poster

Koření života

  • USA

    No Reservations

  • Slovensko

    Iba na objednávku

  • Slovensko

    Korenie lásky

Drama / Komedie / Romantický

USA / Austrálie, 2007, 104 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Aluska88
    ***

    Myslím, že pokud by tento film obsahoval ještě větší a výraznější špetku směsi nějakého koření, neváhala bych udělit plné čtyři hvězdičky. Takto se jedná o velmi příjemný, jídlem a kuchařskými specialitami provoněný snímek, nicméně nikterak vybočující ze žánru. Jako vždy krásná a noblesní Catherine Zeta-Jones je jako zásadová, nepřístupná a své práci zcela oddaná "paní šéfkuchařka" skvělá. A Aarona Eckarta mám ráda od doby, kdy zachraňoval naši planetu v "Jádru." Já jsem tímto "kulinářským výtvorem" docela velmi dobře zasycena, ale chtělo by to ještě vytříbenější "nášup.":)(3.12.2011)

  • castor
    ***

    Co jsem čekal, to jsem dostal. Koření života je klasická romantická komedie bez přidané hodnoty. Hrdinka Kate se nám hlásí přímo od sporáku, nemá soukromý život a práce šéfkuchařky v luxusní restauraci se stala jejím posláním. Jenže osud a scénárista tomu chtěl, aby při autonehodě zařvala její sestra a Kate se tak namísto truchlení musí vypořádat s péčí o dospívající neteř Zoe. Zbytek znáte.. život nabízí i pestřejší barvy a důležitější věci než jen správně naaranžovaná rybí pochoutka. K tomu všemu jí vytáčí nová kuchařská posila Nick, který je nejen těžkou konkurencí, ale stál by i za hřích.. Jenže osud a scénárista tomu asi chtěl, abych hlavní hrdince (Catherine Zeta-Jones) nedržel palce, protože se chová odtažitě a diváka si nezíská. A stejný osud a scénárista tomu zřejmě chtěl, že scénu rozjasňuje až energický Aaron Eckhart a neotravná Abigail Breslin. Režisér Scott Hicks, který si udělal jméno na těžkých psychologických dramatech (Záře, Sníh padá na cedry), ale předkládá scény, v nichž se věci dějí zcela očekávaně.. vypulírovaná jednohubka, která na pár desítek minut zachutná.. ale zasytit nedokáže.(22.5.2010)

  • AngelAngie
    **

    Musím se přiznat, že tenhle film jsem si pustila z více důvodů. Třeba z toho, že jako mnozí jsem opravdu gurmánka, sama strašně ráda (a prej výborně!) vařím, vyžívám se v tom, strašně ráda koukám na všelijaké pořady o vaření a celkově o téhle činnosti se dokáži i v jakoukoli hodinu bavit, takže každý film tohodle tématu je film, který si dřív nebo později pustím. Dalším důvodem byla Catherine Zeta-Jones, se kterou jsem už delší dobu nějakej snímek neviděla, další důvod Abigail Breslin, se kterou jsem viděla snad vše a tahle slečna je vážně talent, i když .. pořád se mi zdá stejně malinká, těším se, až vyroste .. :) No a určitě nesmím zapomenout na Aarona Eckarta, který byl pro mě tím úplně největším lákadlem a taky jako jediný mě zcela uspokojil. Čekala jsem krásnou uvolněnou provoněnou podívanou, která mě vypudí z postele a pošle něco pořádného vychuchtit a místo toho se převaluju dál, je ve mě víc nudy jak energie a přemýšlím, čím si spravit chuť ..(18.6.2008)

  • Psema
    ***

    K čertu s tím, že je to jen další sladkobolná romance o ženě, která potřebovala okořenit život nepředvídatelným a štramáckým mužem a protrpět si pár životních kotrmelců, aby se v závěru všem dostalo zadostiučinění. Ačkoliv beru v potaz, že romantika nefunguje, jak by měla, a o komedii vesměs vůbec nejde, Hicksova režie se mi docela zamlouvá, především v jemných nuancích, kdy odkazuje na psychologii postav prostřednictvím jejich gurmánského založení. Eckhart opět okouzluje všechno v okolí, Abigail Breslin ještě pořád nepřipomíná Dakotu Fanning (to je velký klad) a Catherine hraje na neutrál. Výsledkem je místy příjemný a místy nahořklý polotovar, který by potřeboval více prohřát, ale i tak je na jeden oběd vcelku fajn. 50%(15.9.2007)

  • imf
    ***

    Mám slabost pro italskou kuchyni, romantiku nad talířem a Aarona Eckharta (překvapivě víc než pro Catherine, která tu vypadá dost unaveně), ale tomuhle filmu chybí... víc koření! Scott Hicks remakoval možná až příliš uvolněně a jeho otravně vyvážená režie ještě umocňuje dojem z vyžehlenosti a předvídatelnosti finálního produktu. Tak nějak mi to celé splývá s Ratatouille a už si pamatuji v zásadě jen tři věci - pravidelné zavírání se do mrazáku, rozkošnou Abigail Breslin (vážně jsem to napsal? ;) a Eckhartovy stoprocentně italské špagety od jeho babičky z Miami. Měl bych si nějaké udělat. Abych zajedl ten mírně hořký pocit ze spálené šance. (50%)(24.8.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace