Krásná dodnes (festivalový název)
-
Belle toujours
Drama
Portugalsko / Francie, 2006, 68 min
Režie:
Manoel de OliveiraHrají:
Michel Piccoli, Bulle Ogier, Ricardo TrêpaObsah
-
V souvislosti s nejnovějším dílkem téměř stoletého Oliveiry se dá mluvit o postmodernismu, intelektuální hříčce, buñuelovské zlomyslnosti, absurditě i úvaze o neúhybné logice lidského života. V režisérově fantaskní vizi se zestárlá hrdinka Buñuelovy Krásky dne po osmatřiceti letech náhodně potkává s dávným přítelem svého muže. Kdysi po ní velmi toužil, ale ač se snadno oddávala různým milencům, právě jeho odvrhla. Po mnoha pokusech ubránit se schůzce žena nakonec svolí ke společné večeři. Oba doufají, že se dovědí tajemství toho druhého. Michel Piccoli a Bulle Ogierová jako by do rolí promítali svou vnitřní sílu i nostalgii stáří, uzavřené prostory elegantních interiérů připomenou fantaskně klaustrofobní světy četných Buñuelových filmů. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (3)
-
Eodeon
Film sám sebe charakterizuje jako poctu Luisi Buñuelovi a Jean-Claudeu Carrièrovi a je nejspíš nejlepším pokračováním, jaké jsem kdy viděl, a mnohem více než důstojnou poctou kinematografickému skvostu Kráska dne. Ani zde se nedozvíme nevyřčené z konce Krásky dne, stejně jako Séverine nevíme a hoříme touhou zvědět. Někteří tuší. Mou osobní spekulaci Krásná dodnes potvrdila. Jen jsem se po celý film nemohl ubránit úvahám, jak by film vypadal, kdyby Oliveira obsadil Catherine Deneuve, ačkoliv jsem si dobře vědom důvodů, pro které tak neučinil. Navazuje, aniž by se snažil napodobit Buñuela. Jeho vlastní umělecká osobnost je příliš silná a nedovolí to. I jeho film je krásný, zralý a pravdivý. Je z něj znát, jak mnoho času uplynulo a jak se svět a lidé stačili změnit, někteří si to neuvědomili, Henri a Séverine ano. /// Za naprosto nejúchvatnější považuji scénu večeře. Oliveira pochopil, jak blízko k sobě má sex s přijímáním potravy. Obojí je záležitost nejzákladnějších pudů, obojí je nezbytnost, kterou lidé mohou po určitou dobu vůlí odmítat, ale jen tak potřebám svého těla uškodí, obojí užívá lidských tělesných otvorů, stejně nechutné činnosti jako smyslné. Jedniný rozdíl jsme stvořili my sami. Kultura jedno zahalila jako něco privátního, intimního a tabuizovaného, z druhého kulturní vývoj učinil pomalu společenskou událost, trapně manýristicky obezděnou hloupými formálními konvencemi. Stejně tak to mohlo být i naopak. Oliveira tuto povrchní společenskou mez nepatrně narušuje, když intimitu pohlavního styku zastupuje intimitou přehnaně honosné soukromé večeře, která staví Séverine do té samé situace, v níž se kdysi dávno sama ocitla, když si pro její služby do nevěstince přišel sám Henri a následky navždy změnily její život.(30.4.2008)
-
bassator
42nd KVIFF 2007 - HORIZONS - Horizonty(21.7.2009)
-
ddf76
Naprosto nudny film. Divat se, jak dva lide ji veceri pres 5 minut bez jedineho slova, opravdova nuda. Spousta bezucelnych dlouhych zaberu. Co by se normalne natocilo do 10 minut, Oliveira natoci za 70 minut. Naprosta artovska onanie. Potesi snad jedine legenda Piccoli, ale to nestaci.(25.4.2008)