Čas
-
Shi gan
-
Čas
-
Time
Drama
Jižní Korea / Japonsko, 2006, 94 min
Režie:
Ki-duk KimHrají:
Jung-woo Ha, Hyeon-a Seong, Ji-yeon Park, Seo Ji-SukObsah
-
Film pojednáva o mileneckém páru, kde dívka najednou začne pochybovat o lásce svého přítele a neváhá podstoupit dokonce plastickou operaci obličeje a úplně pozměnit svůj vzhled, aby byla pro něj pořád atraktivní a neokoukaná. KIM Ki-duk se zabývá opět svým oblíbeným tématem mezilidských vztahů, lásky a lidské přirozenosti, které vyhrotí tentokrát až k tématu změny fyzické podoby (pro zajímavost – v Koreji podstupuje plastickou operaci až polovina mladých lidí ve věku kolem 20 let). (oficiální text distributora)
Film pojednáva o mileneckém páru, kde dívka najednou začne pochybovat o lásce svého přítele a neváhá podstoupit dokonce plastickou operaci obličeje a úplně pozměnit svůj vzhled, aby byla pro něj pořád atraktivní a neokoukaná. KIM Ki-duk se zabývá opět svým oblíbeným tématem mezilidských vztahů, lásky a lidské přirozenosti, které vyhrotí tentokrát až k tématu změny fyzické podoby (pro zajímavost – v Koreji podstupuje plastickou operaci až polovina mladých lidí ve věku kolem 20 let). Komentáře uživatelů k filmu (194)
-
Djkoma
V kině nádherně citlivé a působivé. Je láska cit, který máte k osobě, její duši nebo jejímu vzhledu? Příběh, který spojuje mnohé otázky, které se dneska dají potkat na každém rohu a pokládá i několik nepříjemných otázek o citech...(9.4.2008)
-
Renton
MFF KV .. Scénář: Ki-duk Kim .. VIII. Černohumorná psychologická hra, kterou se Kim naváží do svých krajanů, kde je momentálně dosti módní trend upravovat si tělo plastickou operací. Co nechápu je, proč se film jmenuje zrovinka ČAS, i když ten lze aplikovat na cokoliv a je jakýsi všelék na duševní i fyzické jizvy, kterých mají postavy během děje mnoho. Tento zprofanovaný korejský tvůrce, oproštěn od svých častých nešvarů, jako jsou mlčící postavy a jejich nelogické jednání s cílem samoúčelně zobrazovat brutalitu či násilí, předvádí tentokrát plně klady své tvůrčí práce. Ve snímku se mluví a to hodně, naléhavost tématu dostává postupem času hodně ostré okraje a vkusně přimíchaný humor to celé povyšuje na velice příjemnou zábavu. Škoda jen toho konce, kdy se i Kim v schizofrenní rozpolcenosti a nastavování zrcadel trochu ztratil a nevybruslil ve finále s takovou grácií, s jakou zvládl předešlou většinu snímku.(2.7.2006)
-
Malarkey
Kim Ki-duk zvýraznit city umí, příčemž ani v tomto filmu se neplete. I když narozdíl od jiných filmů se v tomhle dost mluví a tak to nevypadá na to, že by to on vůbec točil i když časem je to hodně znát. Příběh totiž ze začátku vypadá absurdně, ale časem se rozvine v opravdu propletenou a zamotanou machinerii u které je problém zjistit, jak na tom hlavní postava a hlavně divák vůbec je. Neměl jsem proti konci vůbec nic, ale trošičku mě štvala ta nedotaženost, se kterou si režisér většinou umí pohrát. Zde se mu to příliš nepovedlo, ta myšlenka ve filmu je sice dost zajímavá a má jasný cíl, ale k tomu jasnému cíly se dostává hrozně složitou cestou propletenou dějem až jsem se do toho neskutečně zamotal, nakonec z toho vznikne smutně nostalgická vzpomínka na minulost a já jsem opět, i když trošičku méně u režisérova filmu spokojen, protože filmy má určitě lepší.(8.5.2009)
-
Adrian
Cas, ktory vsetko meni a ludske usilie bojovat proti tejto nepriazni, ktore ale nakoniec nema sancu. V mnohych prvkoch stary ale i novy Kim, ktory akokeby po ocistujucom Bin-jipe este vnutorny sulad znova hladal a zaroven ma milo prekvapil znalostou hlbky zenskej duse (myslenka May (: ). Prave s Bin-jipom je Shigan v opozicii v smere vyjadrenia lasky medzi muzom a zenou. Intenzita zazitku zo sledovania filmu bola vyrazne zvysena osobnym rozhovorom s reziserom a hereckym obsadenim. Hlavne May to len ztazka od radosti vydychavala... (:(30.6.2006)
-
Pohrobek
Překvapivě jemný snímek, reflektující sílu lásky a posedlosti. Tradiční Kim Ki-dukova mystika se hlásí o slovo poměrně pozdě, avšak o to naléhavěji. Vyrámcování je velmi povedené a filmu vlastně dodává i zajímavý otevřený konec. Většina snímku, rezignující na velkou část Kimových charakteristických ingerediencí, zčásti stavějící dokonce na síle a humoru klasicky vypointovaného dialogu, je jistě chvalitebným pokusem, osobně se mi ale více líbil krásný poeticko-tragický konec.(13.10.2006)
-
AngelAngie
Není to dodat... tohle mě zase jednou úplně posadilo na prdel a abych si to pamatovala ještě dýl, tak mě to z ní pak zvedlo a pořádně mi to naplácalo, protože tenhle film si určitě pamatovat budu... dlouho... hodně dlouho... navždy!!!(11.1.2007)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $16,070║Tržby Celosvetovo $721,712║(8.4.2010)
-
hirnlego
Originální námět, to ano (a krásný "ležící" plakát) - a přesto jsem měla chvílemi podivný pocit, že je to celé takové prvoplánové hraní na city diváka. No snad bych Čas mohla někdy v budoucnu zhlédnout ještě jednou a ujasnit si názor...(18.1.2007)
-
kiddo
Kim to udělal znovu – osvobodil se z kruhu vlastního klišé a opětovným popřením své dosavadní tvorby nastartoval nový směr, kam se příště může ubírat. „Čas“ je (snad definitivním) završením přeměny Kimova stylu; od špíny, násilí a přízemnosti s okázalou symbolikou k transcedenci, nadpozemskosti a jakémusi očištění a následnému „zhmotnění se“ zpět do reality a novému pohledu na ni (jeden by pomyslel i na proces křesťanského spasení). Významová rovina není v „Času“ jasně čitelná a až do očí řvoucí jako v předchozích dílech, ale skrývají ji příběh, postavy a dialogy jako v kterémkoli „normálním“ filmu, a poselství se tak nestává hlavním a jediným účelem. Přes zařazení do kategorie psychologického dramatu (tedy kategorie, jež s pojetím postav obvykle nijak výrazně neexperimentuje), je nositelem „kimovštiny“ právě originálně chápaný svět hrdinů, který se postupně mění na děsivé panoptikum vyšinutých duchů; vztah s partnerem se rozpadá běžně proto, protože jsme se změnili vnitřně a navzájem nemáme mnoho společného s těmi lidmi, do kterých jsme se kdysi zamilovali. V „Čase“ zůstávají postavy duševně víceméně stejné, a přesto není jejich změna o nic menší – matou nás svými „maskami“, za nimiž se skrývají. Jejich rozpolcenost nevyplývá z vnitřní změny, ale z nesouladu nové tváře a starého charakteru a postupným vývojem v dvě odlišné bytosti nabývá až charakteru schizofrenie. Postav se zmocňuje iracionální nenávist k sobě samým a zoufalství ze ztráty štěstí, o které se sami připravili. A největší deprese tak na člověka padá z toho, že ztracený čas už nelze nikdy najít.(18.2.2007)
-
Marius
Posledný film Kim Ki-Duka je špecifický tým, že popiera tak obsahovo ako i formálne temer celú doterajšiu Kimovu tvorbu. Ranná Kimova tvorba bola charakteristická poetikou kombinovanou s násilím a jeho neskoršie filmy pôsobia harmonicky a snovo, obe však po obsahovej stránke deštruujú sociálne vzory správania sa tým, čo je pre ľudí prirodzené bez ohľadu na ich spoločenské postavenie. V Čase však práve naopak, niečo čo vyšlo zo spoločnosti – potreba byť neustále atraktívny a z toho vyplývajúca nespokojnosť so sebou samým, spôsobuje deštrukciu prirodzeného „ja“ hrdinov. Hlavná hrdinka si umelo vyfabrikuje problém a vmanipuluje seba i svojho partnera do sledu ňou umelo vytvorených situácií, v ktorých si tento problém potvrdí ako reálny fakt (áno, Kim je znalec ženskej duše) a rozhodne sa pre riešenie, ktorým zmení svoje pôvodné “ja“ na niekoho iného. Otázka je nakoľko ostáva želanie zmeniť sa prostredníctvom plastiky na niekoho iného len zbožným želaním. Pokiaľ ide o formu Kimov zmysel pre obraz je síce neotrasiteľný, výrazne však do úzadia ustúpila jeho potreba obrazom rozprávať , čo je dosť odvážny krok vzhľadom na skutočnosť, že práve toto z Kima spravilo režisérsku hviezdu. O to viac samozrejme museli prísť do popredia dialógy, v ktorých už často nefunguje to čo fungovalo pri obrazovom rozprávaní – zbytočne sa napríklad opakuje replika „musí ťa nudiť pozerať sa celé dva roky na tú istú tvár“, údernosť tejto vety tak vyšumí opakovaním do stretena, omnoho vhodnejšie by bolo použiť ho raz a presne ním niektorú zo scén vypointovať. Opakovanie scén s rovnakým obsahom tu už buď nie je také výrazné alebo plní úplne inú funkciu než v Kimových „nemých“ filmoch. Shigan mi skrátka pripravil šok, na jednej strane príjemný v tom, že Kim sa po nastavovanom Luku prestal opakovať a vybral sa niekam, kde ešte tvorcovsky nebol a na druhej strane mierne nepríjemný v tom, že i keď je to stále Kim, asi sa od neho vzhľadom k novému kurzu tvorby druhého Bin-Jipu nedočkám. 9/10(11.12.2006)
-
Jossie
Hodně dlouho to nevypadalo jako Kimův film, ale závěr to tradičně katapultoval hodně vysoko. Odcházela jsem z kina se spoustou otázek v hlavě a vysvětlení může být tolik. Úžasné byly výtvory v sochařském parku a už dlouho se mi neudělalo u filmu špatně, jako u záběrů z plastické operace. Mě by to tedy odradilo, ale Kimovu hrdinku ne, udělala by pro svou lásku cokoliv. Otázka je, jestli jí za to obdivovat nebo zatracovat.(16.10.2006)
-
EdaS
Jak udržet fungující vztah - tím, že se budeme snažit změnit, nebo tím, že se budeme snažit zůstat stejní? Je lepší s časem bojovat nebo se smířit s jeho působením? Změní se společně s tváří člověka i jeho charakter? Kim Ki-duk nezklamal a opět je trošku jiný (méně brutální, více upovídaný a srozumitelnější) a stále stejně naléhavý a zajímavý.(18.10.2006)
-
Flipper
Krásne Kauzuálny Ki-duk Kim. Kultové klapanie konštánt, kumštu a kulís. Korenie komunikácie ku kvalite klepania ma nebeskú bránu. Ah sakra tam nie je k...(30.4.2008)
-
Pumiiix
Třetí film (3-iron, Jaro, léto, podzim, zima... a jaro), který jsem viděl od režiséra Ki-duk Kim a prozatím nejsilnější zážitek. Výborný pohled na moderní společnost a obětavost partnerů pro vzájemnou lásku, která razantně překračuje (ta obětavost) normální lidské chování. Vše přitom začíná prachobyčejným žárlením ;-) no jo ženy ;-).(31.5.2010)
-
charlosina
Silný snímek o silných citech... ani nevím, jak všechny ty emoce, které ve mě Čas vyvolal, popsat... Líbí se mi, jak Kim Ki-duk jde do hloubky, jak rozdrásává nitro a nechává ho tak. A tahle jízda, ta byla... překvapující, šokující, snad i překročila jisté hranice. Vnímala jsem nejen zničující cit, sebedestruktivní sklony, až zhoubnou lásku a snahu vyhnout se stavu omrzení, ale také hrozbu, jakési varování před vším, co nám modernizovaná společnost nabízí. Dneska už jde opravdu vše. Ale sám před sebou člověk nikdy neuteče. Stejně jako nikdy nedovede zastavit čas, a ani ho vrátit... Prostě pro mě nezapomenutelný a velmi silný film, který mi vyrazil dech (jeden z mála snímků, po jehož shlédnutí jsem opravdu nebyla schopná jakékoliv komunikace, jelikož mi trvalo, než jsem začla vnímat realitu).(11.11.2007)
-
H34D
Civilní a moderní drama jak svým tématem, prostředím tak relativně i režií. Postavy výjimečně u Kim Ki-duka normálně mluví, vyjadřují své pocity a nepůsobí jak z jiného světa (tedy až na to podstupování operací). Čas se zpočátku tváří jako kultivované a spíše minimalistické drama lehčího rázu, ale ono se postupem času zjistí, že příliš pozitivní není, že je ve své podstatě spíše úzkostné a že ani vyspělý svět v něm nezajišťuje štastný a veselý život. Se "špínou" v duši pěkně kontrastuje čisté a moderní prostředí (interiéry, sochy v parku apod). Bohužel, mohlo to být nápaditější a mohlo to více vypovídat o čase... 7/10(9.5.2009)
-
Lynn
Jistě, Mistr už mnohokrát natočil i lepší kousky, ale i tento si stále zachovává slušný nadprůměr. Moc se mi líbili herci, obě hlavní role byly precizně zahrány. A jako obvykle byla i vizuální stránka filmu velice podařená.(27.10.2006)
-
molotov
Na Kima ukecané, docela vtipné a dost zmatené. Asi by pomohlo další shlédnutí.(9.7.2006)
-
Madison
Čo všetko dokážeme obetovať pre to, aby sme si udržali večnú nádej, nesmrteľnú lásku a zmena vonkajšieho ,,ja" sa stáva nevyhnutným predmetom na dosiahnutie tohto absurdného cieľa? Film o strachu, o strachu zo straty milovanej bytosti, o strachu zo zovšednenia ženskej krásy a strachu zo samoty. Hlboké polemizovanie o ľudskej psychike skrz úchvatné symboly (stretnutie dvoch tvárí jednej bytosti) či metafory. Zatiaľ najlepší Ki-duk Kim, ktorého svojskosť zobrazovania ľudskej trýzne, mi sprostredkovala nezabudnuteľný zážitok.(16.4.2010)
-
Le_Chuck
Kim Ki-duk pre tento krát oveľa lepší scénarista, ako režisér. Konzervatívne natočená chladná (občas hysterická, občas poetická) konverzačka, ktorej ústrednou témou je láska a stopy času na nej. A to nie len fyzické. Chvíľmi sa mi zívalo, ale výsledný dojem značne vylepšil záver, ktorý nech už bol myslene akokoľvek, tak film posunul o úroveň vyššie. 75%(28.6.2007)
