Electroma

“Many rooms to explore, but the doors look the same.” Daft Punk je absolutně fenomenální hudební duo, které za svojí 28 letou existenci vyprodukovalo neskutečně poutavé, kvalitní a originální hudební počiny, které doslova a do písmene definovaly zásadní ''evoluci'' v historii elektronické taneční hudby (EDM). A stejně tak poutavá, zajímavá, originální a zvláštně svérázným způsobem působí právě i jejich filmový kousek Electroma, který v divákovi vyvolá řadu zvláštních pocitů. Celý film je z velké většiny skoro úplně tichý, tedy až na části, které by logicky podle data vydání (2006) mohly fungovat jako samostatná propagace jejich v té době nejnovějšího, rok starého alba, nesoucího název Human After All. To se však nestalo, nýbrž tyto části byly vyplněny skladbami od jiných hudebníků, kteří svou tvorbou zásadně ovlivnili celou kariéru našich dvou robůtků. Svůj názor na film více rozebírat nebudu, přece jenom se stačí kouknout na mé hvězdičkové ohodnocení :) A i přesto, že když si film pustíte v dnešní době, tak vám může být místy i do pláče, jelikož se duo roku 2021 rozdělilo, tak si jenom vzpomeňte na citát jednoho moudrého člověka, Dr. Seusse: „Don't cry because it's over. Smile because it happened.“ (17.08.2022)

Tak toto bolo celkom sklamanie. Vedel som síce do čoho idem ale aj napriek krátkej stopáži to bol dosť problém vydržať. Určite tým autori chceli mnohé povedať no akosi som nezachytil nič. Ďalšou vecou je samotná hudba. Elektro moc nemusím ale Daft Punk mám veľmi rád a keby sa celý film netočil kvázi okolo nich tak by ma ani vo sne nenapadlo že hudbu k tomuto robili oni pretože tam vonkoncom nepasovala hoci vyslovene zlá nebola. Čudný film ktorý ani ten najväčší optimista nemohol produkovať so zámerom komerčného úspechu aj keď je to klubovka. (12.09.2011)

Pár metalických robotů v černé kůži se marně snaží přiblížit ideálu lidství, aby je následný neúspěch vrhl do ještě větších depresí. Zabírají je zpomalené hypnotické záběry podkreslené (jen v jednom místě rušivými) písněmi. Působivých scén je hned několik. Hned úvod s kůl týpky v kůl autě za zvuku kůl hudby. Černo-bílá kontrastní scéna z fabriky na lidské tváře. Útěk před lynčujícím davem a následná emotivní scéna ztraceného snu doslova v hajzlu. Putování ústředního páru pouští. Funkce čudlíku na zádech... A hlavně závěrečné vznícení, evokující myšlenku, že jen duševní tíseň je důvod pro ukončení existence. Pánové z Daft Punk, máte můj respekt! (06.12.2009)

Velmi zajímavý audio-vizuální počin... Po prvním zhlédnutí mi Electroma připadá nejvíce jako existencionální alegorická pouť, s cílem znovu najít lidskost a jedinečnost, která v dnešním světě, kterému vládne uniformita a jakási "robotičnost", již téměř vymizela. Ale třeba se pletu a všechno je to úplně jinak..... :) (11.04.2012)

Zajímavě vyvážený film. Příběh docela jednoduchý, ovšem velmi silně emotivně působí na diváka. Děj se poměrně vleče, ale na druhou stranu do nás pumpuje dokonalé záběry ještě lepší kamerou. Největší filmařský kumšt celého filmu je rozhodně cesta pouští a psychické zhroucení, kde je tento smutný prvek doslova rozpálen dech beroucím záběrem na hořící postavu. Znamenitý kus práce! (02.11.2009)