Zajatci mlhy

Velmi komorně, střízlivě pojatý (proti)válečný film, který bez zbytečného sentimentu a nejspíš i vcelku realisticky vykresluje, jak hrstka ruských vojáků a německých zajatců staví "strategicky důležitou" věž v mrazivém prostředí sibiřské tajgy u vesničky Polumgla. Zdejší obyvatelé, ženy, starci a děti, mají z hostů samozřejmě pramalou radost. Film poněkud sráží naprostá předvídatelnost děje; snad jen ta úspěšná vesnická zaříkávačka pro mě byla mírným překvapením (anžto se vymykala běžné realitě:-)). Vytknout by se dala i určitá mozaikovitost, jsme postrkováni od jedné postavy k druhé a vlastně nikoho nepoznáme hlouběji, nikoho si neoblíbíme. Možná proto očekávaný závěr působí emočně vlažně - divákovi je z té situace smutno, vnímá absolutní nesmyslnost všeho toho snažení a vůbec války, ovšem slzička neukápne. Nicméně jde o solidní snímek, zvláště ta izolovaná atmosféra ukrutného mrazu se povedla. 71% (25.05.2009)

Příjemné překvapení z rusko-německé produkce. Zajatci mlhy mají atmosféru, celkem dobrý a poutavý děj, zajímavé postavy a řadu výborných scén, které již v komentářích ostatních uživatelů zazněly. Díky ideální délce filmu se divák ani nenudí a stále ho baví sledovat, jak se bude vyvíjet vztah vesničanů, německých zajatců a ruských vojáků. (20.10.2013)

Civilní, trochu neohrabaný snímek o tom, že na obou stranách války jsou obyčejní lidé. 1) (Post)sovětská kinematografie zobrazuje válku jako velkou dějinnou událost, která zmítá národy. Lidské příběhy bývají v tomto kontextu pouhou ilustrací vojenských operací. Západní filmy se naopak zabývají spíše jednotlivci. Pokud se tvůrci drží tradice, pak se jim obvykle film s větší či menší dávkou přesvědčivosti podaří. Problém vznikne, když se tvůrci ze své filmařské historické zkušenosti pokusí vymanit. Vznikne pak dílo jako Polumgla. 2) Určitě to není špatný film, ale nějak mě neoslovil. Přímočarý ničím nepřekvapující scénář plyne pozvolně k nevyhnutelnému konci. Chování všech zůčastněných je předvídatelné a polopaticky zobrazené. Možné konflikty jsou jen naznačené (např. mezi velitelem a staršinou nebo mezi vojákem a mužem vracejícím se z války) a vůbec není využita jejich potenciální síla. 3) Ovšem známe Rusy. Myslím, že není málo těch, pro které se film pohybuje na hranici skousnutelnosti. A v tomto smyslu svou osvětovou práci udělá. (28.10.2010)

Další z filmů, který chce ukázat, že na obou stranách válečného konfliktu jsou jen lidé. Někteří krutí a nemilosrdní, ale většinou obyčejní lidé, kteří by nejradši byli doma se svými rodinami. Film byl natočen bez zbytečných sentimentálních výlevů, o to působí pravdivěji a díky všem zůčastněným za to, protože asi všichni víme, co by dokázali s filmem na podobné téma udělat za velikou louží. (23.08.2009)

Tak tohle opravdu není ždáná hloupá americká limonáda, ale kus dobře odvedené poctivé práce. Celému filmu vévodí vynikající atmosvéra ruské zimy a divák má díky tomu chvílemi pocit jako by byl jedním z těch, kteří momentálně netouží po ničem jiném než se alespoň na chvíli ohřát u ohně, či spolknout byť jen jedno jediné sousto slušného jídla. Rozhodně se zde nesází na nějaký přehnaný sentiment a spíše se film snaží poukázat na krutost válečné doby i neskutečný nepořádek v organizaci ruské armády. Nikoho z herců sice neznám, ovšem ani to mi na skvělém zážitku nijak neubralo, ba naopak ještě přidalo na autentičnosti. No a ta odlehlá ruská vesnička, ve které se film odehrává je prostě kouzelná. Pokud máte rádi filmy z období 2sv. války zasazené do ruské zimy, tak tohle prostě musíte vidět... (16.12.2009)