Daleko od ní

Narozdíl od Zápisníku jedné lásky netrpí prvotina Sarah Polley přívažkem obří homole cukru. Je civilní, je ze života. Bude ale film atraktivní pro ty, co jdou třikrát do špajzu a nevědí proč, nebo pro ty, co si na konci už nebudou pamatovat začátek, protože zájem dozvědět se jim kalí fakt, že už mají na Alzheimera solidně našlápnuto? Potíž je i v tom, že Daleko od ní nedisponuje hvězdami a musí si vystačit s kultivovanými hereckými výkony a inteligentním scénářem, což neni málo, ale není to ještě dost. A nebo jinak: vykašleme se na film o nemoci a podívejme se na film o lásce, protože o tom to je - o lásce k člověku, který už není tím, koho jsme si vybrali, ale balvan citu zůstává a tak ho valíme do vzpomínek, které přetrvaly. 3,5*. (02.12.2008)

Ťažko hodnotiteľný a možno aj pochopiteľný film pre tých, ktorých podobná situácia ako starý pár v Away from her v rodine nepostretla. Čiže pre drvivú väčšinu divákov. Ale aj o schopnosti vcítenia sa do postáv s neobvyklými starosťami a iným vekom je kinematografia. Môžete si potom na takýchto typoch filmov cvičiť vašu vnímavosť starších a akokoľvek posstihnutých ľudí. Možno je to sentimentálne, lenže aj o melanchólii je staroba a film je tak rovnako pomalý, ako život postáv. Nie je to adrenalínový zjazd, je to kľudné bežkovanie. Keď však prídu problémy, treba im čeliť a točiť o nich filmy. Akokoľvek sú komerčne nezaujímavé. Pokiaľ v nich nehrajú Freeman alebo Dench, vtedy sa pohrnú davy. (09.03.2014)

Jak už jsem tu jistě psal u některého filmu s podobnou tématikou (rozuměj lidské utrpení atd), mám pro tyto a podobné kousky od jakživa slabost. Takže když se najde další snímek, který je natočen natolik neuměle, že prostě věříte konkrétní bolesti, či lidské ztrátě, pak nemohu jít nikdy s hodnocením pod 4*. Film se točí kolem Alzheimerovy choroby vlastně od začátku a vy jenom očekáváte ten krutý moment, kdy Vás milovaný člověk postupně přestane poznávat...pravdou je, že na rozdíl od korejského "a moment to remember" děj neubíhá tak plynule, i tak je to ale natočeno nadstandardně citlivě a lidsky, kloubouk dolů....................moje hodnocení = 8 z 10. (05.09.2014)

Nebýt Sarah Polley v roli scénáristky a režisérky, asi bych se o tenhle malý snímek příliš nezajímal a velice pravděpodobně by mě minul, což by byla rozhodně škoda. Daleko od ní je pojato ve velice realistickém a uvěřitelném duchu, bez velkých zvratů v ději, film si jen tak sám hezky plyne a po celou dobu ho doprovází posmutnělá atmosféra, která si ovšem neklade za úkol emocionálně vydírat, ale pouze poukázat na to jak tenká hranice je mezi štěstím a zármutkem, a že podobný osud jednou může potkat i někoho z nás. (24.05.2008)

Hodně smutný film o zákeřnosti Alzheimerovy choroby. Citlivě napsaný, citlivě natočený (člověk by neřekl, že se jedná o debut...Sarah Polley - režisérka). Julie Christie je neskutečně krásná a podává jeden z nejlepších filmových výkonů vůbec. Když uvidíte její smutné modré oči, prostě vás to dostane. Není to film pro každého, patří do stejné kategorie jako Tajemství slov nebo Můj život beze mne (Sarah Polley - herečka!). (17.05.2007)