Světla v soumraku
-
Laitakaupungin valot
-
Svetlá v súmraku
-
Lights in the Dusk
Drama
Finsko / Německo / Francie, 2006, 78 min
Režie:
Aki KaurismäkiObsah
-
Život nočního hlídače Koistinena se odvíjí
v nudném koloběhu, který díky jeho čestnosti,
dobrotě a soucitu občas naruší snad jen předem
prohraná rvačka v zájmu spravedlnosti.
Jednotvárná práce, osamělý domov a pivo u
stánku po návratu ze služby jsou jeho každodenní
rutinou.
Jednoho dne ale Koistinen potkává ženu, která
vplyne do jeho života s takovou přirozeností
jako by jim setkání bylo souzené a vše náhle
vypadá nadějněji. Dlouho ale netuší, že se mu
stane osudnější, než by si sám dokázal představit.
Namísto osudové lásky ho však čekají
jen zločinecké intriky. Přes všechnu nespravedlnost
si však Koistinen zachovává svou čest i
naději. (oficiální text distributora) -
Film Světla v soumraku uzavírá volnou trilogii o lidech na okraji společnosti, již tvoří se snímky Mraky odtáhly a Muž bez minulosti. Poněkud paradoxně se jedná o nejpesimističtěji laděný film z celého triptychu, i když je diskutabilní, jestli je adekvátní vnímat tematizovanou osobní oběť ryze negativně. Nahlédneme-li ji z perspektivy historicky definovaného romantismu, tak pro své osobní přesvědčení je až životně nezbytné snášet i nejtěžší rány osudu pro skutečnost a pravdivost prožitku.
Hlavní hrdina filmu Světla v soumraku se jmenuje Koistinen. Jeho křestní jméno se nikdy nedozvíme už jen proto, že pokud si některá z dalších postav na jeho jméno vůbec vzpomene, oslovuje ho výhradně příjmením. Režisérem často deklarovaná (zdánlivá) bezvýznamnost jeho ústředních postav je zde ještě zintenzivňována. Takřka bezejmenný člověk, bez přátel a jakýchkoli materiálních fetišů, žije jen jedinou utkvělou představou, totiž že někdy opustí bezpečnostní službu, v níž je zaměstnán, a založí si vlastní agenturu.
Iluzornost takového životního cíle je zřejmá již od prvních záběrů, kdy se s Koistinenem seznámíme. Ke stvrzení vnucujícího se předpokladu dojde v cynicky pojaté scéně, kdy Koistinen žádá v bance o půjčku. Zcela v intencích režisérem uplatňovaných dějových modelů vstupuje do života osamělého hrdiny žena a přináší s sebou záblesk naděje a spočinutí v klidu. Jedná se ale bohužel (bohudík) o Kaurismäkiho osobitou variaci na femme fatale. Z melodramatu se rázem stává kriminální film.
Postavíme-li virtuálně vedle sebe jeho poslední a předposlední celovečerní hraný film, tedy snímky Le Havre a Světla v soumraku, musíme konstatovat, že Kaurismäkiho tvůrčí metoda se výrazněji neproměňuje, ale její konkrétní realizace mohou nabírat na spektru optimističnosti, či pesimističnosti naladění ústředních postav takřka opozitního vyznění. Podstatné je především to, že navzdory příkořím a nezdarům pokračují ve své životní pouti. Je možno mluvit o vitalitě, ale nikoli radostné. Spíš národním rudimentem a získanou zkušeností nabytém existenciálním pocitu nutnosti stavět se neustále proti absurditě života. - Petr Pláteník (Letní filmová škola)
Komentáře uživatelů k filmu (62)
-
BuddyO
Tento film byl mým prvním seznámením s Aki Kaurismäkim. Musím uznat, že se jedná o hodně zvláštní a syrový kousek, který je řekl bych téměř dokonalý. Hlavním tématem filmu je lidská osamělost. Tu však podle všeho nemá hlavní "hrdina" přiliš snahu prolomit. To se pak těžko někomu pomáhá... 4* - 80%(12.1.2007)
-
agassi68
V jednoduchosti je krása. Tá odovzdanosť ma dosť iritovala, no na druhej strane to chápem. Keď vám život neustále kladie polená pod nohy, tak nie je ťažké rezignovať..(10.1.2011)
-
Svihadlo
No je to spíš něco mezi 2 a 3 *. Jistým způsobem to bylo zajimavé a depresivní, ale po chvíli mi to vážně přišlo jako zoufale nudný příběh člověka, který s kamenným xichtem a naprosto pasivním přístupem bloudí po městě a jakkoli se nesnaží odporovat osudu, který jej potkává....a co se týká ostatních postav, tak ty taky zrovna neoplývají nápaditostí.(21.5.2007)
-
pijavica
6,0/10 Pre Kaurismäkiho je pomerne charakteristické, s akou obľubou sa stavia do opozície oproti mainstreamovému (aka hollywoodskemu) filmu - hoci dôsledne využíva ich naračné schémy, všetko ostatné prevracia doslova naruby (niekedy dokonca priam dehonestujúco - viď jeho kraťas Rocky VI), Vo svojich posledných filmoch však používa stále ten istý recept, a tak som mal počas sledovania Svetiel dojem, akoby som pil niekoľkokrát prevarený čaj.(13.2.2009)
-
vojo
Po druhom pozretí (a medzitým prežití pár pádov:),paradoxne v tv,som musel pridať jednu hviezdičku. Film o vydedencovi spoločnosti, ktorý bez slova prijíma rany osudu plynie navonok nevzrušivo, no je v ňom toľko detailov a v záverečnom zábere toľko nádeje, že stojí rozhodne za viac ako jedno pozretie.(10.1.2011)
-
Akana
Finský Honza aneb Jak chudák do ještě větší nouze přišel. Možná se Kaurismäki inspiroval (ne poprvé) právě touhle Cimrmanovou pohádkou. Znovu nemluvný hrdina, tichá hrdost ponížených, modelové situace, typizované postavy a dialogy. Hledat v Kaurismäkiho filmech realističnost je zásadní chyba, stylizace je u něj zcela záměrná, jeho vyprávění je na stereotypech postavené a díky nim působí tak trochu jako mýtus. Mám tenhle jeho styl rád, ale přece jen: aspoň náznak vývoje by neškodil. Zdá se mi jako by se zasekl někde tam, kde byl Jarmusch v období Podivnější než ráj (docela by mě zajímalo, který z těch dvou uměleckých blíženců přišel dřív s těmi zatmívačkami).(16.2.2011)
-
Pochtli
Šmajrá, to byl ale blbec, ani si nevšimne, že po něm touží jeho kamarádka / přítelkyně a hlavně že si nechá doslova srát na hlavu..(2.2.2010)
-
Maslord
Akiho sériu "stroskotancov" som si hneď zamiloval. Hlavná postava Koistinen je verný introvert, čo sa mu nevypláca ale deju tým dáva poriadne zabrať. Nielen že neznáša svoju prácu, kde nemá priateľov (vlastne nikde), ešte sa ho chystajú rafinovane zneužiť miestny gangstri. Takto sa mu podarí v priebehu chvíle prísť o všetko, aj o plány, ktoré boli jedinou nádejou a vykúpením. Ak máte zlú náladu alebo depku, treba pustiť toto. Po tomto sa určite budete cítiť lepšie. Zabudol som spomenúť veľmi dobrú sledovanosť, krásne prostredia pripomínajúce mi aj Slovensko a tú depresívnu temnotu, ktorá to pekne korení a dáva šmrnc. Prst hore!(16.6.2008)
-
zigíš
koistinenova rezignovanost je až hypnotická(12.9.2009)
-
Perfo
Rozmělněné na prášek a minimalistické ladění filmu a herců ke konci dost nudilo...(25.11.2010)
-
hero_bk
Líbí se mi, jak Finové nemají takřka žádný emoce, miluju finštinu, a když se to spojí s perfektní atmosférou a výborně vykresleným tragickým lidským osudem, vznikne takřka geniální film....(3.10.2011)
-
beruskaska
Beznaděj, zoufalství, samota, ale i naděje postavit se osudu s hrdostí, i když poníženou. To jsou Kaurismäkiho Světla v soumraku. Pasivita a naivita hlavní postavy Koistinena je zcela nepochopitelná. Přesto je ochoten obětovat pro zachování si tváře i rok kriminálu.Dramatická linka až do morku kostí, a možná právě proto je těžce stravitelná...Don Quichote se marně snaží vlastní silou vystoupit z bludného kruhu nelítostného osudu. Janne Hyytiäinen ve svém přežívání bojuje s totálním odevzdáním nebo marnou snahou postavit se zlu, které zůstává nepotrestáno...Jediná světla v temnotě je prodavačka ve fast foodu a kluk se psem, žádná rodina, jen naděje někde bliká v mlze(5.10.2011)
-
jafuska
nemám ráda severské filmy a toto se jen potvrdilo, tak dlouho jsem se už nenudila jako u tohoto film, nedokázala jsem se ani dodívat do konce, a to je u mě co říct, většinou jo, ale tohle bylo na mě fakt moc, pořád jsem si říkala, že se tam bude něco dít, ale hned v začátku jsem si uvědomila, že ne, nedoporučuji, rozhodně skouknot jiný film(8.4.2010)
-
SmaX
Bylo to Sterilní snad nikdo nezahrál svou postavu věrohodně. Korunu tomu dodal ten černoch na konci uplně nelogická a zbytečná postava. Kamera byla statická - Hrozně mi to vadilo třeba na tom koncertě. I když musim říct co se mi na Kaurismakim líbí je to že vyhledává ty neokoukaný zákoutí města. Před timto Filmem sem viděl jenom Smlouvu s vrahem která mě nadchla a tak sem byl plnej očekávání a proto u mě možná tak nedopadlo. Rozhodně chci dalšího vidět dalšího Kaurismakiho, protože jestli je ještě něco jako Smlouva tak to stojí zato.(19.4.2010)
-
Anderton
Prvý krát ma Kaurismakiho film chytil od prvých minút. Zrejme to malo za následok, že v druhej polovici som sa začínal trochu ošívať a príliš som nechápal, kam sa príbeh dostáva. Zvyknutý na pozitivizmus a čierny humor niektorých Akiho filmov, som sa nakoniec cítil dosť podvedený. Navyše sa hrdina chová ako idiot, ťažko mu držať palce, keď si stále necháva znova a znova srať na hlavu.(18.5.2012)
-
Yuksek
Jeden z nejvíce depresivních filmů co jsem kdy viděl. Situace hlavního hrdiny je silně tísnivá až katastrofální, což navíc ještě podtrhuje Kaurismakiho zpracování "bez emocí". No, dlouhých osmdesát minut to bylo. 90%(9.3.2010)
-
maniak.sused
Málokto dokáže rozprávať v obrazoch tak, ako práve Kaurismaki v tomto filme. Nie je v ňom prakticky jediný záber, ktorý by okrem zobrazovania viditeľnej reality nemal aj úlohu v rámci filmovej reči, v rozprávaní príbehu či v charakteristike postáv. V hraničnom minimalizme ukrytá štylizovanosť v kombinácii s nezameniteľným a nemenným útrpným výrazom hlavného hrdinu posúvajú film miestami až k absurdnej komédii a z Koistinena robia jednu z najzapamätateľnejších filmových postáv a najlegendárnejšieho outsidera vôbec. Nedajte sa zmiasť pomerne nízkym hodnotením. Svetlá súmraku sú jedným z najosobitejších snímkov nového milénia.(10.9.2011)
-
JoudaCZ
Divné figury. Nedialogy. Neúsměvy. Bakelitové dekorace, paneláky. Kaurismäkiho trademark tentokrát v noirovém schématu. Věčný looser, který sedává sám - doma, v práci, v restauraci i v..., prostě všude. A bylo by pro něj lepší, kdyby to tak zůstalo. Ani divákovi se moc nechce si přisednout. Je to Kaurismäki, ale nějak tomu chybí kouzlo Stínů, Mraků nebo Muže bez minulosti.(7.6.2010)
-
spawnxp
Pulp postavičky gangsterů trochu rušily, ale jinak řemeslně čistý až bych řekl, že sterilní - i když, to byl možná záměr. Spíš jakoby studie. Průměr.(25.11.2010)
-
easaque
hodně zvláštní snímek, rozporuplný a se silným příběhem - hlavně svým zpracováním, které je komorní, minimalistické, chladné, pasivní a přece z něho vyzařuje plno energie a naděje. Tyto protiklady pravě vybuzují silné emoce. Na to jak byl film pomalý, tak uběhl neuvěřitelně rychle. V průběhu filmu jsem přemýšlel nad chováním hlavního hrdiny - jako asi každý a taky jsem ho nemohl moc pochopit. A to mám rád, že můžu nad filmem po skončení přemýšlet. Čerpat dojmy od druhých a diskutovat o tom. Osamělost a nepochopitelná odevzdanost měla smysl a o to víc zdůrazňovala věrnost a bezvýchodnost bojovat proti systému. Nezbývá mi než dát plný počet hvězdiček.(5.1.2012)
