5 centimetrů za sekundu (festivalový název)
-
Byōsoku 5 centimeter
-
5 Centimeters per Second
Animovaný / Drama / Romantický
Japonsko, 2007, 63 min
Režie:
Makoto ShinkaiObsah
-
Tři volně propojené příběhy vyprávějí o vztahu chlapce Takakiho a dívky Akari. Na škole si byli blízcí, a i když se museli odstěhovat daleko jeden od druhého, i nadále udržovali vzájemný vztah, psali si dopisy a drželi se myšlenky, že se jednoho dne opět setkají. Tak nejdříve sledujeme Takakiho, cestujícího na schůzku s Akari, poté vidíme Takakiho očima zamilované spolužačky Kanae, nakonec se opět k vyprávění dostává Takaki, tentokrát už jako mladý muž. Celým filmem, který si kompletně naanimoval Makoto Shinkai sám na počítači, proplouvají pomalým tempem ozvěny lásky, které nebylo souzeno se naplnit. (Natascha)
Tři volně propojené příběhy vyprávějí o vztahu chlapce Takakiho a dívky Akari. Na škole si byli blízcí, a i když se museli odstěhovat daleko jeden od druhého, i nadále udržovali vzájemný vztah, psali si dopisy a drželi se myšlenky, že se jednoho dne opět setkají. Tak nejdříve sledujeme Takakiho, cestujícího na schůzku s Akari, poté vidíme Takakiho očima zamilované spolužačky Kanae, nakonec se opět k vyprávění dostává Takaki, tentokrát už jako mladý muž. Celým filmem, který si kompletně naanimoval Makoto Shinkai sám na počítači, proplouvají pomalým tempem ozvěny lásky, které nebylo souzeno se naplnit. Komentáře uživatelů k filmu (109)
-
Gemini
Úžasné pokoukání (zejména v dámské společnosti) na téma "life's a bitch...in a way", po kterém vám zůstane pocit "ale tak je to v pořádku a život jde dál". Ano, je to romanťárna až za roh, a ano, Shinkai si opět ulítává na vizuální stránce svého díla. Byosoku je po stránce animace luxusní záležitost, byť hvězdná obloha v prostřední epizodě je na WTF a výbuch smíchu...tedy byla by, kdyby to tak prostě nemělo být. Oč ale jde konkrétně - máme tu anime pokrývající milostná soužení dvou - i když hlavně jedné - sympatických mladičkých duší během řádky let (kdy už tedy nejsou tak mladičké, ale staré jako vy...pokud vy jste já, ehm...), a vracíme se zpátky na začátek komentáře. Shinkaiovi se nějak daří vylíčit ty pravé hluboké emoce bez červenoknihovnového patosu a melodramatických přehnaných gest. Aby toho nebylo málo, přidává - byť hlavně skrz symbolické momentky - i běžný život a určitou všednost, díky které vidíte, že stejně jako ve skutečnosti nejenom srdečními záležitostmi živ je člověk, a i "to ostatní" dokáže samo o sobě dost komplikovat život. Ze všeho dohromady si tu ale nikdo nepodřezává žíly, a když k oné celkové sympatičnosti připočtete i zručné "mrk na diváka" hrátky s dějem, a vydařenou hudbu korunovanou bezkonkurenční závěrečnou písní, tvořící díky svému perfektně nastříhanému "klipu" soběstačnou profi AMV záležitost, zastavíte se na 90%. Pokud vy jste já;) PS: To vítězství v AMV soutěži na Animefestu 2010 pořád nechápu...(8.5.2011)
-
Renton
Scénář: Makoto Shinkai .. Mám smíšené pocity. Na jednu stranu neuvěřitelně vizuálně i hudebně podmanivé povídání o odloučené lásce, na druhou kapku jednotvárné a utahané. K dokonalému pohlazení mi stačila úžasná závěrečná píseň, větší část předešlého děje tam byla už jaksi nadbytečná. Nebo jsem jen zrovna neměl tu správnou melancholickou náladu? 70%.(16.6.2008)
-
Viktooorka
Plakala jsem už tolikrát, že nikoho nepřekvapí, že dnes nebyla výjimka. Ale nikdy jsem neplakala s pocitem, který ani slovy nelze vyjádřit. Byōsoku 5 centimeter Vás během krátké chvíle zahltí tolika rozpolcenými stavy, že nevíte, jestli máte cítit úzkost, radost, strach, dojetí, zklamání. S hlavním hrdinou se ztotožňujete, ale zároveň je Vám tak vzdálený, přejete mu štěstí, ale součastně chcete, aby tato atmosféra neskončila a na konci jste rádi, že už můžete konečně popadnout dech, ale klidně byste se dál trápili. Utírám stékající slzu a tleskám autorovi, protože něco tak krásného se jen tak nevidí!(5.1.2011)
-
Shit
Audiovizuální stránka v některých momentech naprosto geniálně dokonalá a to ani ne tim stylem, že by to najendou na diváka film vybalil na plný koule jako Ghost in the shell 2, že se skoro už nedalo sledovat nic jinýho, ale všechny ty detaily a osvětlení z toho udělaly takovou přirozenou vizuální parádu, nicméně příběhově mi to přišlo dost nudný a nějak sem si ty kreslený postavy nedokázal moc oblíbit a tak mě to příliš nezajímalo a následně sem se v příběhu trošku motal.(11.9.2008)
-
Tuxedo
Co Makoto Shinkai ve Voice of a Distant Star nakouskl, zde dovedl k čiré dokonalosti. Emocionální nálož od začátku do konce. (AkiCon 07)(21.11.2007)
-
molotov
Shinkai je bůh a každý jeho počin mě v tom jen utvrzuje. Mám ho raději než Miyazakiho. Jeho melancholický styl plný přenádherných obrazů a jemné hudby v pozadí, příběhy o lásce a odloučení mě pokaždé dostane. Celou hodinu jsem nevycházel z úžasu, jak dokáže někdo nakreslit něco tak krásného.(8.11.2007)
-
kitano
Po jeho stvrtom filme som sa utvrdil v tom co som si myslel. Makoto Shinkai je pre mna taky maly Miyazaki. Skromnejsi, zasnelejsi, ale dokaze rovnako opantat moje zmysly. Byousoku 5 senchimeetoru je ta najkrajsia animovana romanca pod slnkom. Dojima krasnymi, minimalisticky pojatymi momentami, v ktorych neuveritelne citlivo dokaze zachytit tie najprirodzenejsie krasy zivota. Nadherna, vysoko stylizovana animacia sa posunula znova o krok dopredu a spolu s reziserovou poetikou vytvara neuveritelne atmosfericky a citlivy celok. Animovana basen. (10/10)(21.11.2007)
-
Darren
Rád bych hodnotil lépe, ale závěrečný song jsem málem nepřežil a jen mě utvrdil v tom, že celé to na mě bylo až příliš sladkobolné. Jenže ten vizuál je prostě neuvěřitelný. Chvílemi jsem vážně nevěděl, na jaký typ animace se to vlastně dívám a zda se vůbec o animaci jedná...(31.7.2011)
-
yenn
Doufal-li někdo, že Makoto Šinkai změní hřiště, doufal marně. Tímto dílem o třech kapitolách si režisér nové příznivce nejspíše nezíská, naopak ty, kdož se jeho obvyklých propriet dosud nepřejedli, věřím, potěší. Hlavním motivem příběhu je opět odloučení, opět zde hojně jezdí vlaky, opět se na předváděných krásných obrazech od lecčehos odrážejí sluneční i jiné paprsky a já jsem opět odzbrojen a pln emocí. Nalézám jediný nedostatek: Velmi rád bych se více dozvěděl o začátku vztahu Takakiho a Akari. Tak jako tak jde o nejlepší Šinkaiův film a velmi žhavého kandidáta na nejlepší film roku. 9/10(31.7.2007)
-
zelvopyr
Melancholie z promarněných možností, kdy se člověk mnohokrát dílčími rozhodnutími dá na jinou cestu, než by asi měl, a pak jej to celý život tíží... Příběh, který se stal asi každému. Hned v prvních momentech jsem se chtěl vrátit do Japonska -- nikoli ty sakury, ale vlaky a nádraží...(2.8.2008)
-
hippyman
je až k neuvěření, co se dá naanimovat na kompu... a když se k tomu přidá lyrická křehkost japonského bytí, je z toho celkem příjemná hodinka drnkání na emoční struny... jen mi v některých pasážích pravda trochu padala víčka, rychlostí přibližně 5 centimetrů za sekundu... 70%(18.7.2011)
-
Jacinda
Srdce mě bolí, že láska nebyla opětovaná. A těžko někomu nadržovat, obě dívky si získaly mé sympatie. Film mě vedl k zamyšlení, k zavzpomínání na časy. kdy jsem se ploužila po školních chodbách s cílem spatřit mého idola, kdy jsem spřádala šílené plány jak se "omylem" potkat...kdo zapomněl na ten pocit...ted si vzpomene(28.12.2011)
-
Rudovous
Co rict ? Plne zivota. Nadhera. 6 hvezd.(27.11.2007)
-
Zíza
To je krásný. Melancholický. Tak plný. Tak slepý. Tak barevný. Proč musí být všechno souzeno? Proč se prostě něco nemůže stát jen tak? Aby se člověk nezastavil. Já jim to tolik přála. Tolik!(3.3.2009)
-
bassator
Rozkošné ... - 7. 12. 2009 - 85%(7.12.2009)
-
predators
Kladně budu hodnotit pouze výtvarnou stránku filmu. Ohromné množství detailů a místy až kouzelná grafika nemůžou konkurovat chabému a utahanému příběhu, který ve mně nezanechal žádné pocity. :-( 35%(2.7.2009)
-
strougy
Do tří krátkých příběhů rozdělené nádherně provedené zamyšlení nad smutkem, který provází osamělost a neopětovanou lásku a to celé prodchnuté posmutnělou atmosférou melancholickou jako na podzim padající květy sakury. Jedním slovem nádhera.(1.11.2009)
-
Natascha
Jak může někdo do hodinového příběhu (který vlastně ani moc nemá děj a je rozkouskován na tři mikropříběhy) nalít tolik emocí? Smutek, melancholie, bezradnost, nemožnost jít cestou, kterou chceme jít, nemožnost mít toho, koho chceme. A zároveň usmíření, klid, smíření se s osudem. Pohlazení po duši, které asi jen tak z hlavinky nevymizí. Působivé jak po obsahové, tak po formální stránce, animace je možná nenápadná a na první pohled neoriginální, ale v podstatě opravdu kouzelná, díky pozadím, postavám, celkovým kompozicím obrazu... Závěrečná píseň musí dostat každého. Nádherné!(26.12.2007)
-
Richie666
Jako jo, ale příště už bych prosil čokoládovou...(9.7.2008)
-
prome
Co k tomu říct ? Makoto je bůh a tohle je geniální Dílo.(19.8.2008)
