Transylvania

Po výborném alžírském Exilu se Tony Gatlif vrátil ke svým oblíbeným rumunským cikánům a natočil nejhorší film, co jsem od něho dosud viděl. Je tu sice krásná Asia Argento, ale její bezcílné potulování Transylvánií nedává žádný smysl. Hlavně do toho naflákat spoustu různých oslav a místní hudby, festivalové publikum to spolkne i s navijákem, že? Škoda času. (02.02.2010)

Oslava života. Života do morku kostí, ne života zadušeného tisíci pozlátky. Variace na dilema Ericha Fromma „Být nebo mít“. Možná odpověď na skladbu polských WWO „W wyjatkowych okolicznościach“. Energie, jiskra, houževnatost, zatvrzelost, syrovost. Možná jsme přesvědčeni, že máme o co přijít, ale pravděpodobně jsme o to hlavní už dávno přišli, sami a dobrovolně. Tento film je stříkačkou, jež mi do žil mého zkostnatělého a usedlého zápaďáckého života vstříkla dvojitou dávku hustého adrernalinu. Scéna s medvědem je opravdu úchvatná, stejně tak zpěv Avanti, Popolo!!!. Asia Argento je dokonalá. Miluji ji, chci ji. (09.08.2011)

Tony Gatlif se pokouší sdělit nesdělitelné: duši země a lidí, kteří v ní žijí. A i když je to nemožné, těžko se k tomu někdo přiblíží víc, než on. Transylvania je surreálně ponurá, plná syrových emocí, depresí i radosti ze života. Ve srovnání s Exilem, který se mi líbíl moc, je možná až příliš bezútěšná, ale to bude asi samotným prostředím. S nelogičností jednání postav bych si hlavu nelámal. Vím o planetě Transylvania moc málo na to abych si troufal podsouvat jí logiku na jakou jsem já zvyklý. (12.12.2010)

Veľmi dobrá dráma perfektne podfarbená úžasnou hudbou so skvelými hercami. Birol Unel sa možno nevymanil z pod podobnej úlohy v skvelom PROTI MÚRU, ale mne jeho drsný šarm príde prirodzený (uveril by som aj to, že doma tiež robí šalát na kapote auta :)) Režisér skvelo pracuje s prostredím, folklórom a množstvom národností v Transylvánii, ktorá je symbolom stretu rôznych kultúr a názorov na život. Atmoséra je ponurá a beznádejná, ale film vo mne nechal pocit nádeje... (20.11.2006)

Vylidněná vesnice, babky prodávající Čangalovi rodinné poklady za babku. Bezútěšnost na každém kroku, šedivé domy i ulice, vše je špinavé, oprýskané, staré. V kontrastu s tím úžasné cikánské melodie, housle, cimbál, harmonika, ženské hlasy, sbory. Těhotné Zingarině vmete dlouho hledaný a milovaný Milan do tváře: „Nevyhostili mne, utekl jsem před tebou. Nemiluji tě.“ Tím začíná katarze a mozaika událostí, spíš skládané obrázky než celistvý děj. Hysterická scéna v lese, kdy se Zingarina válí v listí a blátě. Vymítání ďábla v kostele. „Vyžeň, oddal, odstraň veškerý ďábelský skutek.“ A zase ty krásné tklivé melodie, smutné i veselé, něžné i divoké. Drsná soulož na kapotě auta a pak ještě drsnější scéna porodní. Skoro až nechutná. Čangala si nechá hrát od cikánů, rozbíjí si v zoufalství lahve o hlavu a cikáni odcházejí: „Hudba je k životu, ne k trápení!“ Zvláštní film s démonickou Asií Argento a mužným a sexy Birolem Ünelem, i když se dva týdny nemyl. Ale jen za ***, nějak to není na víc, ale ani na míň. (24.06.2008)