Kdo je tady ředitel?

Další hravé a chytré překračování mezí filmového média kladením nových umělých překážek a svéhlavých komplikací. Na vtipu to ovšem neubírá. (06.04.2007)

„Zasraný Dánové!“ Kdybych bral vážně Trierova úvodní slova o komedii prosté jakékoliv reflexe, usilující pouze pobavit diváka, jsem teď zklamaný. Ale copak lze brát Triera vážně? V souvislosti s Ředitelem Zeměkoule musím stejně jako dříve u Dogville a ještě dříve u Tance v temnotách napsat, že něco podobného jsem ještě neviděl. Podle IMDb byla použita speciální kamerová technika nazvaná Automavision, kdy jsou záběry a pohyby kamery vybírány počítačem. V praxi to vypadá jako hrozný bordel. Plynulá návaznost záběrů? Hovořící postava vždy dobře viditelná? Nějaký kameramanův zájem o to, co se děje v pozadí? Zapomeňte! Tenhle cílený amatérismus v pojetí zkušeného filmaře měl asi být sekundárním (jestli ne primárním) zdrojem humoru, pro mne byl zprvu provokatérskou snahou o svéráznost za každou cenu, postupně jsem si na něj zvyknul a bral jej nanejvýš jako (ne)příjemné zpestření děje. Vlastně spíš jednoduché, nepříliš promyšlené zápletky vystačující nanejvýš pro jednu epizodu sitkomu (třeba Kanclu), přesto ideální coby základ pro trierovsky krutou satiru. Kancelář jako na lžích postavený mikrosvět, kde má upřímnost cenu platiny – výstižné a, minimálně jde-li o přetvářkou neobalenou prezentaci dánsko-islandských vztahů, velice odvážné. Trier si nadále udržuje pověst režiséra, jehož filmy nemůžu vystát, ale stejně mě fascinují. 75% Zajímavé komentáře: Amarcord_1, HAL (09.06.2010)

Nečekaně příjemné překvapení. Hlavně první půlka byla těžkotonážní lavina humorných dialogů. Zejména dialog o odpovědi na mejl mě totálně zničil. Koukám, že s ředitelema je sranda. Nejdříve pravidelná sobotní česká groteska Volejte řediteli ve který ředitel Železný veřejně odpovídal na otázky, které si sám v průběhu týdne neveřejně napsal a teď zase tahle zábavná dialogovka. (05.09.2008)

Lars von Trier je trošku těžkotonážní režisér. Nedá se u něj čekat nic jiného, než něco originálního, co buď sedne, nebo vysloveně nasere. Kdo je tady ředitel? je dost zvláštní film, kde kamera se vůbec nehýbá, a jak jsem se dozvěděl, tak je vše ještě natočeno dost zvláštním postupem, což mi potvrdilo i samotné záběry kamery. Kamera byla totiž statická a jednotlivé záběry se mezi sebou sekali tak, jak lidé mluvili. Mimoslovní pohyby byly často jednoduše vyškrtnuty. Zajímavý a musím říct, že mně to nijak nevadilo. Důležitá totiž byla konverzační část, která byla fakt skvělá. Nejbrutálnější byl ale ten dánsko-islandský vztah, ten mě vysloveně bavil. Ono taky, koho by nebavilo sledovat, jak na jedné straně mluví dánsky, na straně druhé to překládají do islandštiny a je to jako kdybyste překládali Moravákovi, co říká Pražák a suverénně si na to vzali překladatele. (24.01.2013)

║Rozpočet €3milióny║Tržby USA $51,548 ║Tržby Celosvetovo $3,013,871║ (14.12.2008)

Kominík v městě bez komínů aneb von Trier on capitalism. Subverzivní sranda od přízemí až ke komínu (chybějícímu). (03.03.2012)

Scénář: Lars von Trier .. Svojí podstatou to komedie je (včetně tvůrčího popisu, co, kdy a jak do správné komedie patří), jenže nečekejte tuctovou záležitost a lacinou zábavu - Trier nehraje podle obvyklých pravidel a (s)prostě manipuluje. Se vším a se všemi. Příběh začíná trochu kostrbatě, dialogy či monology jsou samá floskule ovšem nechybí tomu pointa a i toho vtipu lze najít mezi řádky obrovskou spoustu. Po celou dobu jsem se nemohl zbavit extaticky příjemného pocitu a úsměvu na tváři, i když vyložený výbuch smíchu byl spíše ojedinělý. Natočeno je to minimalisticky a realisticky, vycházející z teze Dogma 95, tedy žádná hudba a podobné umělé doplňky, které do samotného dění nepatří. Kompozice a snímání obrazu je velmi rozmanité, těkavé a vše umocňuje trhaný střih dle experimentálního postupu samotného režiséra. Herecké obsazení nemá chybu. Ústřední dvojice, to je roztomilý medvídek Peter Gantzler a dánský Daniel Craig - ano, takové má charisma - Jens Albinus. Oba jsou neskutečně zvláštní, zábavní, prostě lahůdka. Osobně jsem dostal od filmu mnoho, i když se mi to do zítra nejspíš vykouří z hlavy a slastně zapomenu. Přesně podle diktátu režiséra. Máte to u mně, maestro Lars. 85%. (31.03.2007)

Odporucam panovi Trierovi zostat pri dramach. Tie mu zeriem. Kto je tady reditel ma neuspokojil ani nahodou. Malo to par vtipnych scen, ale naozaj to vobec nesplnilo moje ocakavania. Velmi casto som uz dufala v koniec... A stale neprichadzal (17.07.2007)

V den, kdy se mi nějaký Trierův film nebude líbit, zanikne kinematografie a svět už nikdy nebude jako dřív - tak jsem pravila dne 27.3.2007 za plného vědomí, utírajíc si slzy (+ poprskané ruce, nohy, záda) a nedočkavě vyhlížejíc další mistrovo geniální dílo. . . . Podzim na venkově je dusný (:-x), J.-M. Barrovi zrušili kurzy dánštiny a monolog kominíka z města bez komínů je transcendentní zážitek. Hm, Lars - neobvyklé jméno pro Boha… (27.03.2007)

Ř) Trier pokračuje v tradici načaté Pěti překážkami, když znesnadňuje přijetí díla skrze romantickou představu tvůrce jakožto autera, který se otiskuje do výsledného díla, za něž je plně zodpovědný. E) Po obrazoboreckýh filmech první trilogie, kterou nemá moc v lásce pro formální (vypravěčskou a stylistickou) dokonalost, opětovně vytrhává z fikce diváka svými vstupy či tzv. "lookeys". Je to promyšlenější než u Tance v temnotách, v němž máme (domnělou) možnost volby, či Dogville/Manderlay, u nichž podléháme hlasu vypravěče, který se ukáže jako nespolehlivý až v závěru. D) Kdo je tady ředitel? je komedie o tom, jak se dělají tyhle slapstickovél a záměnové komedie, ale je dělána záměrně tak, jak by se dělat neměly. Tomu napomáhá program Automavision, který spočítá délku záběru, úhel kamery a zvuk a nastříhá políčka za sebe, přičemž je to nesledovatelné a divák je nucen přistoupit na hru a bavit se nepovedeností díla. Slapstick zde není v cartoonish scénách, ale právě v užité technice Automavision. I) Fikční svět a komika z něj vyplývající je založen(a) na dualitě, dvěma stranám téže mince - homosexualita vs. svatba, Dáni vs. Islanďani (představování "jejich" režisérem Fridrikem Thórem Fridrikssonem), vznešenost vs. nízkost (podnikatel a vedoucí firmy na kolotoči ad.). T) Trierovi se daří, aby divák u jeho filmu nebyl pasive recipient (pasivní příjmatel, přitakatel), ale aby byl active percipient (aktivní vnímatel). Neodpustí si svou úlitbu na Tarkovského (hrdinové sledují v kině Zrcadlo) a na Dryera (ironický úvod ala Království). E) Film by fungoval dobře jako komedie, scény jsou skvěle napsané a vypointované a s velice dobrým načasováním, ale po porušení všech myslitelných a nemyslitelných formálních pravidel Trier narušuje pravidla žánru a ukazuje, že komedie a drama jsou dvě stránky jedné mince - jenom škoda, že katastrofu chytne za pačesy až v závěru. (rozšiřovat se o uchopení ženských postav v jeho filmu je, myslím, zbytečné, je zde jedna plačka a dvě dominantní ženské postavy, které se v závěru vyjeví jako ty mimo.) L) Přestože je Kdo je tady ředitel? vydávána za takovou malo legrační komedii, která není vážná, jedná se o kritiku kapitalismu, v němž každý má nějakou roli či se přetváří. Na to přistupuje i sám tvůrce, který své vymyšlené VON ve jméně vyměnil za UFON. (11.05.2007)

Taková normální firma made in Danemark PSEUDO-ředitel: herec s vizáží Davida Kollera namíchaného s Pinocciem a duševně ve stavu van Gogha předtím, než si uřízl ucho. Pojem IT je pro něj grónská vesnice. Zná jen jednu hereckou (pekelnou) mantru. Ztělesňuje imaginární saň, která se lísá v emailech ke každému zaměstnanci jinak. Hračka, která se vymkne kontrole. ŘEDITEL: podlá právnická bestie v kostýmu enigmatického plyšáka. Zaměstnanci: sbírka IT exotů Stará šestka. Kupec firmy-Islanďan, který nenávidí Dány do morku rybích kostí. Trier se v drsném tempu cynických her nenamáhá ani předstírat, že má rád herce, postavy nebo dokonce diváky. Když se divák spokojeně uvelebí na centrifuze, zatáhne za ruční brzdu a vysvětlí, že správná komedie musí mít přestávku. Mezitím klame tělem vážnými postřehy typu " hledejte dílo, ne autora", "někdy se žertem ptáme na věci, na které bychom se zeptali, kdybychom se ptali vážně" a pak …vám plivne do tváře. Ten zlomyslný dánský chlapeček mě bacil kyblíčkem po hlavě, aby si označkoval pískoviště a přiměl mě stavět jeho bábovičky (nakonec mi je rozdupal), ale za ty výbuchy smíchu nad směsí cynismu a drzosti mu patří díky. Zas mě svým černým Absurdistánem dostal na lopatky:) (22.04.2007)

Tak tohle je fakt kravina. Jednak to cely vypada fakt silene lacine az amatersky a kdo to strihal musel bejt fakt neschopnej idiot. Herecky obsazeni je banda topornejch a nesympatickejch individui, ktery by v normalni firme nikdy nikdo nezamestnal. Navic se vetsinu casu nic moc nedeje a nekdo furt keca nejaky sracky. Film ma jedno jediny stesti, je vtipnej. Ne vzdycky, ale tech 90 minut docela slusne utece a sem tam padne fakt nejaka solidni hlaska. (22.08.2009)

Velmi netradiční, hodně ukecaná a na hodně místech vtipná komedie zasazená do prostředí firmy, o které se nakonec stejně vůbec nic nedozvíte. (26.03.2007)

"Šoustání přichází na řadu po pořádným hulení." Tak falešný ředitel Kristoffer mě hodně bavil, zejména když se do své role vžil a začal svou postavu herecky rozvíjet. Já jsem si tedy to hledání odpovědné osoby a prodávání firmy dost užil a to přesto, že nedisponuju perfektní znalostí dánštiny ani islandštiny, což by v tomto případě rozhodně nezaškodilo. Nicméně jsem rád, že ve Skandinávii kvalitní zábava dosud neumrzla a ani ji nezardousila syrová severská dramata. (25.11.2016)

Originální a bizarní komedie Larse von Triera překvapí, že tak netrierovský žánr může nakonec tak pasovat do jeho filmografie. (31.05.2011)

Dostali to, co chtěli a co si zasloužili. (29.08.2010)

"Je to velký šok, když kopírka začne kopírovat. Naštěstí se to stává jen tak tisíckrát denně." Tak TADY je to místo, kdy se Trier vydal tím směrem, kterým se mi to už nelíbí. (12.12.2008)

S tímhle filmem to bylo jako na houpačce. Pro intouše Larse von Triera mám celkem slabost a jsem k jeho experimentům až nezdravě vstřícný, o čemž svědčí např. mé pětihvězdičkové hodnocení Manderlay a Dogville (které jsou ve skutečnosti divadlem, jenom na oko se tvářícím jako film). Tentokrát mi s ním ale došla trpělivost. Základní nápad je nosný a mohla vzniknout opravdu chytrá a provokativní satirická komedie, která si mohla brát na paškál ledascos od způsobu řízení firmy, manipulace s lidmi, zbabělosti v komunikaci atd., jenže to si by režisér nesměl začít hrát s vysokou kulturou a divadelní teorií. Kdo je tady ředitel je nakonec typický příklad filmu, kde se režisér a scénárista v jedné osobě baví víc než jeho divák. Kdyby nešlo právě o kultovního festivalového režiséra, asi by mu tuhle legrácku s naprosto neuspokojivým vyústěním diváci spočítali mnohem chladnější odezvou. Takhle mám pocit, že leckteré vysoké hodnocení je ovlivněno reakcí poddaných na císařovy nové šaty. Kdo je tady ředitel? je v konečném důsledku spíš vtípkem na účet diváků než příběhem natočeným pro jejich pobavení a zamyšlení. Konec konců i ten rámec, dp kterého je děj zasazen, stojí na vodě. Celá ta manipulace se zaměstnanci by se v reálném světě nesmírně rychle skončila pouhým nahlédnutím do obchodního rejstříku... Chtělo to mnohem víc zapracovat na scénáři a nebýt tak sebestředný. 2* jsou za sympatické tápání hlavního hrdiny v roli manažera firmy, o které, stejně jako o jejích zaměstnancích, nic neví, a tak sklízí tu ránu pěstí, tu nevědomky odsouhlasí nabídku k sňatku s podřízenou. Celkový dojem: 40 %. (10.07.2010)

Bylo mi jasné, že komedie podle Triera bude vypadat o dost jinak než typická žánrová záležitost, přesto jsem doufal, že se budu spíš smát než oceňovat satirické narážky. A nevyšlo v podstatě ani jedno, kritika kancelářské politiky často příliš nefungovala, s humorem to nebylo o moc lepší. Ano, sem tam se něco k zasmání sice našlo, ale spíš šlo o slepenec absurdních scének někdy s víc, jindy zas méně povedenou pointou. A směrem ke konci filmu mi začala postava Kristoffera vadit, i když určitě ne tolik jako debilní (ale pozor, cool/super vtipná!) berlička v podobě jeho bývalky jako právničky. Dánsko-islandské vyrovnávání se s minulostí mě už minulo úplně (podobně jako hrátky s kamerou/střihem). Takže poněkud rozpačitý dojem, alespoň samotné téma/zápletka stálo opravdu za to, tudíž ty 3* to ještě budou, ale stejně jako jiní si příště pustím od Triera spíše drama (a o zhlédnutí jeho Idiotů raději ještě popřemýšlím). (24.01.2013)

Ať už natočí Lars von Trier cokoliv, vždycky mu to budu žrát :-) (03.06.2007)