Reklama

Reklama

Hodinářova svatební cesta korálovým mořem

Komedie / Hudební
Československo, 1979, 78 min

Režie:

Tomáš Svoboda

Kamera:

Jan Čuřík

Hudba:

Petr Hapka

Hrají:

Laďka Kozderková, Luděk Sobota, Karel Augusta, Petr Svojtka, Ivan Vyskočil, Milan Lasica, Július Satinský, Zdeněk Dítě, Míla Myslíková, Marie Rosůlková (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Bláznivá hudební komedie staví na absurdních nápadech, parodickém humoru a mnoha různě převrácených odkazů na slavné předlohy... Výsledek je však velice neobratný, složený z izolovaných skečů, které jsou jen volně provázány. I herecké ztvárnění sklouzává k přepjaté karikatuře, k laciným šklebům. Snaha bavit za každou cenu se nakonec obrací proti tvůrcům. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (60)

Lima 

všechny recenze uživatele

Nedivím se zařazení tohoto kousku do programu ´Festivalu otrlého diváka´. Čeští Monty Python? Ale houby! Postnormalizační fraška, s humorem na úrovni tehdejších TV estrád. Chce to být tak hrozně nespoutané, tak hrozně crazy a dada, až je to jenom směšné a úmorné. A Felix Slováček vám k tomu krásně zafouká. __ PS: Bylo mi líto talentované Laďky Kozderkové a toho malého baculatého selátka. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Normalizační zábava nejpokleslejšího ražení. Zpočátku možná originální koncept zábavy v duchu dada a absurdního humoru naprosto selhal. Výsledkem je humor za každou cenu přecházející v uměleckou křeč. A do toho všeho estrádní kreace a tváře dobové pokleslé televizní zábavy - Felix Slováček jako mondénní Krysař, Urbánková v roli sexy vampa, Plavci zpívající cosi o Kájovi Maříkovi... Monty Pythovův létající cirkus propasírovaný sítem normalizační zábavy... ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

"Nechcete harmonium?" Hodinářova svatební cesta korálovým mořem: Film, který mi svojí všudypřítomnou absurditou mnohokrát připomněl Monty Pythonův létající cirkus. Divil jsem se tomu při jeho sledování a divím se dál. Obzvlášť z toho důvodu, že jeho režisér natočil i otřesné Blázny, vodníky a podvodníky. No, takže co tu máme: Karel Augusta, Petr Svojtka a Ivan Vyskočil hrají tři... Hmmm... Těžko říct... Zkrátka tři muže, kteří nám budou vyprávět příběh. Tedy... Budou ho vyprávět a zároveň i vytvářet. Hned v úvodní scéně (v divadle, v jehož nápovědě sedí Milan Lasica a vykládá karty) proto usoudí, že by bylo vhodné začít svatbou. A tak po titulcích od Jana Švankmajera (zobrazují lásku kusu syrového masa a starého natahovacího budíku) sledujeme svatbu dvou seniorů na Staroměstském náměstí. Jelikož ale manžel obřad nepřežije (dostane infarkt ve chvíli, kdy má nést nevěstu), vstoupí Augusta, Svojtka a Vyskočil do děje a začnou vybírat nový vhodný pár. Volba padne na řeznici (Šárku) Laďku Kozderkovou a hodináře (Ctirada) Luďka Sobotu a titulkový Švankmajer hned dává smysl. Ne tak příběh. Karel Augusta a spol. neustále pohánějí dění vpřed, vymýšlejí různé shody náhod a jiné situace, které Sobotovi s Kozderkovou (a také jejich náhodně vybraným rodičům) pomáhají se sblížit, a když jsou v úzkých, poradí jim z nápovědní kukaně Lasica. Do toho stále otravují dva muži v oblecích, kteří stěhují a nabízejí starožitné harmonium, občas někdo zazpívá, tu a tam se objeví populární semaforská osobnost... Zkrátka neskutečný sled různě povedených skečů, jimž často chybí pointa, slovního humoru dovedeného ad absurdum (v Ruutově komentáři zmíněný Felix Slováček je asi nejlepší příklad) a bizarních scének. Přáli jste si někdy vidět vypuštění veškeré vody z Vltavy? Chtěli jste vidět ragbyový zápas nevěst, které se místo o míč perou o živé prase? A co honička tří mužů, kteří ulicemi Prahy pronásledují ujíždějící harmonium, k čemuž jim hraje notoricky známá melodie z Viléma Tella? Nebo Felix Slováček coby novodobý Krysař? Všechno tu je. A je toho vlastně ještě mnohem více. Ne, tenhle film nedává smysl, nečekejte to. Při sledování závěrečného supermuzikálového vyvrcholení musí mít snad každý divák pocit, že se režisér, všichni scénáristé i herci dočista pomátli. Ale co můžu dělat, když mě ta neodolatelná nahlavupostavenost tak bavila? ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Pozoruhodné, že i v roce 1979 mohla vzniknout v Československu pěkná hudební komedie s prvky grotesky. Tvůrci toho navrstvili opravdu hodně, což se asi největší slabinou. Ale jinak má film hodně zajímavých míst. Mihne se tu celá plejáda českých zpěváků a hudebníků. Kamera je vycizelovaná, jednotlivé záběry dávají smysl, střih je svižný a podtrhuje absurdní situace i symbolické záměry. Nápad s postupně vznikajícím scénářem je nosný, dovuluje vrátit se v ději a dal vzniknout výborné nápovědě i třem pánům v černém na pozdaí. Luďka Soboty bylo tak akorát, u Laděnky Kozderkové bych si klidně i přidala, hlavně u zpěvu. Hvězdné obsazení vedlejších rolí se vyplatilo, navadí, že se někteří jen mihnout. Pěknou roličku dirigenta si střihnul ve svém posledním filmu i Jan Vostrčil. Zatímco 80. léta patřila estrádám, dnešní doba si od nich dostatečně odpočinula, další absurditou tedy je, že v dnešní době je právě estrádní vystoupení zajímavým zpestřením. Bavila jsem se výborně. ()

Ruut 

všechny recenze uživatele

Tomáš Svoboda není d*bil ... jen si rád na d*bila hraje. Humor ad absurdum - v této scéně měl hrát Felix Slováček. Není tu, tak vám ho aspoň pustíme z desky ..." - a oni živého Felixe Slováčka fakt pustí z dřevěné desky. ----- "Stavím si doma loď." - ano na dvoře pavlačáku stojí fakt sedmimetrová opravdová loď ---- a tak dále a tak dále. Občas hodně dobré nápady - zhruba na úrovni Trháku, ale místo zbytečně přelácané. Zajímavá raritka, sloužící jako kulisa k žehlení prádla nebo ... třeba stavění lodě. ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Rozhodně. Jak napsal D.Moore, toto je nádherně český odnož klasického humoru ala Monty Python. I když o tom asi Tomáš Svoboda neměl ani tušení, kouzlo nechtěného, a přitom kvalitního, je na tomto filmu to nejlepší. Vše odstartuje trikový mistr a jeho cvičené maso a poté zastaví se to až v závěrečných titulcích. Celkově to lze nazvat dalším druhem absurdna v československé kinematografii. Čistě humorná a muzikální forma. Laďka přetéká sexappealem a Luděk úplně normálním herectvím, což je oproti jeho známějším filmům určitě výjimka. Možná je v tom trošku vidět ta režisérova přehnanost, která se naplno projevila v dalším jeho snímku. Skvělý obraz experimentálního humoru o jedné svatbě a harmoniu. A když tu máme i nápovědu s režisérskými sklony a tři mužské sudičky, no...to by bylo, aby se to nepovedlo. Závěrečný Laďčin song - Láska je mocný čaroděj - je skutečně originální a ona bez diskuze k sežrání. ()

kingik odpad!

všechny recenze uživatele

Divákova cesta československou hloupůstkou hodnou zapomenutí. Ani se nedivím, že k tomu skutečně došlo. Tohle se totiž stěží dalo dokoukat. Tolik skvělých českých i slovenských herců v takové slátanině, na kterou byli potřeba tři scenáristé. Ti za celou dobu vyplodili jednu upocenou hlášku, která trochu pobavila. Pronesl ji Karel Augusta poté, co navštíví obchod s hudebninami, a slovo "udávat", které mírně pozměnilo význam celé věty, hned dostalo provokativní ráz. Mám pocit, že to nepřehlédli ani tehdejší cenzoři a komedie putovala do zaslouženého trezoru. Film skáče od ničeho k ničemu, úplně fatálně neorganizovaně, a především nesmyslně, označení "bez ladu a skladu" je proti tomu málo. Ke vší smůle se ani herecká sestava nepotýkala s nejlepší formou. Luděk Sobota střídal stále dokola jeden přiblble blažený výraz se šklebícím a jako partner k talentu Laďky Kozderkové nepasoval. Nebyla mezi nimi vůbec žádná chemie, už vůbec ne komediální. On, aby byl dobrý a vynikl jeho sympaticky ztřeštěný komediální talent, by potřeboval k sobě jinou a podstatně odvázanější herečku, ale vzhledem k otřesné režijní realizaci, by to bylo stejně zbytečné a k ničemu lepšímu by to nevedlo. Když byl režisér v úzkých, a za film byl asi stokrát, ne-li víckrát, nechal rozeznít písničku nebo hudbu, která výsledný dojem srážela doslova na dno mořské. Spousta známých herců se ve filmu objevila na pár vteřin, pronesla něco nevtipného a zhusta trapného, a hned zase zaplula. Film dohromady střídal tři scény: Sobota+Kozderková, Augusta+ Svojtka+Vyskočil, zbytek herců. Není rozhodně dobré nechat pro účely filmu velký prostor skečům, které jen nemotorně zaplní stopáž. Režisér by měl dohromady vytvořit kompaktní celek, ne sypký písek, pod kterým většina z účinkujících a jejich výkonů, o hereckých výkonech nemůže být řeč, ztrácí pevnou půdu pod nohama a dusí svůj talent v nebetyčné trapné a rádoby experimentální rovině s prvky nezvládnuté parodie, z níž lze jen parodovaný vzor velmi obtížně identifikovat. Zesnulý Tomáš Svoboda na konci své kariéry zabředl ještě jednou do podobně nestravitelné komediální roviny, a sice ve filmu "Blázni, vodníci a podvodníci", který je podobně příšerný jako tenhle jeho výplod. Po zásluze zapomenutý film. 0% ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

"Láska bez nábytku je jako pták bez křídel." "Chce, abych udal skladatele." Při úvodních titulkách poznáte už po třech vteřinách, že autorem doprovodné etudky je Švankmajer. Do toho zní muzika jak z nějaké komedie Marie Poledňákové, takže máte pocit, že Hapka buď něco nepochopil, nebo mu něco neřekli. Ve skutečnosti toto bizarní a nefunkční spojení dobře ilustruje rozporuplnou kvalitu celého díla, které je jinak po mnoha stránkách cennou kuriozitou. Hlavní vadou této "hudební komedie" je právě to, že je hudební. I když zpívající Laďka Kozderková je s řeznickou sekerou kromobyčejně sexy, dramatické podkresy ze Smetany a jiných klasiků super a ten popíkový pseudokrysař Felix Slováček snažící se na kůlech pod Karlovým mostem přivábit "jachtu" ze dvora do řeky konec konců taky není k zahození. I některá ta "camea" soudobých populárních zpěváků (Urbánková, Pilarová etc. etc., dokonce i Mišík a mihne se i legendární Ivo Pešák) by zde měla své místo. Estrádní vsuvky ale celý film doslova ničí, strašlivá a nekonečná sekvence skupiny Plavci na kolotoči posílá do kopru jeho úvodní část a estrádní závěr (při němž úplně mizí Luděk Sobota aka Ctirad) pohřbívá celý film. Teprve po vyškrtání těchto sraček (aniž by nutně muselo být na hudební element rezignováno - koneckonců "věc", o niž trojici demiurgů jde, možná opravdu nemůže končit jinak než muzikálem) bychom se mohli bavit o tom, jestli je předvedená dada absurditka nějak zdařilá čili nic. Ze začátku budí rozpaky téměř všechno: Film prakticky nemá začátek, slovními hříčkami a kulturními asociacemi hýří doslova za každou cenu, z tria dramatických demiurgů Svojtka - Vyskočil ml. - Augusta se tato posice dá obecně věřit asi jen Svojtkovi. Na ostatní dva je třeba si v tom teprve zvyknout, ale nutno jim přiznat, že to stojí za to. Výborným protihráčem je šedá eminence "tvorby" - nápověda Lasica (a možná přijde i Satinský). Luděk Sobota jako Ctirad úplně v pohodě, přestože je to tak trochu variace na jeho kultovního Koudelku. Z epizodních postav je famózní úřednice Květy Fialové. Ve dvojí roli (ovšem beze slov) se zde naposledy objevuje přední novovlnařský neherec Jan Vostřčil, přičemž je milé, že v posledním svém výstupu si zadiriguje, čímž se symbolicky vrací na (a před!) začátek své podivuhodné filmové kariéry - a možná mu tak autoři chtěli vyjádřit poctu. Ve filmu je mimo jiné vypuštěna a znovu napuštěna Vltava a sehrán ragbyový zápas družiček s živým seletem místo šišky. Vesměs důkazy, že to autoři s tím teatrálním (sic) tvořením skutečnosti myslí vážně. Harmoniová honička je vrcholný zážitek. Přesto, že film v celku i ve svých jednotlivých momentech působí dojmem, že umělecké záměry tvůrců dosti převyšují jejich talent, dal bych s radostí čtyři hvězdy. Nebýt Plavců a finální estrády. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

„Co se v jazzu naučíš, v stáru jako když najdeš.“  Tahle absurdně rozverná parodická hříčka pro mě snad neztratila nic ze svého kouzla od doby, kdy jsem se u něj bavil jako puberťák. Tenkrát mě sice zklamalo, že mnohé hudební hvězdy se zde doslova jen mihnou, ale po letech se zase mnohem víc bavím mj. nad zdařilými metafilmovými vtípky, které přináší vypravěč–nápovědník Milan Lasica. Máme zde originální koncept komedie s průběžně vznikajícím scénářem k romantickému filmu, který si sám střílí ze sebe včetně různých klišé zápletek, sentimentu, přehnaných zvratů i překombinovanosti, zároveň z každého kouta tu probíhá nabitá palba vtipných narážek na vše možné, dotažených uprostřed nespočetného množství gagů ab absurdum (např. i zparodování legendy o odklánění se diváků před jedoucím vlakem – tentokrát však plovoucí lodí na plátně :D )... parodují se tu lidová řčení, kterým se stejně jako dalším slovním hříčkám dostává vizuálně doslovnímu provedení, obrací se klasické vyprávění příběhu v divadle, literatuře a filmu za pomoci skvělé průvodní trojice Vyskočil–Svojtka–Augusta, to vše v kulisách známých pražských míst. Do děje je různě zapojena i soudobá československá kulturní scéna, v pojetí opravdu jak z nějaké silvestrovské estrády, přičemž řada známých osobností si vystřihne sebeparodické cameo (major Jirsák vyhlašující celostátní pátrání po ztraceném harmoniu rulezz :D ). Nedotčen ze strany tvůrců nezůstal ani nejdřív z desky plně puštěnej Felix Slováček, který o něco později se svým instrumentálním sólem osvěží film jedinou poklidnější, poetickou chvilkou. Podobně jako u Podskalského Trháku (1980) mám pocit filmu, který na jedné straně z humoru a stylu tehdejších estrád dost vychází, ale na druhé straně je současně i hravě paroduje. Vydařila se i ústřední Hapkova melodie, Švankmajerův animovaný souboj budíka s kouskem masa během titulků či závěrečné live vystoupení Laďky Kozderkové na pozadí svatby vskutku bizarní (a jedem! ♫ :)). Zmíněný Trhák však u mě zůstává o třídu výš, nejen proto, že mě tu Luděk Sobota občas se svou věčně opakovanou jedinou polohou už lehce otravoval. [80%] ()

anderson 

všechny recenze uživatele

Kedysi pradávno som sa v jednom rozbore k tomuto filmu dočítal, že by mal byť takou českou variáciou legendárnej americkej filmovej crazy anarchie Helzapoppin´. Tak vtedy, rovnako ako aj teraz, bolo toto porovnanie značne prestrelené. A to ani Helzapoppin´ nepovažujem za žiadne terno. (23.3.2021) ()

Mulosz 

všechny recenze uživatele

Napoprve pri pouhe domaci projekci jasny odpad a k nevydrzeni, ovsem na Brakfestu ve spravne atmosfere a s posilnenim par pivy ziskal ten film uplne jiny rozmer:-) ()

UncleG

všechny recenze uživatele

Hodinářova svatební cesta jednoznačně dokazuje, že i za komunistů se u nás dalo sehnat kvalitní hulení. Zřejmě to byl dobrej matroš a měli ho vopravdu velkou fůru... ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Pořád jsem si říkala, že mi ta hudba připomíná Krakonoše a lyžníky a pak jsem si v úvodních titulkách přečetla, že ji má na svědomí Petr Hapka. Tedy ten samý skladatel jako u Lyžníků. Laďce Kozderkové to jako řeznici moc slušelo. Ovšem, producírovat se po Staromáku se sekerou v ruce ja na svěrací kazajku. On vlastně celý tenhle film je na svěrací kazajku. Je bláznivý, spíchnutý horkou jehlou v křeči. Rádoby vtipné hlášky a scénky vyšly úplně naprázdno. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Když už se nějaký československý film dostal na Otrlce, musí to být fakt něco. A taky že je, protože taková kravina se fakt jen tak nevidí. Má to takový ten strašně absurdní humor, na hranici geniality a trapnosti, který já rád když funguje, ale tady to bylo tak 50 na 50. Zatímco ale v první polovině bylo ztřeštěných nápadů dost, druhá polovina jen kopírovala viděné a některé scény zbytečně natahovala (honění harmonia, vypuštěná Vltava, boj nevěst o sele). Zase ale závěrečná svatba byla bizarní dost, to jo. A taky zaujme herecké obsazení. Celkově to je hodně ujeté, ale funkční tak na 50%. 3* ()

Reklama

Reklama