která se vydala za nepřítelskou linii přebarvená za blondýnku, dotažený do konce. Je vidět, jak malo stačí, aby se ti, co měli navrch dostali úplně naspod. Nepřítel může být přítel a z těch nejbližších se mohou vyklubat zrádci. Nezapomenutelný zážitek. Zajímavé komentáře: Sarkastic ()
Čierna kniha je dobrý film. Dokonca veľmi dobrý. Vždy je o krok pred divákom. Netreba od neho očakávať spektakulárnosť hollywoodskych veľkoprodukcií ani naturalizmus ich bojových scén. Hoci ich tu pár je (a nepôsobia lacno), o ne tu nejde. Čo sa týka hercov, ansámblu dominuje Carice van Houten v hlavnej úlohe. Ak pripustíme, že postavy sú v tomto rozprávaní hlavne funkciami, je nutné prispôsobiť tomu aj herecký prejav. Celkovo sa dá povedať, že herectvo prakticky všetkých zúčastnených (nielen Houten) vynikajúco korešponduje s tónom a celkovou atmosférou filmu. Štýlovosť Čiernej knihy cítiť prakticky z každého záberu a divák, ktorý nepozerá filmy iba pre výbuchy, by mal byť nadmieru spokojný. A záverečný cynický „povzdych“ režiséra je odmenou pre tých, čo to vydržali až do konca a boli ochotní pristúpiť na režisérovu hru s divákom. ()
Druhá světová trochu jinak, Paul Verhoeven přehlíží globální vliv a důsledky války a zaměřuje se na komorní příběh skupinky lidí v odboji očima jedné židovské dívky. Komorní však pouze co do velkoleposti děje, vyprávění zůstává okázalé, režisérská ruka je stabilní a vyrovnaná, výprava věrohodná, mizanscény bohaté, barvy syté a celkově film působí vyspělým dojmem a místy má feeling o 10-15 let starší kinematografie. Děj není ani lineární, ani překombinovaný, je zamotaný tak akorát a líbí se mi, že se nevymezuje jen válečnou dobou a že v žádném momentu není emocionálně podbízivý. Přesto ale Černá kniha nemá úplně dokonalý náboj nezapomenutelnosti... 9/10 ()
Verhoeven opět ve formě, tentokráte budující národní pomník historický i kinematografický. Minimálně do té doby nejdražší film ze země oranžových tulipánů (nebo tak nějak) na ty peníze opravdu vypadá, a to je u válečného filmu vždycky plus - i když tohle je vlastně film špionážní, bez ohledu na to, kolik střel tady vychrlí všechny ty MP-40 a MG 42;) Bohužel ani půvaby Carice van Houten (pokud pravé, tak mám novou bohyni) a naopak dokonale hnusný Waldemar Kobus (Franken) nedokáží zamaskovat přehnanost akce, přílišnou podivnost krom upřeného pohledu ničím nevysvětleného Müntzeho chování, a hlavně úděsnou natahovanost zápletky. Carice sice dokonale hysterčí, když nepříčetně řve: "Copak to nikdy neskončí?!", ale i kdybych přistoupil na to, že je to symbolická obžaloba neutuchající lidské krvežíznivé vygumovanosti - na což poukazuje i finální záběr, ve kterém se počítá s tím, že vám dojde, že jste v první minutě (před dvěma a půl hodinami) viděli titulek Izrael, 1956, a že tudíž začíná Sinajská válka - pořád mě to nezbavuje pocitu, že je to přiléhavé z prostého důvodu chabé práce s nůžkami. Ale to už se dlouhé roky sepisovaným scénářům stává... A kde jinde by si měl Verhoeven dát záležet na svých rukopisných "chuťovkách", než právě tady, kdy mu navíc celá holandská filmová byrokracie líbala řiť za to, že se rozhodl vrátit domů a ukázat světu, zač je toho kolaborace. Jenže tentokrát zkrátka přetáhl strunu, a poslední půlhodina je jeden obrovský tyjátr pro tyjátr. Jenže když on je to prostě řemeslně tak parádní pokuk, a hlavní hrdinka je opravdu jako panenka z plakátu, kvůli kterým si naši dědečkové a pradědečkové mysleli, že stojí za to umírat (kromě svobody, královny, a tak). Prostě budu asi chtě nechtě muset dát osmdesátku, i když nebudu mít úplně čisté svědomí kvůli tomu scénáři. ()
Znamenité drama, které přerušilo šestileté čekání na film (naposledy nadprůměrné sci-fi Muž bez stínu) od provokující režiséra, upozorňuje svérázným pohledem na nesmyslnost války. Rozhodně tu ale nespoléhejte na žánrovou zkušenost. Holandský režisér Paul Verhoeven si stále potrpí na detail (kamera neuhne před ničím), v jednotlivých scénách působí staromilsky (i když je vyškolen ve zběsile sprintujícím Hollywoodu), nepodléhá exhibici (i když i ta se několikrát nabízí). V rodném Nizozemí tak natočil válečný melodramat v cynickém kabátě, ve kterém prodal svůj vypravěčský talent. A bez velkých gest k nám tak doputovala velice příjemná rozprava o válkou zkoušených osudech. Oproti například českým filmům má Black Book skutečně silné postavy, zejména pak zvrhlé a zákeřné, a překvapivě jim vévodí protřelá žena, co se, sic je Židovka, ani ve světě „nemilosrdných“ (jeden dobrák by se našel) Nácků neztratí. Po masakru rodičů se dostává do centra partyzánů, odkud díky svému půvabu a buldočímu zápalu nemá tak daleko do postelí věčně opilých nacistů, kde se dají sehnat vzácné informace pro odbojová hnutí. Osudy ústředních postav se několikrát promíchají, Verhoeven se nebojí nějakou (námi vnímanou) zásadní postavu jen tak odkrouhnout, nepopiratelné hrdinství v tu ránu vystřídá pořádná zrada. Herecky pak vedle elegantního Nácka-dobráka Sebastiana Kocha kraluje bezchybná Carice van Houten, jejíž postava je hlavně výborně napsaná, a tak si jde nelítostně za svým a ustojí všechny proměny svých Rachel i Ellis (ač se sebevědomě natřásá před nadrženými Němci nebo potupně lapá po dechu pod nánosy výkalů). Black Book je velice chytrým filmem, i když v závěru ztrácí na tempu; chytrým natolik, že se několikrát přehoupne do kýče, tu zase do napínavého vyprávění hitchockovských kvalit, tam zase přiostří v neskrývaném naturalismu. 80%. ()
Galerie (28)
Photo © ContentFilm International
Zajímavosti (20)
- Film je rámován scénami z Izraele, kde zrovna začíná tzv. Suezská krize z roku 1956. Právě to je důvodem, proč bylo možné v závěru vidět vojáky běžící v pohotovosti. (JayZak)
- Carice van Houten si později v roce 2008 zahrála ve filmu Valkýra (2008) po boku Toma Cruise Ninu von Stauffenberg, manželku Clause von Stauffenberga (Tom Cruise), který je hlavní strůjce atenrátu. Sebastian Koch hrál v roce 2004 Clause von Stauffenberga vedle Niny Kunzendorf, která ztvárnila Ninu von Stauffenberg, ve filmu Stauffenberg (2004). (ČSFD)
Reklama