Návrat čápů

Neprávem podhodnocený středoevropský koprodukční film, reflektující krizi partnerského vztahu (i krizi osobní) na pozadí užší evropské integrace a v kontextu Schengenského prostoru, což je možná na jeden film trochu velké sousto, ale tvůrci se s ním nakonec vypořádali celkem se ctí. Cesta z Německa až na samý konec EU, totiž na slovensko-ukrajinskou hranici, je míněna spíše symbolicky, naštěstí v sobě spojuje dva obyčejné filmy, německý a ten slovenský, který každý funguje sám o sobě, i když je to spíš replikou z filmu takový filmový ,,divoký východ pro začátečníky"... Nejen díky postavě Radoslava Brzobohatého jsem se nemohl zbavit dojmu, že se dívám na další Návrat ztraceného ráje, všichni ti dobří rodáci z malé vesničky Runina tvořili podobně (sluncem prosvícenou) vztahovou mozaiku. Tohle mi ale přišlo přece jen o krapet smysluplnější, beru-li v potaz podobnou zkušenost a optiku režisérů-emigrantů, vracejících se po čase do své vlasti... (30.11.2011)

spomedzi celovečerných hraných filmov, ktoré za posledné roky (2-3) na Slovensku vznikli, je vizuálne a technicky asi najkrajší a najlepšie urobený, LENŽE - scenár, ten základný kameň filmu, ten nosný pilier filmového diela, nepustí toto dielko vyššie; námet - síce nie originálny, no rozhodne potenciálny, nesúci istý náboj, ktorý mohol byť využitý - skončil pri scenári, ktorý je plný scenáristických klišé, chýba mu humor a silné obrazy, niečo, čo by diváka chytilo, niečo, kvôli čomu by si človek povedal, že mu tento film niečo dal; lenže mu nedá nič, iba ak si povie, že je dobré, že sa okrajovo dotkol niekoľkých časopriestorovo aktuálnych tém a že to je na slovenské pomery veľmi šikovne, pekne a zručne natočené; (02.03.2008)

Největším mým přáním během filmu bylo, aby se tam ta K.Lorenz furt nesvlíkala (záměrně se vyhýbám charakteristice, protože taky nejsem žádný Di Caprio). Druhým mým největším přáním bylo, ať už se to nějak doplete do konce. A třetím, ať tento film probůh nezíská žádné ocenění na Třineckém filmovém létě 2008, což se naštěstí nestalo, protože nechat se oblbnout "hezkými záběry" slovenských scenérií není až tak nemožné. Takže dvě ze tří přání byly splněny a ostatním doporučuji, aby si raději nemuseli přát nic, což lze zrealizovat tak, že si doma raději pustí něco na videu. (12.10.2008)

Návrat bocianov je úplne obyčajný slovenský film s prevahou nemeckých dialógov, zasadený do krásneho prostredia a zobrazujúci reálne ničím neprifarbené témy zo života....Toto všetko je fajn, pokiaľ by slovenská kinematografia neprekypovala len týmto typom filmov...hlavne tie z posledných rokov, ktoré sa tvária, že sa neboja pozrieť pravde do očí. Napriek dobrej téme znova žiadna sláva... (29.09.2007)

Sympatické je, že se ve slovenském filmu opět objevil uzavřený scenáristický tvar, který má tah a jasný cíl. Rovněž po filmařské stránce je Návrat bocianov dobrým standardem. Jediné co zamrzí je velmi průhledná ideologie prosazená německou koprodukcí, jež se snaží o křečovitou harmonizaci národnostních a generačních skupin pronikajících do venkovského regionu "na konci světa", jež se záhy stává důležitým místem s celoevropským dopadem. Nečekejte žádné trauma a vykořenění způsobené odsunem Němců, předsudky vůči cizím vetřelcům ani výraznou společenskou kritiku - i téma kšeftování s uprchlíky v rukou ruské mafie se nakonec mění v romantizující pašeráckou historku. (21.07.2013)