poster

Jarmareční bouda

  • anglický

    Market Chalet

Drama / Podobenství

Česko, 2009, 84 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Gekacuk
    *****

    Po pěti letech v novodobém trezoru České televize bylo konečně koncesionářům dovoleno tento snímek shlédnout. Podaří se prorazit i dalším snímkům doposud uzavřeným na zámek? I když kvalitou jsou některé tyto filmy (bohudík nebo bohužel???) možná jinde než běžná komerční tvorba, divák si jejich shlédnutí zaslouží a vytvoří si vlastní názor. Například ČARODĚJKA, 1992, DON GIO, 1992, HOLČIČKY NA ŽIVOT A NA SMRT, 1996, KLÍČEK, 2009, LEGENDA PRINCŮ Z MORTIANY, 1995, MÁ JE POMSTA, 1995, MARTA A JÁ, 1990, MOVIE ANEB ÚVOD DO FILOZOFIE AUTORSKÉHO FILMU, PŘÍRUČKA NEZÁVISLÉHO FILMAŘE, 2007, MRTVÝ LES A JINÝ BULŠIT, 2000, NEBÁT SE A NAKRÁST, 1999, NEPOCHOVANÝ MŔTVY, 2004, OSMDESÁT DOPISŮ, 2011, PODZIMNÍ NÁVRAT, 2001, RADHOŠŤ, 2002, UŽ, 1995, VINCENZ PRIESSNITZ, 1999, ZKOUŠKA PAMĚTI, 1993, ŽRALOK V HLAVĚ, 2005 a všechny posametové filmy Jana Němce. Ale vraťmě se k hodnocení filmu Pavla Dražana. JARMAREČNÍ BOUDA je opravdu výborný film. Podobenství a alegorie našemu filmu delší dobu chybí. Film jakoby připlul z 60. let minulého století. Pro tuctového diváka, zvyklého nepřemýšlet a šustit popcornem, tyhle filmy určitě nejsou. Ale kdo se zamyslí, něco si z filmu odnese. A každý zřejmě něco jiného. DALŠÍ TEXT OBSAHUJE ČÁSTEČNĚ I SPOILER: Záměrná absurdita, nadsázka, zveličení extrémů, zdůraznění zla a všeho odporného ale i exkurze do minulosti a paralely současného světa, odkazy na náboženství a vůbec víru jako takovou – to jsou kategorie, s kterými režisér pracuje. Můžeme z filmu odvodit, jak lidstvo neustále dokola opakuje své chyby, jak snadno uvěří klamu, jak rádo se nechá vést a zneužít, jak mocní a silní využívají své převahy a ničí vše kolem sebe. Vidíme přetvářku, faleš, agresivitu. Dušek je zde prototypem diktátora, vůdce, který jde za svým cílem přes mrtvoly a pokud neuspěje, svaluje vinu na své oběti a vrhá se do dalších a dalších zločinů. Useknuté ruce loutkoherce (Liška) vidím jako kruté zobrazení omezení lidských svobod a zavedení cenzury. Ale také jako zneužití svobody jedince na úkor svobody celé společnosti. Dušek jako vládce a tyran přece rozhoduje, na co se budou ostatní dívat a co se smí lidem ukazovat. Tři skvěle vybraní herci představují duševně zaostalé mladíky, kteří bez přemýšlení vykonávají, co jim vůdce nařídí. A ten, když vidí, jak je to snadné, z rozmaru ničí jejich životy. Jeden z mladíků se po pádu ze skály chová naprosto iracionálně. Stále má na očích šátek a hraje dál „na babu“, ale už není koho hledat. Jeho dva kamarádi se nechali zastřelit. Nepochopili (na rozdíl od nezúčastněného diváka), že to tak musí dopadnout. Na pomezí louky a lesa žije nesourodá skupina lidí. V jednotlivých scénách je zobrazeno jejich nenormální chování. Ale vždyť i lidé dneška se často chovají nenormálně, jen jim asi chybí ten pohled zvenku, který by jim pomohl to odhalit. (Stále se necháme podvádět a okrádat, stále volíme špatné politiky, stále si kupujeme zbytečnosti, které nepotřebujeme a chutná nám jídlo, které není zdravé, stále si ničíme životní prostředí, stále ubližujeme slabším). Tady ve filmu je to jen více vidět. A tak uvěříme sebeklamu, že máme v postýlce krásné malé dítě, ikdyž skutečnost je naprosto jiná. Necháme se manipulovat a někteří z nás věří, že zrovna oni představují tu elitní skupinu lidstva, která je vyvolena vládnout světu a přivést sebe sama k blahobytu. V minulosti jsme tomu říkali třeba fašismus, komunismus a dnes v nás možná dříme latentní rasismus. Věříme diktátu peněz, ideálu fyzické krásy, kultu zdraví. A mnozí jsme podobní právě Duškovi. Jinak by přece mezi lidmi nemohlo být tolik nenávisti, nesnášenlivosti a vzájemného ubližování. Silnější (Bárta) si napřed se slabším naoko rozumí. Později však zneužije své převahy, slabšího jedince mučí a zabíjí. Je mezi lidmi čistá láska? Tuto otázku si klade Hana Baroňová se svým chlapcem. Je to, co prožíváme, skutečnost, nebo jenom sen? Nebo jen Hana vzpomíná na svůj předchozí život a ve skutečnosti už představuje smrtku na houpačce? Co je realita a co skutečnost? Každý ať si hledá sám. Duškovi se podaří mnoho lidí zničit a zbývající členové skupiny se na konec mezi sebou vyvraždí. Ale to nevadí. Přijde jiná (opět vyvolená) skupina lidí, kteří se budou snažit o to samé. A už se na to nemůže dívat ani motorkář (Bůh?) a padá z nebe k zemi. Tak kdo chcete, hledejte, přemýšlejte, nebo to zmačkejte a hoďte do koše. Vizuálně dokonalé dílo Pavla Dražana nabízí obě možnosti. Záleží jen na divákovi, co si vybere.(13.3.2014)

  • kaylin
    odpad!

    Krásná ukázka toho, jak se rádoby hluboké kecy nazvou podobenstvím, přidá se k tomu pár osobností a hned je to považováno za něco víc, než jenom sled sraček. Alespoň autory. Tady jsou scény, které mají potenciál pro absurdní divadlo, ale to, jak jsou podány, to je prostě odpuzující a protivné. Prostě hnusné.(10.10.2014)

  • krusty2
    odpad!

    Hrat sa na umenie a byt blazon.(4.3.2010)

  • Dadel
    odpad!

    Štefan promine(29.3.2014)

  • Marigold
    *

    Buď ztracená epizoda České sody, z níž někdo vystříhal všechny pointy, nebo jeden z nejhorších intelektuálních průjmů posledních let. Tím nechci nikoho urazit, ale pár hezkých obrazů poslepovaných tezovitými moudry o bohu, lásce a lidské zpupnosti opravdu jaro nedělá. Obzvlášť, když vedle vydařených záběrů najdeme v téhle boudě spoustu takových, které patří spíše do klipů metalových kapel z Dolní Bukoviny.(2.2.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace