Režie:
Paul VerhoevenKamera:
Karl Walter LindenlaubHudba:
Anne DudleyHrají:
Carice van Houten, Sebastian Koch, Thom Hoffman, Halina Reijn, Waldemar Kobus, Derek de Lint, Christian Berkel, Dolf de Vries, Peter Blok, Michiel Huisman (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Píše se rok 1944 a mladá židovská dívka Rachel se schovává na holandském venkově ve starém statku u sedláka. Jednoho dne nad statkem prolétne spojenecký bombardér, a protože je pronásledován německým stíhačem, odhodí svůj náklad – bomby. Statek je zasažen a skončí v plamenech. Rachel, která byla v té době u blízkého vodního kanálu, se zachrání. Mladík, který byl v tu chvíli s ní, ji ukryje v otcově skleníku. Úkryt se však ukáže nebezpečným. V noci se totiž ve skleníku objeví cizí muž a Rachel a mladíka varuje, že Němci o nich vědí a že si pro ně brzy přijdou. Rachel muže požádá o pomoc. Van Gein, jak se má muž jmenovat, slíbí pomoc. Tvrdí o sobě, že je členem hnutí odporu. Vskutku se díky němu Rachel setkává se zbytkem své rodiny a všichni mají za pomoci Van Geina přejít ještě s dalšími Židy, které Gein zkontaktoval, frontu do bezpečí. Cesta však skončí tragicky. Loď, na které Židi cestují, je přepadena esesáky a Židi jsou vystříleni. Rachel se však podaří včas skočit do vody, a tak uniknout smrti. Dívka je zachráněna příslušníky skupiny odporu, a protože nemá co ztratit a chce pomstít své blízké, sama se do odbojové činnosti zapojuje. Jednoho dne se při transportu zbraní seznámí s německým důstojníkem Ludwigem Müntzem, který na holandském území řídí zpravodajskou činnost. Jejího seznámení velmi brzy využije šéf její odbojové skupiny, Kuipers, který potřebuje získávat informace přímo z německého velení, a ve chvíli, kdy mu Němci zatknou i jeho syna Tima, má největší zájem na tom, aby mu Rachel, která teď vystupuje jako Ellis de Vriesová, tyto informace dodávala. Ellis tedy opět Müntzeho vyhledá a stane se jeho milenkou. Inteligentní Müntze však brzy přijde na to, že dívka je Židovka a že donáší hnutí odporu. Sám Müntze se však do Ellis zamiloval, a tak ji neprozradí. Dokonce dá na její vysvětlení a pokusí se nahlásit svému nadřízenému, generálu Käutnerovi, vraha Ellisiných rodičů, důstojníka Frankena. Ten se však z obvinění z okrádání německé říše (kradl pro sebe zlato zavražděných Židů) vykroutí a sám obviní Müntzeho z vyjednávání s hnutím odporu. Generál Käutner nařizuje Müntzeho popravu. Ellis také neunikne zatčení. Franken zjistil, že mu Ellis nainstalovala do kanceláře odposlouchávací zařízení. Franken jde však ještě dál. Právě díky odposlouchávacímu zařízení sehraje s Ellis v kanceláři malou scénku, na jejímž základě odbojáři dojdou k přesvědčení, že to byla právě Ellis, jež je zradila a je za neúspěchem akce, kterou zorganizovali na osvobození Tima a jiných vězněných odbojářů. Zdá se, že když Ellis nezastřelí Němci, zastřelí ji zrazení odbojáři... (TV Prima)
(více)Videa (2)
Recenze (593)
Ty jo, tak tá si toho za druhú svetovú zažila skutočne veľa. I keď som mal miestami pocit, že film sa dal natočiť aj s kratšou minutážou a na pomery ťažkej vojnovej tématiky zaváňa až príliš pohodou atmosférou (dramatickejšia by mu sadla lepšie), ktorej navyše chýba akási väčšia hĺbka, viac mu vlastne vyčítať ani nemôžem. Od začiatku do konca bola Čierna kniha výsostne pútavým zážitkom, na ktorý sa naozaj dobre pozeralo. Hlavnej hereckej role ženského pohlavia sa zhostila pre mňa už známa tvár, Carice van Houten, ktorú poznám ale skôr zo seriálovej tvorby v Game of Thrones (Melisandra alias Red Woman) a voči ktorej som vždy choval prevažne neutrálne emócie, ale po tomto snímku môžem prehlásiť, že sa jedná o naozaj skvelú herečku. Takže veľký palec hore, získala si moju úctu. Nakoniec by som chcel ešte pochváliť záverečný odkaz na Suezskú krízu, ktorá vo mne vyvolala dojem, že aj keď sa celým filmom prelína vyslovene kľudná atmosféra, hraničiaca až s úsmevnou pohodou (i pri naozaj drastických scénach), napriek tomu si Verhoeven jednoducho nemohol odpustiť aby všetko zakončil happy endom, ale naviazal rovno na to, že ľudia sú skrátka nepoučiteľné stvorenia. Podľa môjho názoru, ak v Black Book nebudete hľadať nejakú deep myšlienku, užijete si ju všetkými desiatimi. ()
Mně se to líbilo velmi. Je pravda, že to příliš originální není, ale ve chvíli, kdy jsem Zwartboek sledoval, jsem přesně nějakou rutinní a napínavou záležitost potřeboval. Absence originality ale vlastně není úplně férovým vyjádřením. Zwartboek je totiž jeden z mála filmů z prostředí Druhé světové, ve kterém je velmi ostrá a neztmavená barva ( říkám tomu vybledlá barevnost), což je jev, který se ve snímcích podobného typu objevuje snad stoprocentně. Asi prkotina, ale pro mě důležitá. A několik velmi silných scén rozhodně najdete. Verhoeven je prostě klasa. A hudba...ta byla v jeho filmech vždycky špičková a po smrti mágů Goldsmithe a Poledourise si možná našel zase někoho, kdo za to bude stát. ()
Verhoeven točit nezapomněl a jen díky jeho pevnému vedení se tahle dlouhatánská válečná agitka dá překousnout bez sebemenšího zádrhelu. Bohužel scénář už tak ladně nepůsobí a jeho místná hra na náhodu mě ke konci značně iritovala stejně jako duševní (ne)vývoj postav, které sice přecházejí ze světlé strany na temnou nečekaně, ale bez patřičných vnitřních motivací. ()
Mrazivě surová výpověď o tom, že žid nemusí být vždy hodný a nacista odporaná svině. Ženy v odboji se nejednou dostaly nepříteli až na tělo, aby mohly působit tam, kam se vojsko nedostalo. Podobná témata se objevují i v dalších dílech (Smrt si říká Engelchen, Hlava v oblacích). Zde je však osud krásné židovky, která se vydala za nepřítelskou linii přebarvená za blondýnku, dotažený do konce. Je vidět, jak malo stačí, aby se ti, co měli navrch dostali úplně naspod. Nepřítel může být přítel a z těch nejbližších se mohou vyklubat zrádci. Nezapomenutelný zážitek. Zajímavé komentáře: Sarkastic ()
Pravda je, že jsem se i přes dlouhou stopáž ani na okamžik nenudila. Ale udělat z válečných událostí takovouhle akční kovbojku bylo na můj vkus místy až příliš silné kafe. Některé dialogy jsou navíc dost přiblblé, stejně jako předvídatelnost jednotlivých zápletek i závěrečné rozuzlení. Je to krásně natočené, má to správný náboj i zajímavé postavy, ale ta mainstreamovost, kterou Verhoeven v Hollywoodu načichl, mnohdy působí značně nepatřičně. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (20)
- Nepřehlédnutelný odkaz na kibuc z období podzimu 1956 má zajímavý poválečný přesah. Tehdy se Izrael nechal zaplést do konfliktu, který se stal známým jako Suezská krize. Poprvé od doby boje o vlastní existenci byl tento stát naopak vnímán jako agresor. (calculus)
Reklama