Žraločí vody

*PÄŤ OBETÍ ROČNE* Výborný dokument, ktorý mi svojim investigatívnym prístupom pripomína mladší The Cove. Ponúkané čísla sú opäť desivé, prístup niektorých vlád k danej problematike lovu žralokov zarážajúci, odhodlanie aktivistov závideniahodné. Metódy vyššie spomenutých ľudí môžu pôsobiť násilnícky, ale stále aplikujú spôsob, ktorý neprekračuje hranice tolerovateľného správania. Používajú síce silu, ale som rád, že existujú ľudia, ktorí aj naozaj konajú a nezostáva len pri rečiach. Povedaného už bolo predsa dosť. Sú odvážni, sú aktívni, sú rázni - žijú pre vec. My im v kúte závidíme ich odhodlanie a silne veríme, že zmenia zmýšľanie ľudí. Verdikt v 1 vete: Jeden z filmov, kedy opäť nadobudnete pocit, že váš živočíšny druh je len na príťaž. 04.01.12 (04.01.2012)

Jeden z nejlepších dokumentu který jsem viděl. "Žraloci lidské maso nejí. Většina žraloků má zuby, které nejsou určeny k trhání. Nemůžou s nimi kousat maso z něčeho, co je větší než jejich tlama. Stovka dlouhých jehel těžko vykousne z něčeho kus masa. Takže většina žraloků není vybavena na to, aby se živila zvířaty naší velikosti a jsou si toho vědomi. Vyvinuli se k tomu, aby se živili svou klasickou kořistí. Nebudou proto plýtvat energií a honit se za něčím o čem ví že těžko můžou žrát. Když k takovému omylu dojde, tak většinou člověk skončí na břehu. Ve většině případů člověk neztratí žádné maso. Ve vzácných případech, které končí se smrtí je to většinou z důvodů ztráty krve, ale ne proto že by žralok člověka sežral. Tři a půl nebo jen dvoumetrová ryba dokáže člověka roztrhat na kusy, ale nic takového se neděje! Svědčí to o kvalitě smyslů žraloka. Jen několik málo lidí je ročně napadeno. Těžko si půjdete zaběhat společně se stádem lvů, se žraloky se ale koupeme pořád. Miliony lidí se koupou každý rok v moři v oblastech kde žraloci loví a jen několik z nich je napadeno. Pokud by nás chtěli jíst tak už to dávno dělají..." (18.06.2011)

Nechci filmu brát jeho úžasnou myšlenku a poslání, ale mě to chvilkami celkem nudilo - je sice plný krásných záběrů a cenných informací, ale přišlo mi to tak trochu "mišmašově" seskládané dohromady. Což mělo za následek, že jsem se ve filmu až ztrácela a musela jsem přemýšlet, co tím ten chlápek chce vlastně říct. Vzhledem k závažnosti tématu si myslím, že film mohl být zpracován lépe. 60% (16.06.2012)

Velmi podařený, krásný a zároveň smutný dokument Roba Stewarta. Nádherné podmořské záběry z Kostarických vod i Galapág (žraloci, želvy, lachtani, delfíni,atd…) a oproti tomu všudypřítomná smrt desítek, tisíců, milionů žraloků převážně kvůli jejich ploutvím (žraločí polévka je ve světě považována za delikatesu a pokrm bohatých) – obchod s nimi zdatně konkuruje i vynáší jako ten s drogami. Líbilo se mi, jak se snažili ochránci bojovat s pytláky – jak potápěli jejich lodě, ale bohužel zároveň museli bojovat i s podplacenou policií, úředníky a politiky. Smutné záběry na tolik mrtvých zvířat a ne vždy šlo jen o žraloky. Zajímavé bylo i to, jak se tvůrci snažili vyvrátit fámy o žralocích a dávali různá přirovnání… (22.11.2023)

Až mýtický obraz žraloka, brázdícího oceány takřka od počátku života, rámuje dokument, který je především o falešných představách a předsudcích o žralocích, jejich bezprostředním ohrožení a černém obchodu s žraločími ploutvemi, který si v ničem nezadá s drogovou mafií. "Za rok připraví o život krokodýli přibližně tolik lidí, co žraloci za sto let. Přesto jsou chráněni." "Každý chce chránit pandy nebo slony, žraloků se svět bojí". Osobní až mesiášské nasazení tvůrců tentokrát plní svůj účel. (27.04.2009)