Hak yae
-
Black Night
Thriller / Horor
Hong Kong / Japonsko / Thajsko, 2006, 97 min
Režie:
Takahiko Akiyama, Tanit Jitnukul, Patrick LeungObsah
-
Tři povídky z různých zemí. Ta první se točí kolem milostného trojúhelníku. Druhá je zase o dívce, které se neustále ztrácejí lidé kolem ní a ona vinu svaluje na svého vymyšleného kamaráda. Poslední je o ženě, která havarovala, ale při bouračce ztratila paměť a tak jí chvíli trvá, než zjistí, že je něco v nepořádku. (Pepiflus)
Tři povídky z různých zemí. Ta první se točí kolem milostného trojúhelníku. Druhá je zase o dívce, které se neustále ztrácejí lidé kolem ní a ona vinu svaluje na svého vymyšleného kamaráda. Poslední je o ženě, která havarovala, ale při bouračce ztratila paměť a tak jí chvíli trvá, než zjistí, že je něco v nepořádku. Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
tombac
Stejně jako Three a Three... Extremes sestává Black Night z tří horrorových povídek, z nichž každá vznikla v jiné zemi. První jsou hongkongské Next Door, druhá Dark Hole z Japonska a třetí thajská The Lost Memory. Povídky jsou poměrně kvalitativně vyrovnané a slušně natočené. Nebudu spoilerovat obsahy, jen prozradím společný prvek: duchové a voda. Vyzdvihl bych poslední příběh z Thajska, jenž své bratříčky o kus převyšuje, především parádním vizuálním zpracováním. Některé scény v ní mi svým barevným podáním evokovaly výborný Shutter. Horrorově je The Lost Memory též ze všech nejlepší. S výsledným hodnocením triptychu jsem na vážkách. Na jedné straně solidní řemeslo a pár nadprůměrných lekaček, na straně druhé nic, co by mě, horrorového fandu, nějak překvapilo. Takže za tři.(5.8.2006)
-
HorrorVamp
Jestli vás někdy nudily asijské horrory, tak zkuste Hak Yae. 3 půlhodinové hororové povídky, každá z jiné asijské země, nedají příliš možnost nudit se a jde se takřka ze začátku rovnou na "věc". Někdo tu už napsal zkráceně "duchové a voda", což je velmi trefné, jenže těch "duchů a vody" tu bylo až tolik, že už v půlce druhé povídky veškerý strach vyprchal a v poslední povídce jsem se těch potvor nebála už vůbec. Byla vidět snaha nastrkat do jedné povídky co nejvíce, což místy působilo značně přeplácaně, tudíž prvotní nadšení z příliš mnoha duchů a vody vyprchalo poměrně brzy, ale i tak se jedná o zdařilé povídky a *** a půl hvězdy si ode mě zaslouží.(3.8.2009)
-
Bloody13
Od asijských hororů si dám zase chvíli pauzu. Je totiž jedno, jestli film pochází z Japonska, Jižní Koreje nebo Thajska, všechny jejich duchařiny jsou pořád stejný. Hlavní hrdinku pronásleduje přízrak pokaždý ze stejných důvodů (prohřešek z minulosti), všude samá vodní louže, z niž lezou vlasatí bubáci, a samozřejmě nechybí kašovitý závěr, co má jakože šokovat. Co mě už ale vyloženě vytáčí, tak jsou ty rádoby dojemný a srdcervoucí scény, co jejich hororový příběhy akorát degradujou na rodinný dramata. A kvůli smrkancům do kapesníku na ně nekoukám.(31.5.2012)
-
t_gon
Koláž tří půlhodinových hororových epizodek, kdy každá pochází z jiného kraje (HK, Japonsko a Thajsko). Dle toho si divák udělá obrázek, jak kdo zobrazuje dané téma. Jen zabrousím trošičku hlouběji do děje než tombac a napovím, že společným prvkem všech tří kapitol je opravdu voda a dá se říci i pomsta ze záhrobí (i když u prostředního dílu "BLack Hole" se zde duchařina mísí s prvky "MonsterHororu"). Hong Kongská Fext Donor má velice solidní rozjezd a hned z počátku víme, na čem jsme. Takže se zde nejedná o nečekané finální rozuzlení, už jen pro nedostatek času, jež je stejně vyhrazen všem částem stejně. Tímto je jaksi první část odlišná od dalších, kdy jsou karty rozdány v úvodu a přes par sekaček a povedených "uměleckých" scén se dostáváme k drsnému konci. Kdežto u Park Hole a tle Dost Memoáry máme na začátek pár indicií a přes pár "mord" se dostáváme k rozuzlení, jež není příliš povedené (hlavně u prostřední části)...Takže až na několik zajímavých scén a nápadů se nejedná o nic výjimečného, co by musel každý fanda Asijských Hororů vidět. Díky nevyváženosti všech kapitol dávám "slabší" průměr...(2.11.2006)
-
maddy
Black Night po vzore známejších Three alebo Three Extremes, taktiež pozostáva z 3 hororových príbehov, pričom každý pochádza z inej ázijskej zemi, tentokrát to je Hong Kong, Japonsko a Thajsko. Prvý na rad príde Hong Kongský "Next Door" **** - zaujímavý príbeh o chlapíkovi jeho priateľke a susedke. Tento mini-príbeh sa na nič nehrá, a v podstate divák vie, čo ho čaká, takže žiadne "prekvapivé" finále sa nekoná. Celé je to však natočené takým spôsobom, že o finále ani tak nejde, má to skvelú atmosféru, pár výborných strašidelných momentov. Čo mi trocha vadilo bolo mierne slabé finále, z ktorého sa dalo určite vytrieskať aj viac. Inak by som si však tento mini-príbeh vedel kľudne predstaviť aj vo celofilmovej stopáži cca. hodinu a pol. A vôbec by to nebolo na škodu. Druhý príde na rad japonský "Dark Hole" *** - taktiež má niečo spoločné s vodou, ale tentokrát nás nečaká práva "ducharina" ako je zvykom, ale niečo typu "monster" horor. Záleží ako sa na to pozeráte a ako pochopíte koniec, ktorý bol vynikajúci. Tu mi vadil dosť pomalý rozjazd a pár zbytočných scén. Tých cca. 30 min je pre tento mini príbeh tak akurát, no ostávam u 3,5*, Ako posledný príde Thajský príbeh The Lost Memory *** - slušná ducharina, ktorá však neponúka žiadne nové momenty, všetko bolo už 100x krát videné inde. Nejakú tu atmosféru síce navodí, ale celkovo sa drží iba vo vodách priemeru.(22.11.2007)
-
Mefistofelle
Fůze asijských hororových povídek z různých zemí nedopadla tak docela zle, i když se mi to celé zdá poněkud nedotažené a ve spoustě ohledů odfláklé. Nejlepší ale bude, když se vyjádřím k jednotlivým povídkám. Povídka první: Klasická duchařina, která nic moc nového nenabízí, ale na ostudu taky není. Kdyby nebylo hloupých dialogů a tak trochu WTF konce, neváhala bych dát 3*, ale nakonec jsem se rozhodla pro 2*. Povídka druhá: Ze začátku vypadá taky na klasickou duchařinu, ale nakonec se rozvine v celku dobrý příběh o jedné duševní nemoci. Má pár krásných atmosférických momentů pěkně po asijsku (hlavně ze začátku), ale pořád se pohybuje v oblasti průměru - 3*. Povídka třetí: Asi nejlepší z celé trojice. Zatímco se hlavní protagonistce vrací pamět, kterou ztratila po autonehodě, rozjíždí se docela slušné psycho. Konec je sice na můj vkus trochu moc zmatený a chaotický, ale i tak hodnotím za 3*. Dodala bych jenom, že je rozhodně dobře, že každá povídka má jen půl hodiny, příběhově se nejedná o moc silná témata a klasickou stopáž by to neuneslo. Vzhledem k délce jednotlivých povídek tudíž určitou nedotaženost odpouštím.(11.5.2011)
