Taxidermia

Scénář: György Pálfi, Zsófia Ruttkay .. Na první pohled naturalistická prasárna, zdání však klame. Spíše bizardní skládačka tří dobových, ideově podbarvených epizod - v mnoha směrech krutá, ovšem stále notně humorná ,,komedie“ vkusně balancující na hraně únosnosti. Přesto mi hlavně v příběhové linii chybělo něco víc, něco na delší zamyšlení. Jednou vidět určitě, víckrát není důvod.. Zůstal bych někde na třech (a půl) hvězdičkách, ale za tu úžasnou kameru a estetické zpracování dám čtyři. (15.01.2007)

Vytříbeně stylizované zhmotnění Freudovského ID na filmovém plátně, které je jedním z oněch filmů, jež posouvají vnitřní divácké hranice toho, co se ještě dá na plátně zobrazit a niterně morálně akceptovat. Taxidermii bych přirovnal k sémantickému zrcadlu nastavenému takovým filmům, jako je třeba Fincherovo Sedm. Tam, kde končí stylizace filmu noir jako vážně prezentované hry s divákem, začíná hra rozehraná György Pálfim. Takhle úchylný, ale široce akceptovatelný film jsem ještě neviděl. Vezměte si ty nejúchylnější scény dějin západní mainstreamové kinematografie - blinkací scénu ze Smyslu života, Boratova tlustá nahá těla v souboji muže proti muži, zvracecí sexuální scénu z Hanekeho Pianistky, výjevy z Pasoliniho Vepřince, Fincherovy oběti smrtelných hříchů atd. a sestavte je do jednoho epického filmového tvaru - vznikne vám cosi, co bude zároveň hrůzné ve své nechutnosti, ale i i směšné ve své absurdnosti. Taxidermia je jistě v intencích postmoderny míněna jako provokace (stejně jako v samém závěru snímku kritizované současné moderní výtvarné umění - právě v Rakousku mají performance, při nichž vznikají plátna z krve právě poražených dobytčat již slušnou tradici...), má však i velký satirický přesah. Osa filmového příběhu je trojgenerační, triáda je tedy ukotvena i ve významové symbolice - 1. propojení surové sexuality s rustikální fascinací zabíjačkou a syrovým masem (řetězení detailů naporcovaného masa s detaily sexuálního aktu), kdy se k pornografii vytváří analogie pornografie zabíjení živého tvora... Leitmotivem jsou tu pak dřevěné necky sloužící jako vana, kde se stýkají veškeré archetypální činnosti koloběhu lidského života (formálně brilantní cirkulující záběr necek-vany s proměňujícím se symbolickým obsahem) 2. Vyzdvižení konzumní podstaty socialismu a jeho propojení s nezřízeným obžerstvím, symbolicky vyjádřeným coby režimem preferovaná sportovní disciplína. Právě ony propriety vrcholového sportu dělají z prostřední části Taxidermie zřejmě nejsilnější úsek... Všechno to organizované blinkání, absurdní tréninky, zmínky o přehlížení této pseudodisciplíny ze strany MOV... 3. Posedlost nesmrtelností odrážející se v pradávné archaické (třeba egyptské) zálibě mumifikovat svá těla volně se přenášející k umanutí umělce stát se skrze své dílo nesmrtelným... (analogie ke Kunderově Nesmrtelnosti?) Taxidermia zkrátka nabízí mnohé - brilantní vizuální stránku, překvapivé formální postupy, úžasně dotaženou mizanscénu...a také sémantická pole, jimž vévodí ideologické podbarvení a propojení s panujícími režimy jednotlivých časových rovin, přičemž dominuje závěrečná otupělost a cynismus moderního západního člověka (způsobená právě médii - viz třeba právě fenomén brutalizace filmů...) a ochota akceptovat v rámci zábavy a povyražení ducha takřka cokoliv - třeba exponát z lidské kůže či lidské embryo v klíčence... Podobné filmy: Underground, Černá kočka, bílý kocour, Život je zázrak, Borat, A fost sau n-a fost?, Monty Pythonův smysl života (18.02.2008)

V kinosále si slečna přede mnou stále zakrývala oči. Dva studenti sedící za mnou si zase před promítáním svěřovali pohnutky proč na tenhle filmy přišli. "Má to být hrozná prasárna". I já jsem měla obavy z toho, co uvidím, ale uklidňovala jsem se, že jsem snad už nějaký zkušený divák, kterého jen tak něco nerozhází. Jediné, co mě překvapilo, bylo to, jak si užívám autotaxidermickou scénu po vizuální stránce. Ani v nejmenším mi to nepřišlo pobuřující, zvrhlé, nechutné. Nevrle jsem reagovala pouze na scénu s polévkou a scénu s kočkou pro jejich umělost. Nemohla jsem věřit, že by byl tvůrce tak nedůsledný. (16.01.2007)

už som to tuším pri nejakom filme vyjadril, pri tomto to teda podtrhnem - v maďarsku vyrastá v posledných rokoch silná mladá generácia filmárov a to prináša mnoho rôznorodých a dobrých filmov . . . a spomedzi nich je máloktorý "roznorodejší" ako Taxidermia. tri príbehy, tri generácie, tri životné cesty a smery, tri rôzne druhy samoty a osamelosti . . . a vôbec to nie je komédia !!! prvý príbeh by sa ešte dal miestami označiť za komédiu (vtipné momenty ako ten so sliepkou) ale celkový dojem z filmu je skôr ako z hororu; pozoruhodné a vysoko kvalitné dielo, samozrejme pre veľmi silné žalúdky, kto sa však odhodlá s taxidermiou stráviť tú hodinu a pol, tak sa mu dostane naozaj silného fimového zážitku; navyše v neposlednom rade musím veľmi vyzdvihnúť technickú kvalitu a umeleckú zrelosť obrazu (13.06.2007)

Taxidermia, aneb jak se průměrně prohonit a prožrat první hodinkou a popustit tak uzdičku závěrečné povídce, která ty předchozí parádně sešívá dohromady a vytváří z celého filmu celek, který si vás nádherně vycpe hlubokými dojmy. Dědula a taťka to maj u mě na pomezí dvou tří hvězdiček, podařený synáček, co nejen zvířátka rád plní, do mě nacpal celejch pět, jen zašít to nestačil. Sakum prdum je tohle taková sekaná svíčková. 70% (04.12.2013)