poster

Protektor

  • anglický

    Protector

Drama / Romantický / Válečný

Česko, 2009, 98 min

Režie:

Marek Najbrt

Kamera:

Miloslav Holman

Hrají:

Jana Plodková, Marek Daniel, Klára Melíšková, Sandra Nováková, Jan Budař, Martin Myšička, Josef Polášek, Jiří Ornest, Simon Schwarz, Leoš Noha, Tomáš Žatečka, Jan Řéhák, Richard Stanke, Tomáš Měcháček, Dana Marková, David Máj, Pavel Kryl, Adam Kubišta, Petra Nesvačilová, Robert Geisler, Tomáš Bambušek, Marie Ludvíková, Jan Lepšík, Jan Ptáčník, Václav Neužil ml., Žaneta Filípková, Edita Zákravská, Eduard Jenický, Roman Slovák, Thomas Zielinski, Jan Jankovský, Kamil Švejda, Petr Cholt, Vítek Březka, Lenka Zogatová, Štěpánka Ludvíková, Radek Vašín, Martin Mičan, Martin Hladík, Luděk Pokorný, Daniel Chalupa, Viktor Janč, Jana Jančová, Miroslav Pluháček, Hana Prokešová, Iveta Ptáčníková, Jiří Roháček, Blanka Roháčková, Jaroslav Kantor, Ladislav Šindler, Zdeněk Pazourek, Jiří Toufar, Marie Cichá, Robert Soukup, Kateřina Sorejsová, Ivo Machalík, Bohouš Maceček, Jan Janda, Marek Němec, Jiří Hajdyla, Philiphe Schenker, Roman Vejdovec, Ondřej Matějka, Ludmila Hroudová, Mikuláš Lubomírský, Michal Dalecký, Barbora Halamová, Jiří Jelínek ml., Kamila Kalousová, Štěpán Rusín, Ida Sovová, Čeněk Koliáš, Pavel Vítek, Richard Němec, Marta Vítů, Nikol Kouklová, Karolína Machová, David Czesany, Tomáš Pospíšil, Vojtěch Novák, Kryštof Lubomírský, Tadeáš Lubomírský, Daniel Sidon, Miroslav Bambušek, Miloš Černoušek, Veronika Rašťáková, Marie Pilátová, Natálie Denkrová
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • DaViD´82
    ****

    Dlouho naříkám, že se zdejší kinematografie vyhýbá kostlivcům ve skříni tuzemských dějin, zatímco naši germánští sousedé se popasovávají s jednou dějinnou skvrnou za druhou. A navíc takřka vždy způsobem jen těžce zapomenutelným. Proto jsem opravdu velmi vděčný, že to tady už konečně také někdo zkusil. To, že nakonec zůstalo pouze u toho pokusu, už je věc jiná... Znatelně mi tu totiž scházelo nějaké dramatické pnutí. Takové jaké bylo kupříkladu v Uchu. Jít prostě více na dřeň a neklouzat pouze po povrchu. Ovšem i tak vznikl dostatečně kvalitní snímek (scény s bicykly, scény s focením!), který se ctí ustojí i mnohé své nedostatky. PS: Filmový plakát dostane smysl až s úvodní citací, což je sice originální, ale poněkud kontraproduktivní řekl bych. A také by mě zajímalo zda je podobnost námětu s osudy Čeňka Šlégla pouze náhodná či nikoli.(24.9.2009)

  • molotov
    *****

    Skvělý film nejen na české poměry. Rozhodně stojí za vidění v kině a snad se opravdu blízká na lepší časy v české kinematografii.(25.9.2009)

  • Radek99
    *****

    Konečně velký (evropský) film s naprosto originální formou. Z Marka Najbrta se pomalu stává velmi vyzrálá režisérská osobnost. Protektor je skutečně osobitost sama, jen málokdy se vidí tak svojsky přetvořená z nouze ctnost, když si tvůrci zřejmý nedostatek finančních prostředků na podobný dobový velkovýpravný typ filmu přemostí bezezbytku originální kreativitou. Už jen ta vším prolínající symbolika kola - od hluboce výstižného motta ze samé expozice filmu přes jeho zapojení do jednotlivých chronologických předělů/významových intermezz, neustálých detailů jeho součástek až po jeho včlenění do dějové osy snímku. Ta fascinace detaily, které jsou navíc v neustálém pohybu, spolu s podmanivou a vnitřně znepokojivou hudbou skupiny Midi lidi (skutečně výtečná složka filmu skvěle se propojující se složkou obrazovou) vytváří podprahově vnímanou dynamiku, jenž nemá v českém polistopadovém filmu příliš obdoby. Dochází tak k umělecky silnému efektu - apriori strnulá fasáda filmu v sobě ukrývá nečekanou sílu, zdánlivě fádní příběh zase nečekané přesahy a vnitřní pnutí. Dnes už je velmi obtížné přijít v žánru válečného filmu z 2. světové s něčím novým a originálním, téměř vždy tvůrce opakuje již vyřčené a zobrazené, Marek Najbrt však dokázal uchopit danou problematiku i žánr zcela nově a natočil sugestivní a vysoce sofistikované drama s prvky experimentu, v němž hraje prim nezvyklá dualita - historická látka a dobové drama podávané výhradně moderní filmovou řečí a moderními výrazovými prostředky. Navíc je tu velmi silný prvek postmoderního přístupu v mísení jednotlivých rovin, hry na dobový fenomén filmu (a dalších médií) v kontrapunktu s fiktivním utvořením reality protektorátu (charakterizace jak řečí, tak i jazykem filmovým). Protektor má v povaze se ptát, táže se po hranici vnitřní a vnější kolaborace, nastoluje otázku oběti a také reflektuje český sklon k opakování traumatu - k přijímání totality. Marek Najbrt konečně posunul moderní českou kinematografii blíže tam, kam patří...do Evropy...(30.5.2010)

  • sportovec
    *****

    … A PÁTÝ JEZDEC JE STRACH. Atraktivní prostředí jak Československého rozhlasu, tak tehdejšího hraného filmu je současně pracovištěm rozhlasového redaktora a rychle vzlétající herecké hvězdy. Klíčový film, který by ji byl býval nepochybně posunul vzhůru do vysněné kariéry, má však dvě osudové slabiny: premiéra „filmu ve filmu“ připadá již naplno do událostí kolem vznikajícího protektorátu a oba jeho hlavní hrdinové jsou nadto židy. Manžel odmítne svou choť opustit, ale cena, kterou zato oba platí, je stále neúnosnější: hrbení poznenáhlu přechází do přímé kolaborace a viditelných projevů zbabělosti. Vášnivá a poněkud exhibicionistická herečka se naopak odmítá podřizovat sílícím projevům rasové segregace a perzekuce, do nichž jí tlačí i za cenu postuůného vzájemného odcizování manžel, aniž si však naplno uvědomuje jejich dosah a své smrtelné ohrožení. Příběh, který vrcholí událostmi kolem druhé heydrichiády, přináší zlom v dosavadním chování obou protagonistů. Skutečnost, že režie důsledně i důkladně spolupracovala s kvalifikovanými odborníky-historiky a více či méně beze zbytku respektovala jejich doporučení, se projevila v přesném postižení protektorátní atmosféry, v polarizaci postav i událostí, v objevení celé palety takéexistencí té doby. Jako zvlášť silný znak díla lze uvést jeho „nehappyendovitý“ závěr, který svádí oba rozvaděné manžele znovu dohromady a propůjčuje jejich závěrečné katarzi nadčasový rozměr odboje i rezistence najednou v gestu, které je svou naléhavostí současně prvkem nadčasovým a a současně přesahem do následného klasického, rozporuplného vývoje, jenž přetrvá i do dalších desetiletí našich moderních dějin. Již zmíněnou potenciální klasičnost tohoto filmu mladých pro mladé zesilují dále špičkové výkony představitelů nejen hlavních, ale značné části tzv. vedlejších rolí a pozoruhodně invenční hudební složka. Deklarované oscarové aspirace filmu se za tohoto stavu věci jeví jako oprávněné a plně zdůvodnitelné.(28.9.2009)

  • Zíza
    ****

    Film, který vás rozhodně donutí se zamyslet. Nad čím? To už záleží na vás, na jaké otázky byste chtěli znát odpovědi...(28.1.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace