...a bude hůř

Hippies pod jhem bolševismu, aneb jak vesele se chlastá s komunistickým obuškem v prdeli. Velice osobité a sugestivně uvěřitelné víc než by se mi líbilo... takže vynikající popis "nepřizpůsobivé" opozice systému během normalizace. Ať už to byli politicky stíhaní, nepracující, feťáci, bezdomovci či jinak odstrčení za okraj společnosti, tehdy byli všichni na jedné děravé lodi. 8/10 (22.06.2010)

Syrová, upřímná a objektivní sonda do života komunistické mládeže natočená nemainstreamovou a nekomereční formou bez větších aspirací na široký divácký úspěch a prakticky jediný český neorealistický film. To co se nepovedlo Trojanovi o tři roky později v Občanském průkazu se povedlo zde. Nikolaev věděl jak na to. (14.09.2011)

Už to, že je tato adaptace natočena černobíle naznačuje, že její autoři stáli o to, aby působila autenticky. A ona autenticky opravdu působí. Obraz šedivého normalizovaného československa ostře kontrastuje s touhou několika hašišáků a notorických povalečů po klidu a svobodě - v duchu květinových dětí. Příběh je docela banální, o něj však tolik zase nejde - nejvíce zaujme atmosféra a charaktery jednotlivých postaviček - i přes občas trochu přehnanou vulgárnost mě film zaujal a bavil a dá se říct, že mě těší, že v ČR v přehršli různých Medvídků, Příběhů obyčejných šílenství a spol vzniká taky něco originálnějšího. 8/10 PS: Když už jsme u tohoto literárního proudu, docela rád bych viděl adaptaci některého z románů Jáchyma Topola (třeba Noční práce nebo Kloktat dehet) (29.10.2007)

Trocha svobody v nesvobodném světě, kapka naděje v beznadějných vyhlídkách, chlast, životní odevzdanost i silný cit pro přátelství, lásku a ve svobodomyslný život. Za každou přezdívkou je jeden osud. Neuvěřitelně přirozený film o nepřirozených bytostech, žijící svůj květinový čas v šedi své doby. "Lůza" společnosti dodávající mé mysli životní energii. Nadherný paradox. "...drž nám tam nahoře místo, Gumo, ať tam dojdeme rovný, jako Ty..." Vynikající hudba, režie a skvostné neherectví. (20.02.2015)

... a bude hůř! Opravdu? Film nám prezentuje dobu, kdy už možná už ani hůř být nemohlo. Je to doba, kdy jakákoli odlišnost vedla k persekuci, kdy touha po svobodě a životě nezávislém na komunistickém kolosu byla trestána vězením nebo blázincem, kdy hrdinové druhé světové války žili v bídě na ulicích. Může snad být něco horšího? Ano, může... pořád ještě existuje smrt. A přesto se jedná o film, který kromě bídy ukazuje i svobodu, lásku a drobné radosti života. Je to film o hezkých věcech, které ovšem musíme hledat v nánosech neskutečné špíny. Skoro si říkám, že mi je líto, že jsem se nenarodila o něco dříve a moje teenagerská léta mě zastihla v mnohem příznivějších podmínkách. Už se ale každopádně těším, až si seženu knižní předlohu... (24.08.2011)