poster

Perverzní průvodce filmem (festivalový název)

  • Velká Británie

    Pervert's Guide to Cinema, The

Dokumentární

Velká Británie / Rakousko / Nizozemsko, 2006, 150 min

Režie:

Sophie Fiennes

Scénář:

Slavoj Žižek

Kamera:

Remko Schnorr

Hudba:

Brian Eno

Hrají:

Slavoj Žižek
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (71)

  • Matty
    ****

    „…we are basically watching shit…“ Některé Žižkovy názory jsou přinejmenším sporné, jiné vcelku úsměvné, ale musím přiznat, že jsem pod vlivem jeho dvouapůlhodinové (psycho)analýzy vybraných snímků – včetně nečekaných jako Čaroděj ze země Oz nebo Star Wars: Epizoda III – začal pohlížet na kinematografii trochu jinak, trochu víc lacanovsky. Ne, že bych v každé výraznější mužské postavě od nynějška viděl falus nebo symbol otce, kterýžto musí být odstraněn, ale přinejmenším si uvědomuji možnost zmíněné v něčem vidět a něco si z toho odvodit. Apendix: Znalost základů psychoanalýzy (resp. Lacanovy reinterpretace Freuda a jmenovitě pojmů "reálno", "imaginárno" a "symbolično") není od věci. 85% Zajímavé komentáře: Exkvizitor, agathon, Deverant(29.8.2009)

  • Marigold
    *****

    Slavoj vládne mocným nástrojem jménem psychoanalýza a tím nástroje dokáže otevírat temné a nesymbolizované prostory za obrazem a odhalovat, že celá kinematografie je vlastně jedna velká rázová vlna ze záchodové mísy... což je mimochodem ta největší poklona, kterou ji slovenský enfant terrible a nejnebezpečnější filozof západu může složit. Neobyčejně zábavný, podnětný a atmosférou přetékající dokument, který sice opisuje základní Slovincovy neduhy (eklekticismus, oblibu v nadhození myšlenky a jejímu zakecání i občasné nadměrné spekulativnosti), ale jinak se od něj nelze odtrhnout... tedy za předpokladu, že ve vás jména jako Lacan či Freud vzbuzují něco jiného než odpor.(31.1.2011)

  • Adrian
    *****

    Nikdy mi anglictina z ust neaglicana neznela tak pritazlivo... ;-)(4.8.2006)

  • Shadwell
    *****

    Nejlepší filmový dokument všech dob. Prostě něco neuvěřitelného a fenomenálního. Abnormálně podnětné a okouzlující rozbory slavných filmů, o něž se postarala slovinská akademická pop-star Slavoj Žižek, to je něco, co neleze vypovědět. Je třeba to zažít.(13.8.2009)

  • hirnlego
    ****

    "Filosof" s asi nejbrutálnějším neanglickým přízvukem zde rozvíjí své občas vtipné, občas hodně odvážné a vesměs docela zajímavé filmové teorie, byť chvílemi jsem mu za některé kecy měla chuť trochu ubrat kyslík.(4.8.2006)

  • kiddo
    *****

    Ještě někdo pochybuje o tom, že my géniové si můžeme dovolit na nějaký anglický přízvuk kálet?(23.8.2009)

  • EdaS
    ****

    Rozhodně se neztotožňuji se všemi myšlenkami, které tu zazní (třeba když přednášející srovnává tři základní složky osobnosti podle Freuda s bratry Marxovými či podlažími v baráku Normana Batese), ale Žižekův psychoanalytický pohled na spoustu mých oblíbených filmů mě neskutečně bavil. Pro fanatiky určitě povinnost, díky které se třeba začnou na kinematografii dívat trochu jinak.(9.6.2007)

  • Flipper
    ****

    Deťom by sme mali zakázať kvety Lebo Žižekovi pripomínajú odhalené vagíny. Človek ktorý vie naspamäť Frueda a psychoanalýzu recituje ako otčenáš nám 2 a pol hodiny hovorí o tom, že vlastne sme úchyláci a chceme zabiť svojich otcov. Lebo pri nich pociťujeme úzkosť - ktorá je jediná reálna emócia. Žižek všade vidí superega, id-y a iné psychoanalytické spojitosti, ktoré však niesú nikým a ničím konfrontované - preto im niekedy chýba vierohodnosť. Niekomu zaspoileruje Hitchcocka, Lyncha a iných no aj tak to bol priemne strávený čas. PS: nepozerať po tomto žiadnu komédiu, lebo sa vám bude zdať nudná a budete hľadať sexuálne motívy postáv a nebudú sa vám zdať vtipné (vlastná skúsenosť)(25.11.2009)

  • H34D
    ****

    Pokud vás aspoň trochu zajímá psychoanalýza, poslouží vám Perverzní průvodce jako velmi podnětné a zajímavé cvičení mozku. Myslím, že cílem sympaťáka Slavoje s obludným anglickým přízvukem není ani tak odhalit skryté významy ve filmech, ale spíš pokusit se na filmy nahlédnout zcela odlišným způsobem než běžný divák, běžný pseudointelektuální kritik a snad i jinak než zamýšlel sám autor. Jde tedy spíše o zábavnou hru s analogiemi, dedukcemi (resp. indukcemi) a interpretacemi se souběžným vzděláváním se v psychologii. Pro lidi, co se nebojí přemýšlet, nelze než doporučit! 8/10(23.2.2014)

  • Morien
    ***

    Nevím, na jednu stranu jsem ráda, že můžu nahlížet do cizích vyšinutí. Sbírám jejich outputy, aniž bych si sama musela procházet tou strastiplnou cestou, a mám čas sama zakoušet něco jiného. Na druhou stranu mě často popadá chuť těm pomatencům namlátit.(15.12.2013)

  • Traffic
    *****

    Ráj pro všechny cinefily, psychology, filosofy a další nejrůznější "overthinkery", peklo pro většinu ostatních. (Alespoň soudě dle projekce na Cinema Conspiracy v Aeru, kde lidé už po půl hodině opouštěli sál a po skončení se vedle mě ozvalo zoufalé: "Tak tohle překonalo i Strýčka Búnmího.")(7.3.2011)

  • xxmartinxx
    ****

    "Objevy" se pochybují na hraně naprosté banálnosti a úplné nadinterpretace, přesto však tohle kecání o filmech podivně hektického chlápka (který je nejspíš přesvědčen o genialitě každého slova) má své kouzlo. Spíš než kvůli faktům kvůli tomu kecání - je zábavné vidět někoho tak hrozně moc se snažit být chytrý o filmech za každou cenu. Někdy chytrý je, někdy je chytrý méně... ale jak říkám, mně pokaždé bavilo ho během toho sledovat.(14.11.2013)

  • Aidan
    ***

    Dvouapůlhodinová dávka aplikované freudiánské psychologie. Superega, libida, neukojené touhy a dominantní otcové se z plátna jen valí. Je to intelektuálské a upovídané, ale také (překvapivě) docela zábavné. Freudovým bajkám sice nevěřím, ale v Žižkově (vida, jak se může slovinský filosof - patřičně skloňován - podobat husitskému vojevůdci) předvedení rozhodně nenudí. A zajímavých postřehů je tu dost - například o Lynchových či Hitchcockových filmech. Jinde se však jedná o křečovitá znásilnění původního poselství. Takovýto násilný vykladačský přístup k uměleckým dílům však mají všechny ty redukcionistické interpretace - ať už freudovské, či třeba feministické nebo marxistické - v povaze. Tahle je ještě poměrně tvůrčí.(18.4.2007)

  • MaedhRos
    ****

    Naprosto fascinující. Je ohromně zajímavé podívat se na filmovou klasiku (a film jako takový) z Žižekovy psychoanalytické perspektivy. Je neméně zajímavé vzít tenhle film jako sondu do hlubin psychoanalytikovy duše...;-) (Propos - Žižek v jedné ze svých promluv dokonale vystihnul kořeny mé dětské fobie z tulipánů. Já to říkám pořád, že tulipán je nesmírně obscénní kytka.)(23.12.2007)

  • mat.ilda
    odpad!

    Zajímavé, jak si ten přechytralý prznitel angličtiny ke svému výkladu skrytých pohnutek, stojících u vzniku přelomových filmů, vybral zvětšiny mrtvé autory (Lynche zahrnuje, ačkoli není na onom, ale v jiném světě, takže to vyjde nastejno). Že by obavy z konfrontace? U mě tedy dokázal potlačit ego i superego v takové míře, že bych ho s kl(id)em skopala do kulata... a jak mi Slavoj vysvětlí, že pokaždé, kdy se zjevil v obraze, neubránila jsem se pocitu, že vidím jeden obří falus? Nedodíváno, neb jsem začínala chrčet, všem hodnotícím zjevným i latentním filozofům zde se však omlouvám, zkrátka mně nebylo podsunuto toužit po informacích tohoto druhu, ani tímto způsobem...(11.10.2014)

  • Jordan
    ****

    dve a pol hodiny sledovať slavoja žižeka rozoberať filmy od bergmana, cez kubricka až po lyncha alebo kúsky ako matrix či votrelci a hviezdne vojny je miestami zábavné, miestami poučné a miestami ťažšie pochopiteľné, no rozhodne nevšedné. stojí za pozornosť.(21.10.2009)

  • Snorlax
    **

    Za nejzajímavější teorii bych označila tu, že Mulholland Drive a Lost Highway jsou vlastně stejné filmy. Jinak musím Žižekovi zatleskat, jakým krásným způsobem se vypořádal s pomstychtivostí za válečné útrapy v bývalé Jugoslávii. Nešel na Američany s roznětkou, ale svou naprosto unikátní výslovností angličtiny jim dozajista všem utrhal uši.(29.11.2015)

  • HAL
    ****

    Žížek je roztomilý žužla, a já mu to s nadšením žeru, i když s velkým nadhledem.(9.11.2015)

  • bassator

    41st KVIFF 2006 - ANOTHER VIEW - Jiný pohled(27.6.2009)

  • Vančura
    *****

    Když jsem tento dokument viděl před lety poprvé na karlovarském filmovém festivalu, přišel mi "pouze" jako zábavná hříčka intelektuální celebrity, která obsahuje plno originálních a inspirativních myšlenek. Při druhém zhlédnutí jsem nyní překvapeně zjistil, jak moc trefný Žižek v tomto filmu je. Osobně bych si vážně netroufl jeho názory rozporovat, protože tvoří po mém soudu vnitřně ucelený a soudržný systém, který dává smysl. S tím, že toto píšu z pozice člověka, který se odjakživa cítil s psychoanalytickým náhledem na svět vnitřně souzněn. Snad by se mohlo trochu chtít Žižeka vinit v určitých momentech z přílišné generalizace, ale čert to vem - osobně asi neznám myšlenkově pronikavější pohled na film jako takový. Připočtu-li si k tomu neobyčejný Žižekův vtip, nápaditost a suverenitu, s níž se bravurně pohybuje na vlnách ikonických milníků dějin kinematografie, vychází mi z toho zcela výjimečný dokumentární počin, kterému není rovno. Za nejzajímavější moment dokumentu považuji asi pasáž, v níž Žižek mluví o vztahu touhy a skutečnosti: "Dle naší nejzákladnější zkušenosti, když spláchneme na záchodě, výkaly jednoduše zmizí z naší reality do jiného vesmíru, který fenomenologicky vnímáme jako jakési podsvětí, jinou realitu, zmatenou prvotní skutečnost. Největší ohavnost ovšem je, když splachování nefunguje, když se předměty vrátí, když se zbytky výkalů vrátí z toho rozměru... Podle mě nejúčinnější, dokonce nejdojemnější scéna celého PSYCHA, je po vraždě ve sprše, když se Norman Bates snaží uklidit koupelnu. Jasně si pamatuji, když jsem jako dospívající poprvé viděl tento film, jak hluboce to na mě zapůsobilo nejen délkou výjevu - trvá téměř 10 minut - podrobnostmi čištění, atd., ale i pečlivostí, úzkostlivostí, s jakou je to uděláno. A také naším diváckým ztotožněním. Myslím, že nám to říká mnoho o uspokojení z práce, z dobře udělané práce. Která není ani tak o vytvoření něčeho nového, ale možná je lidská práce v základu, práce takřka na spodní úrovni, uklízením stop špíny. Mazání skvrn, udržování rozervaného podsvětí, které hrozí, že kdykoliv vybuchne a pohltí nás, v hrázích. Myslím, že to je jemný pocit, který Hitchcockovy filmy vyvolávají. Nejen, že se prostě něco hrozného stane ve skutečnosti. Může se stát něco horšího, co podkopává samotnou strukturu toho, co vnímáme jako skutečnost. Myslím, že je velmi důležité, jak se odehraje první ptačí útok ve filmu BIRDS. Když vymyšlený předmět, předmět z podvědomí, vstoupí do naší běžné skutečnosti, struktura skutečnosti je pokřivena, zkreslena. Takto se touha zapisuje do skutečnosti, tím, že ji zkreslí. Touha je zranění skutečnosti. Umění filmu spočívá v dráždění tužby, v hraní si s touhou. Ale zároveň v jejím udržování v bezpečné vzdálenosti, v jejím ochočování, v tom, že se učiní zřejmou. Když my, diváci, sedíme v kině, hledíme na plátno... Úplně na začátku, než začne film, je to černé, tmavé plátno, a potom na něj padne světlo. Nehledíme v zásadě do záchodové mísy, a nečekáme, až se věci znovu objeví venku ze záchoda? A není celé to kouzlo podívané, ukázané na plátně, jakési klamné lákadlo, které se pokouší zatajit skutečnost, že v podstatě sledujeme sračku?"(8.6.2013)

<< předchozí 1 2 3 4
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace