Režie:
Ivan VojnárScénář:
Slávka LiptákováKamera:
Vladimír SmutnýHudba:
Vladimír MartinkaHrají:
Zdena Studenková, Martin Stropnický, Vladimír Dlouhý, Ľubomír Paulovič, Jana Hubinská, Anna Polívková, Karel Dobrý, Ľuboš Kostelný, Táňa Pauhofová (více)Obsahy(1)
Příběhy všech hrdinů snímku ŽENY MÉHO MUŽE jsou spojeny s osudem mediálně úspěšného manželského páru. Film je výpovědí o životě ve středoevropské metropoli, z které se v důsledku unáhleného životního stylu vytrácí lidskost a duchovní hodnoty.
Manželství Very a Daniela je již delší dobu na mrtvém bodě, Vera je jako herečka na konci kariéry a Daniel se raději baví s mladšími děvčaty než s vlastní manželkou. Do jejich rodiny navíc vstupuje mladá Makedóňanka Liana, v níž Vera nachází část svého já. Paralelně s Verou a Danielem si místo v životě hledá ošetřovatelka Eva a designer Martin.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (47)
Ivan Vojnár je vymírající druh (možná poslední exemplář) česko-slovenské kinematografie, totiž režisér vybavený autorským viděním světa. V tom dnešním se mu nelíbí, ale je dalek kritiky či karikatury, jen jím tak teskně bloumá spolu s náladově přesnými herci (trochu ruší jen seriálové výkony Noska, Polívkové a Pauhofové, to jsou však naštěstí malé role), ze kterých bych nejvíc vyzdvihl čím dál lepší Zdenu Studénkovou. Na Ženy mého muže si těžko kdo za rok dva někdo vzpomene (pokud je vůbec kdo zaregistroval), ale já osobně si čas od času rád dopřeju takovouto očistnou depresivní lázeň. ()
Působí to tak, jako by tvůrci vůbec nevěděli co chtějí tímto filmem říct a jen za sebe skládali náhodné obrazy. Každá z dějových linek je pouze slabě načrtnuta, ale žádná se pořádně nerozjede. Výsledek je nesmyslný žánrový guláš. Jediné co za něco stálo byla hudba, ale na to stačí si pořídit soundtrack a ne chodit do kina. ()
Dostávám se do věku, kdy tomu filmu začínám rozumět. Kdybych byl mladší, tak k němu rozhodně nebudu tak smířlivý. Takhle se nepřidám na stranu těch, kteří tady tvrdí, jaká že to byla hrozná kravina. Nebyla. Prostě spolu žijí 2 lidé, kteří už se mají za ty léta jeden druhýho až po krk. Žijí spolu, ale ve skutečnosti každej sám. To je základní linie, pro mě de facto jediná uchopitelná a zapamatovatelná. Pak je tu pro mě absolutně nezajímavej, nesouvisející příběh nějaké Makedoňanky - zbytečná odbočka. Pak je tady příběh nemocného grafika v podání Vladimíra Dlouhého - tuhle odbočku jsem nepochopil vůbec..? A pak je tu dramatizace v podobě vraždy mladé modelky. Jestli má zbytek působit civilně, tak tahle zápletka je čistě filmová, protože téměř nereálná. Celkově slepenec, kterej nebyl v podstatě o ničem. Z mého pohledu měl jedinou přednost - úplně nenudil. Jo, a líbila se mi i kamera. Jinak česko-slovenský film se dá zjednodušeně zobecnit jako stále dokola opakované pokusy o depku, které skutečně vyznívají depresivně a občasné pokusy o komedii, které rovněž vyznívají depresivně. A v tomhle my tady žijem. Ještě že už si dnes člověk může vybírat a zabrousit i jinam. Tohle je jasná krize a trvá to už pekelně dlouho. Sláva těm nemnoha výjimkám, o kterých mnou výše řečené neplatí. ()
Československý film se odehrává v Praze, ale jsou v něm i postavy z Maďarska či Makedonie. Opět je zaměřen na exkluzivní svět vyšších kruhů, kde jsou lidé dobře placeni, aniž by něco dělali. Do toho nějaký ten umírající, jedna vražda, psychická porucha, celkově nic zvláštního. Pokud chcete zase vidět nahou Táňu Pauhofovou, tak bych vám mohl doporučit jiné její filmy. Jinak je to typický domácí průměr – vyloženě nenudí, ale při odchodu z kinosálu už si z filmu nebudete nic pamatovat (50%). ()
Nejsympatičtější je hlavně to, že jsem o filmu v životě neslyšel a že se tvůrci nesnažili film vrazit do větších kin, než jen těch malých. Ušetřili si tak práci a tisícům divákům peněženky a nasraný ksichty. Ženy mého muže je totiž taková kravina, že si nezaslouží ani pozornost. Tady náhodou to hodnocení skutečně nelže. Zřejmě náhoda. Nebo to spíš není ani zajímavý, ani umělecký a nemá to v sobě ani zbla kvalitního příběhu natož pak kvalitního filmu. A druhá možnost je taky to, že si toho místní intelektuálové asi ani nevšimli. ()
Galerie (39)
Photo © SPI International
Zajímavosti (3)
- Natáčelo se v Praze a na Slovensku. (ArthasKarfa)
- Snímek údajně svým producentům připadal příliš depresivní, načež byl znovu sestříhán, ale už bez Ivana Vojnára, aniž by režisér podobu konečné verze mohl nějak ovlivnit. (sator)
- Zdena Studenková šla po prečítaní vynikajúceho scenára do filmu nadšená. Po prvom zhliadnutí sa však podľa vlastných slov rozplakala so slovami: „Už nikdy viac nechcem točiť žiaden film!" Za obrovské sprznenie dobrej predlohy totiž pokladá režisérovu neschopnosť. (matthew.17)
Reklama