Drsňák

Tento film na mne zapůsobil dost chladně. Velkým plusem je kamera a hudba. Ale nedokázala jsem se do něj ponořit nebo se vcítit do jednotlivých postav. Chyběly mi větší rozbory charakterů postav a jejich psychologie. Jsou spíše nevýrazné. Celý příběh a chování postav je jakoby chladné a odtažité, bez emocí. Na tento film jsem se pouze dívala, ale nedokázala jsem se do něj dostat. (15.06.2009)

Drsňák je film, který je zajímavý svým přístupem k divákovi. Už jen hlavní postava Michaela na mě působila zvláštním, až bezemočním výrazem ve tváři, který se víc projevil až ke konci a tak na mě působil celý film. Zvláštně - jiný výraz mě zatím nenapadá. Film přede mě kladl životní obrazy, kterým nebylo skutečně vůbec těžké uvěřit. Svým způsobem podání je na diváka vloženo obrovské břímě bezútěšného stavu spousty takových lidí, kteří se ocitnou najednou téměř bez prostředků a nemají sílu a zřejmě ani možnost se té situaci nějak vzepřít. Kde pro ně pak život ztrácí smysl a místo duše se stává černou a temnou propastí, z které se lze dostat jen velmi těžko. Proto na mě osobně nejvíc zapůsobila poslední čtvrthodina s Michaelem. O Davidovi Krossovi zřejmě ještě uslyšíme. Jestliže jsem filmu Zlodějíčkové dala trojku (že by jistá podobnost?), tak Drsňák na mě zapůsobil přece jen hlubším a intenzivnějším dojmem, tudíž dnes za čtyři. (23.11.2014)

Dobrých námětů pro film není nikdy dost a psychologicky laděný příběh nosné postavy Michaela Polischka, je střižen podle osvědčené šablony filmu o pouličních ganzích městských periferií, který by se mohl odehrát kdekoli třeba i v Praze, ale film nepostrádá zacílení problému dnešní doby, to jest trend drogy, násilí a brutalita. Na tomto filmu hlavně oceňuji skvělou volbu hlavní postavy a připočítáme-li k tomu všemu, že ve filmu je stejně vždycky všechno jinak, než v životě, tak docela dobrý. Co mi připomnělo nedávno tenhle film, že tuhle nějaká paní na Žižkově povídala v trafice, máte ještě ZKAŽENOU MLÁDEŽ (film), ale jděte, spustil hřmotně lidový vyznavač filosofie všedního dne, chlapík v ozónu pachu cibule. Taková kravina, to si paní vůbec nekupujte, odpověděl cibuláč. Takže nůďo, kdeže jsou časy Žen za pultem a Mužů na radnici. Z tohoto postřehu je patrné, že už chyběla jenom milicionářská košile a pádný obušek. (31.10.2009)

Syrový pohled na Berlín se Buckovi podařil. Hrdina bydlí s matkou ve čtvrti Neukölln, kde se mimochodem odehrával i temný život dětí ze stanice zoo. Režisér si jenom mohl odpustit pár heroických sekvencí, jako vítězoslavný odchod z parku s míčem v podpaží, kde na pozadí policisté zatýkají dealery. Tyto momenty byly spíše úsměvné. (15.05.2008)

Vida, i v Německu umí natočit syrové a přitom cool drama z ulice. Drsňák několikrát napnul mé nervy k prasknutí, aniž by situace příliš hrotil nebo sahal po přehnané stylizaci. Scény jako ta s masožravou kytkou jsou jednoduše husté a jejich snaha o „hustotu“ nepřebíjí vše ostatní, jak tomu je například u Liljy-4ever. Nepříjemnou reálnost lidí a prostředí, před kterými si většina z nás úzkostlivě chrání kůži, narušuje jenom pár logických kiksů (v Německu k výběru z účtu vážně není třeba PIN?) a neměnný výraz Davida Krosse, který je příliš drsný, aby byl vážně drsný. 75% Zajímavé komentáře: Falko, wipeout, PanthercOY (15.06.2009)