poster

Záviš - kníže pornofolku pod vlivem Griffithovy Intolerance a Tatiho Prázdnin pana Hulota aneb Vznik a zánik Československa (1918 - 1992)

  • anglický

    Záviš, the Prince of Pornofolk Under the Influence of Griffith’s Intolerance and Tati’s Mr. Hulot’s Holiday or The Foundation and Doom of Czechoslovakia (1918–1992)

Dokumentární

Česko, 2006, 147 min

Režie:

Karel Vachek

Scénář:

Karel Vachek

Kamera:

Karel Slach
(další profese)
  • Radko
    ****

    Svojská výpoveď o svete dneška, zmätenom jagavým pozlátkom skvelej akcie a úžasnej pohody. Bizarné konanie postáv a postavičiek našej súčasnosti. Absurdity v zaujímavej mäteži sprevádza Vachkova prednáška o vnútornom smiechu, mágoch a mystikoch občas preložená rozhovormi s trochu viac premýšľajúcimi ľudmi. Napriek režisérovej snahe bojovať proti zblbnutiu sveta tými istými zbraňami, to nie vždy funguje. Na to je Vachek až príliš intelektuálny, zacyklený v úvahách a filozofovaní. Schopnosť vytiahnuť z masy zumelohmotneného sveta súbor bizarných postavičiek a predstaviť ich konanie v srandovne nezvyčajných súvislostiach však ostala zachovaná (pozri Obsah/Info). Kto čítal jeho knihu Teorie hmoty, vie, že značná časť filmu je prerozprávaním prvých dvoch častí knihy. A hoci on sám sa zdanlivo tézovitosti vyhýba, urputne si stojí za štyrmi mystikmi česko-slovenskej histórie (L. Klíma, J. Hašek, E. Beneš a A. Dubček - pozn. v diskusii k filmu prihodil k mystickým zážitkom ešte koncerty Jima Čerta, Záviša a recitovanie Magora (Ivana Martina Jirousa). 70%(31.10.2006)

  • Terva
    **

    Kde domov můj ?(27.5.2012)

  • Radek99
    ****

    Dokumentaristický samorost Karel Vachek natočil další ze svých dokumentárně-stylizovaných podobenství o našem světě, o prostoru a čase České republiky začátku 21. století, pojmenovaný tentokrát pomocí postavy svérázného a velmi osobitého folkového (či spíše undergroundového?) hudebníka Záviše - knížete pornofolku... O něj tu ale ani tak nejde. Uslyšíme tu sice jeho drsné písně a protestsongy (např. Andělu...), ale vždy jen uvozují nějaké hlubší zamyšlení nad několika základními rovinami dnešního mediálně reflektovaného Česka - obraz zkorumpovaných politiků, jenž nám ,,demokraticky" vládnou (Stanislav Gross, Václav Klaus...), svět novodobých celebrit, mediální obraz ,,moderního životního stylu" (režisér Hřebejk v reklamě na svět, kde se nemusíte o nic starat...), moderní entertainmentová zábava (extrémní motokros v Sazka Aréně...), umělecké reflexe současnosti (Husajn naložený v lihu, socha Krista coby gymnasty či další sochy a obrazy...), obsese zvířecími miláčky a mnohé další témata uvozují hlubší zamyšlení nad realizací ideálů Masarykovské vize demokracie v dnešní České republice, nad sociálním rozměrem v dnešní kapitalistické éře, nad ekologickou spoluzodpovědností za stav dnešního světa a přírody v kolizi se stále větší spotřebou a nárůstem konzumního způsobu života... Odkazem k významové a interpretační rovině filmu mohou být i filmové aluze na Tatiho Prázdniny pana Hulota a Griffithovu Intoleranci. Stejně jako Tati nechává Vachek relevantní informace zaznít jen coby zvukovou kulisu, někde v druhém plánu v pozadí a jinak před divákem rozvine sled poklidného a až na několik záměrných vybočení (např. dlouhý švenk kamery na vodáky sjíždějící jez pod Plášťovým mostem v Českém Krumlově nasnímaný navíc jakoby rybím okem) plynulého toku obrazů a verbálních i nonverbálních informací. Ty podstatné střípky si každý musí hledat a sestavovat sám. Navíc stejně jako v Prázdninách jde Vachekovi o rysy národního charakteru, to typické, co spojuje, určuje a definuje nás Čechy. S Intolerancí má společnou formu - spojování krátkých pasáží různých významových rovin, jednotlivých vyprávěcích linií, jednotlivých světů, příběhů a názorů postav a účinkujících, jakož i pokus o vytvoření velkého (dokumentárního) díla. A to se Karlu Vachekovi bezezbytku povedlo...(26.9.2007)

  • Cival
    **

    Je úsměvné, když to největší ego, co se kdy odvážilo znásilňovat filmové plátno, vypráví o tom, jak "ego" pojímají buddhisté. Jinak páté přes deváté s několika nesporně zajímavými myšlenkami a důvtipně vystihnutými souvislostmi. Typická masturbace, vhodná spíš na poslech než na soustředěné sledování.(26.9.2007)

  • Slarque
    **

    Pár zajímavých drobností o Masarykovi, Benešovi, Dubčekovi, Haškovi a dalších doplňují nijak nesouvisející obrazy, příšerné písničky a všechen ostatní materiál, který Vachek nashromáždil od svého předchozího projektu. Buď si autor myslí, že vše souvisí se vším, nebo je ještě více mimo realitu. Občas jsem zjišťoval, že naprosto netuším, o čem se to právě plácá. Vždycky mi to bylo jedno.(7.10.2007)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace