L'amico di famiglia
L'Ami de la famille
The Family Friend
Rodinný priateľ
Režie:
Paolo SorrentinoScénář:
Paolo SorrentinoKamera:
Luca BigazziHudba:
Teho TeardoHrají:
Giacomo Rizzo, Laura Chiatti, Marco Giallini, Barbara Valmorin, Luisa De Santis, Clara Bindi, Roberta Fiorentini, Lorenzo Gioielli, Emilio De Marchi (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Geremia je starý, ohyzdný, ale bohatý. Jeho vztah k penězům je přímo chorobný. Geremia půjčuje nešťastníkům, kteří to nutně potřebují, a pak krutě, cynicky a s ironickou úlisností vymáhá půjčené peníze i s vysokými úroky. Moc, kterou má nad svými oběťmi, mu ale nepřináší štěstí, po němž prahne. Cítí se osamělý, navíc jeho matka, upoutaná na lůžko, není nikdy spokojená se synovými výsledky. Ještěže je tady Gino, který se stylizuje do kovboje a se kterým Geremia chodí občas na ryby, aniž ho považuje za přítele. Jednoho dne mu Gino přivede jako novou potenciální oběť Saveria, který si chce půjčit, aby mohl vystrojit svatbu své dceři. Ukáže se, že Rosalba je krásná, ale nikoliv sentimentální, a zdá se, že Geremia si s ní bude rozumět jako pravý rodinný přítel. Groteskně stylizovaný film, natočený s velkým důrazem na estetickou stránku, je teprve třetím celovečerním dílem Paola Sorrentina, ale už podruhé v krátkém rozpětí se tomuto neapolskému rodákovi podařilo dostat se do soutěže v Cannes. Postavu lichváře Geremii vytvořil s pozoruhodným smyslem pro autorův záměr Giacomo Rizzo, další rodák z Neapole, který vytvořil řadu filmových a televizních rolí, ale který se věnuje především divadlu. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (43)
Na tomto filmu mi vadilo víc věcí, za všechny vyzdvihnu hlavně neuvěřitelně otravnou sentimentální hudbu. A nejhorší byla jakási ústřední skladba, ve které se ozývalo takové synťákové mňoukání či co to bylo.... Žádná postava mi k srdci nepřirostla, s nikym nebylo možný cítit, a teď myslím hlavně ty "kladné" filmové postavy. Jejich osud mi byl úplně ukradený. Ta hlavní slečna, představitelka Rosalby, je sice pěkná ženská, ale co já s tim. Nestačí. ()
Harpagon 21. století - to je něco, takový se rodí jednou za... dosaďte si sami, možná máte dokonce osobní zkušenost. Lichvář Geremia jako odporná forma života, živící se lidským pinožením za přiblblými sny o neobchodovatelném štěstí a vysáváním emocí, těch záporných obzvlášť... Ohavný zvenčí dovolil skrz smutek a zhrzenost, aby jeho srdce zkamenělo a zhyzdil se i uvnitř - odmítán úspěšným otcem, jakýmsi Karlem Lagerfeldem, zneuznaně příštipkaří v jeho stínu a doufá... Marně, poslední setkání nemohlo být víc ponižující. Nikterak nezaostávají ani Geremiovi přízemní zákazníci, ačkoli u některých se dají vypozorovat i ušlechtilejší pohnutky konání, než jen navyšování ega, furiantská gesta a závislosti, žel neumí posoudit způsob jejich zhodnocení a klesají tak na lichvářovu úroveň... prostě, jeden by normálně brečel. Ne tak nad Sorrentinovou zprávou o stavu světa v děsivě okouzlujícím zpracování aneb jak cílenou estetikou vystihnout kdejaký hnus. ()
Konečne jeden Sorrentinov film, ktorý som si pozrel so záujmom. Akurát zo začiatku to tak nevyzeralo, keď sa objavil Geremio-Zlaté srdce ako šmatlavý Quasimodo úžerník žijúci štýlom bezdomovca večne s hompáľajúcou sa igelitkou v zlomenej ruke. Potom sa film ale tak rozbehol, že som ho zhltol bez prestávky, nemalú zásluhu na tom mala aj kamera, ktorá nám servíruje naozaj skvostné kompozície. Aby tie málo pravdepodobné udalosti mali nejaký význam, stále som rozmýšľal, či chce práve režisér z Talianska, najviac zadĺženého bohatého európskeho štátu, povedať to, že život na dlh je zlý a nesmieme mu obetovať ešte aj mladú generáciu. –––– Bude tam, keď ho budeš potrebovať, ale aj keď nebudeš. –––– Ale ja som jej povedal: Láska, melóny neexistujú. Je to len voda, ilúzia. –––– Moja posledná myšienka bude patriť tebe. ()
Při sledování tohoto filmu se vkrádá otázka: Je možné odpustit či dokonce milovat i tak odporného a výsostně slizkého člověka, jakým je hlavní "hrdina", no spíše hlavní postava, tohoto příběhu? Čím vlastně je - strůjcem všech neřestí nebo jen ubohou a slabou obětí? Chvílemi jsem se přistihl, že ho i lituji, ale pak jsem musel lítost zaplašit. Právě takovou lítostí se totiž posiluje zlo a ne naopak. Ještě že je to jenom film. I když ... ()
To je celý Sorrentino. Príbeh síce slabší, v pomalšom tempe a s minimom zaujímavých situácií, no tá forma a štýl podania divákovi, tak to je už iná kávička... bol som uchvátený a opäť ako hypnotizovaný. Či už navonok i vo vnútri zaujímavou a škaredou hlavnou postavou alebo vizuálnou kompozíciou, farbami, hudbou... To všetko ma vtiahlo do jedinečného Sorrentinovho sveta a dokázalo upútať po celý čas, a to i napriek tomu, že sa tam zas až tak veľa neudialo. Nadpriemer. 75/100 ()
Reklama