Tajnosti

Tajnosti jsou bezpochyby nejlepším českým filmem posledních let, o kterém se ale obtížně cokoliv píše či říká, protože jsou hodně niterné a nemusí nutně oslovit jenom ženu prožívající krizi středního věku (protože tajnosti má jistě každý z nás). Alice Nellis je zároveň i nejlepší český scénárista (scénáristka), který má cit pro realistické dialogy a tragikomické postavy i pointování jednotlivých situací a svému dílu dokáže dát sevřený tvar. Navíc jakožto režisérska se díky častým panorámujícím záběrům matičky stověžaté zbavila i zdání televiznosti, která tak zatěžovala její dva předchozí filmy Ene Bene a Výlet. Introspektivní pohled ženy, který je plný impresí přesně v duchu filmů režisérek francouzské nové vlny či režisérů italského neorealismu, ale nepůsobí překvapivě staromilsky a ony imprese jsou sebejisté a vždy slouží příběhu (stačí jen porovnat pád z kola či máčení houby na hlavu nebohého studenta z Vratných lahví a scénu omldení či z tramvaje v Tajnostech). Všichni herci podávají absolutní výkon, od přesných hlavních rolí (Iva Bittová a Karel Roden) až po ty nejmenší, v nichž herci zvládají své postavy prostřednictvím přesné mimiky (Krobot, Konig). A žánrově nevhodné sekvence, které jsou navíc k tomu docela dost neoriginální (Americká krása - pytlík, Moulin Rouge - tango) jsou do celku zasazeny bez sebemenších problémů a na české poměry jsou něco nevídaného. Tajnosti jsou českým filmem roku a zároveň nejlepším českým filmem posledních let... (19.05.2007)

Tahle žena, jež má zdánlivě všechno, mi ve svém chování připadala trochu snobská, nějak jsem jí nedokázala uvěřit hnutí mysli. To mávnutí rukou nad autem, a tak 43 táců, mně už je to jedno, mobil neustále po ruce... je to můj osobní problém, ale já ho občas s takovými lidmi mám. Nechci říct "nemají si na co stěžovat", ale spíš "A proč nepřemýšlí taky nad tím, že by měli bojovat?" Sebevědomí kombinované se zalíbením v sebelítosti velmi často sklouzne k podivnému druhu povýšenosti a takový jsem získala dojem tady a to já nemám ráda. (28.11.2009)

Natočila žena opravdu film pro ženy nebo si opět nějaká dáma řekla, že by měla ukázat jací jsou muži špatní a ženy vlastně skvělé? Pořádně asi ani jedno. Alice Nellis natočila jistě zajímavý snímek, který se nevyhýbá žádnému klišé ani pomluvě(hlavně okolo mužského rodu) a předkládá nám ženu, hrdinku i trpitelku. Tady je pro mě první zádrhel, protože i když je Iva Bittová dobrá herečka, její postava mě nezaujala a už první scéna s jejím mužem a jejich "rychlovkou" mi ukázala kam se asi film bude ubírat. Žena, která má poměr, čeká dítě s milencem a nedokáže ani říct po čem touží svému synovi nebo dceři je opravdu skutečnou ženou? Mrzí mě pokud tomu tak je. Snímek z hlavní postavy dělá strašnou trpitelku a chudáčka, který potřebuje pohladit, ale úplně se ignoruje fakt, že si ta paní za většinu problémů může sama. Abych pouze nekritizoval dějovou linii a hlavní postavu, musím vyzdvihnout, na české poměry úžasnou, hudební složku. Opravdu se mi dlouho nestalo, abych u českého filmu obdivoval zvuk. Ještě nesmím zapomenout na Martu Issovou, která pro mě byla nejlepší postavou snímku. Tato 26ti letá herečka dokonale vystihla dceru hlavní postavy a její pohled "údiv" mě pokaždé silně rozesmál(v dobrém). Rozhodně na české scéně zajímavý počin, který by měl být pro většinu diváků povinností. Už jen pro ten pocit, že se podívali do tajností někoho jiného... (21.11.2007)

Ene Bene, Výlet a teď Tajnosti. Alice Nellis mě vždycky překvapí tím, jak skvělá je režisérka. V něčem levou zadní předčí své české režisérské kolegy (ano, Svěrákem a Hřebejkem počínaje). Její humor je chytrý a přitom srozumitelný, skvěle vede svoje herce, její filmy mají jedinečnou atmosféru. Pokud jste u Vratných lahví občas udělali takové to rozpačité "ehm", u Tajností se vám to nestane ani náhodou. Alice Nellis zkrátka ví, co chce říct, a hlavně ví, jak to říct. A taky není srab a po dlouhé době ukazuje v českém filmu nahého chlapa (i když, pravda, decentně). No, a vychvalovat Ivu Bittovou, to už je zbytečnost. Snad jen na okraj - má opravdu hezký nohy. (19.05.2007)

Když tak projíždím pozitivní hodnocení a komentáře (většiny, ne všech) mých oblíbených uživatelů u tohoto snímku, připadá mi, že jsem viděl jiný film než ostatní. V mých očích mají Tajnosti stejný problém jako hlavní hrdinka; neví co vlastně chtějí (říct). Vůbec mě postava Julie silně minula. Nerozuměl jsem jejím pocitům, nechápal její zkratovité chování a celou dobu pozoroval ženu středního věku chovající se jako puberťačka (a když je řeč o adolescentech, tak ne, v té době27-leté Martě Issové jsem opravdu nevěřil, že je jí ve filmu o 10 let méně, přestože se snažila působit bezprostředně jak nejvíc mohla). Iva Bittová se mi na tuto roli nehodí, protože ji mám zafixovanou jako přirozenou a života znalou ženu (třeba v Želary měla roličku na tělo) a tady hraje (silně) zajištěnou ženušku, které životní rozhled chybí (že by ta přemíra peněz, kterými může rozhazovat na všechny strany?) a způsob (ne) řešení jejích problémů mně příjde dost nešťastný a ubíjející. Taky se mi moc nelíbí, že sem Alice Nellis násilně nacpala jakési artové prvky (tancování před taxíkem, v obchodě, tramvaji), vůbec do tohoto filmu nepasovaly. Jinak nemám k formální stránce nejmenších výhrad (navíc, pro mě trochu nezvyklá a zajímavá hudba). Na druhou stranu přemýšlím, co mi film vlastně dal, kromě trochu podivné sondy do života ženy středního věku; no a byly to jen nezvyklé role pro Miroslava Krobota a Lenku Vlasákovou, což mně příjde trochu málo (Karel Roden také neměl špatnou úlohu, přesto v jeho repertoáru nijak zvlášť neobvyklou). U snímku jsem se nenudil, ale moc ho nepochopil. Tajnosti hodnotím pouze slabším průměrem, věřím však, že ženské publikum tento film dokáže ocenit podstatně víc. (08.12.2011)