Nejkrásnější hádanka

Hrozně akční pohádka, ve které se pořád něco děje. Děj sice překombinovaný, ale minimálně první hodinu velmi zábavný. Sympatický Dolanský, hezká princezna a lokace alá „Princezna ze mlejna“. Něco mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami, zaokrouhlím nahoru. Na českou pohádku každopádně dost slušné a stojím si za tím, že Troška tenhle žánr umí (nebo uměl). (21.12.2016)

Ani nevím, proč dávám tak vysoké hodnocení - za Honzu Dolanského samozřejmě a za dvě hezké neokoukané herečky, jinak to byla nuda k uzoufání, pohádkové kouzlo veškeré žádné, děsivý hudební doprovod a spousta herců, kteří buď nikdy neuměli nebo zapomněli hrát. Působí to na mě dojmem, že to je pohádka pro hodně malé děti, pak bych ještě pochopila, že to vypadalo, jak to vypadalo. (05.01.2010)

Velmi milé překvapení! Zdeněk Troška překvapil a po otřesných pohádkových (a nejen pohádkových) slátaninách typu Z pekla štěstí nám připravil pohodovou pohádku s tradičním námětem od J. Drdy, v níž není nouze o zábavu, napětí, krásné záběry na naši vlast, dobře zvolené exteriéry a výborné herecké obsazení. Jan Dolanský zde má svůj velký koncert a kladu si otázku, proč není více obsazován v pohádkách? Hraje opravdu skvěle, uvěřitelně a navíc je i sympaťák. Veronika Kubářová se role princezny zhostila také velmi dobře a je nutné podotknout, že jí to opravdu moc slušelo. Nemám problém s čtyřhvězdičkovým hodnocením, protože dobrých, ale opravdu dobrých pohádek po roce 1989 nevzniklo mnoho. Nejkrásnější hádanka je jednou z toho mála, které stojí za vidění. Klasický pohádkový nedostatek: Tak jako ve většině pohádek, tak i tu můžeme vidět královské písemnosti ve formě svitku, což je nemožné. V těchto dobách se již neužíval papyrus (krom papežské kanceláře), nýbrž pergamen, který se nestáčí, ale skládá. To je ovšem nepodstatný detail :) (28.05.2011)

Jasněnka měla svýho ševce, Eliška mlejnskýho Jindřicha, Markýtka Honzu a Rozmarýnka hádala, až málem to svoje štěstí prohádala. Takhle to ani vyloženě nevypadá na defilé ostře sledovaných pohádek Zdeňka Trošky. A přece. Na konci 80. let to byla hororová verze Drdy, na počátku 90. let horor prostřídala jihočeská malebnost, abychom se na konci stejné dekády obloukem vrátili k poněkud ostřejší drdovské nótě. Logicky tedy Nejkrásnější hádanka spadá opět do malebné sekce jihočeského hlazení a odkazů na oblíbenou dobu neutrálního selského baroka. Ale zatímco například Lotrando a Zubejda vytěžili maximum ze sloučení dvou pohádkových námětů, zdejší spojení O Matějovi a Majdalence a O princezně, která hádala, až prohádala, nedisponuje tak zručným řešením. Poprvé ale Troška nehledá v Drdovi žádné vyloženě temné motivy a naopak dává důraz na figurky z jiných časů. Zejména Medvecké frančinářka je klasickou vychovatelkou akceptovatelnou napříč stoletími. Dolanský, Potměšil a Táborský pak plní jen zadané schéma, nicméně skutečným překvapením se stává příjemný výkon Veroniky Kubařové. Tak vám nevím, mám přimhouřit oko a začít se těšit na Štěpánku? (29.05.2011)

Nesnesitelně barevné, nesnesitelně kostýmní, nesnesitelně přeplácané...nesnesitelná Troškova pohádka, nebyl jsem schopen ji dokoukat. Filmovou pohádku chápu jako něco co je cíleno pro celou rodinu, infantilnost Troškových pohádek mi přijde prostě přepálená. Počkám si až mi dorostou děti do věku, kdy je bude oslovovat hraná pohádka a pak možná svůj názor přehodnotím, do té doby však odpad. (07.11.2011)