Vynořil se z vln Středozemního moře a neměl sebemenší tušení, kdo je. Tehdy se zrodil Agent bez minulosti. Postupně začal skládat střípky do své životní mozaiky, až zjistil, že jeho minulost skrývá řadu temných míst, kterými musí znovu projít, pokud chce o sobě něco zjistit. Tak vzniknul Bourneův mýtus. Teď stojí elitní tajný agent Jason Bourne (Matt Damon) na prahu řešení vlastní životní hádanky a chystá se vyhlásit Bourneovo ultimátum. Náročnou cestu za poznáním sebe sama mu prakticky od začátku komplikovala řada nájemných zabijáků, kteří na něm pracovali z pověření jeho bývalých zaměstnavatelů. Ti totiž usilují o pravý ... (zobrazit celý text)
Myslím, že se mi ještě u žádného filmu nestalo, abych byl už zhruba ve dvacáté minutě takhle nadšený z vynikající režie. "Naháněná" na nádraží je opravdu mistrovský kousek .... Greengrass se ale nezastaví a žene diváka od jedné lahůdky ke druhé, aniž by mu dovolil příliš se nadechnout .... Každá dobrá série by měla končit majstrštykem - Bournovi se to povedlo.
No to je mi ale "překvapení". Kdo by to byl čekal, že? Znovu špičková podívaná napínavá od první do poslední minuty. Greengrass se drží linie nastolené Bourneovým mýtem, jen zrychluje, přitvrzuje a definitivně mění akční film v jednu dlouhou nekonečnou honičku o několika vrcholech. Auta, motorky, bitka ve sprše a Moby na konec... a z Bournea je finálně agentský "motherfucker" numero uno. Jenom jsme to už jednou viděli, potřetí už musí Greengrass alespoň trochu pozměnit koncept. Mimochodem, herce tak srostlého se svou postavou jsem snad nikde jinde neviděl, napodruhé už mi ale trochu víc vadilo, že se Bourne mění v úplně strojové monstrum, které prakticky nedělá chyby. Až na Deshovu fintu se mu všechno daří, všude včas doběhne, každou havárku rozdýchá. Emocionálně mě to právě kvůli téhle "bezchybnosti" začíná tochu míjet.
Po přečtení Bordwellovy kritiky bourneovského stylu (viz tadya tady) se ve vší (a opravdu nemalé) úctě k tomuto teoretikovi musím ptát, kde končí "zesílení" hollywoodského stylu a kde začíná jeho "změna". Podstata formální progresivity Bourneova ultimáta v porovnání se současnou hollywoodskou tvorbou totiž spočívá v propojení těkavého stylu ruční kamery a téměř konstantní dvouvteřinové průměrné délky záběru (přičemž nositelem pocitu kontinuity se stává primárně zvuk) s využitím různých typů pohybu. Bourneovo ultimátum produkuje pohyb na rovině žánrových standardů (pohyb honiček) a vyprávění (pohyb vyprávění, pohyb ve smyslu distribuce informací). Bordwell se ve své práci tak zarputile soustředí jen na stylistický systém a vágní argumentaci o běžném příběhu, že se zcela odpoutává od vnímání narativního systému se stylistickým. Ale právě v něm spočívá zásadní revoluční krok Bourneova ultimáta od Bourneova mýtu. Ten s distribucí informací i pohybem honiček pracoval standardně (honičky směřují zásadně dopředu :), zatímco Ultimátum zmnožuje informační zdroje v rámci jednotlivých scén (jediný "vševědoucí" je divák - jen on se orientuje na letišti i v Tangeru) a znejasňuje pohyb honiček (ne dopředu, ale vertikálně, diagonálně, případně zpět :). Těkavost stylu není jen ona už poněkud profláklá analogie k mentálnímu stavu hrdiny, ale spíš fokalizace profesionálního myšlení, jejíž význam nám dochází až zpětně. Každá akce obsahuje řadu dílčích narací (Bourne je jako šachový hráč o několik tahů napřed a my si každou jeho sérii reakcí musíme domýšlet jako příběh, jehož pointa se odhalí až posléze). Bourneovo ultimátum tak pro mě představuje - navzdory Bordwellovým tvrzením (která jsou jako obvykle precizně vystavěná, ale zkrátka příliš dopředu determinovaná tím, co chce dokázat) - revoluční počin, který sice částečně může obsahovat postupy známé z jiných filmů, ale progresivní je jejich celkové využití (plus paralelní propojení celé trilogie s přesahem i do původního televizního zpracování). Tvrdit tedy, že Bourneovo ultimátum je jen kopií Bournova mýtu, tedy považuji spíš za důsledek necitlivého omezeného (ve smyslu důrazu na pozorování jednotlivých aspektů stylu a vyprávění) sledování.
Zajímavosti: Film byl doručen do kin ve dvou částech s kódovým označením "Buum" a "Umber". Je to již zažitá praxe, která by měla zabránit kopírování filmu. Falešné názvy odrazují potencionální piráty, kteří pracují v kinech. [--] Štáb nemohl zavřít stanici metra Waterloo, proto se kolemdoucí dívají do kamery, někteří na ni dokonce ukazují. [--] Mezi dokumenty, které Bourne vytáhne z trezoru je i fax s fotkou agenta. Je na ní herec Richard Chamberlain, který hrál Jasona Bourna ve filmové verzi 1988. [--] Natočení dramatické honičky aut v New Yorku trvalo celkem šest týdnů. [--] Při této automobilové honičce jely auta rychlostí maximálně 35 mil za hodinu. NYPD měla obavy o bezpečnost chodců a vyšší rychlost nepovolila.
"Problém" třetího Bournea je paradoxně Greengrass sám. Tak úchvatný a precizní, že už vlastně nemá co nového nabídnout. Jason však doběhl do cíle včas - v jeho příštím dobrodružství už by to někdo mohl řešit. V(d)ěčný palec nahoru pro Damona a celou tuhle našlapanou trilogii.
No, nač to sáhodlouze okecávat, tak dynamický a inteligentní akční nátěr tady nebyl už dlouhá léta. Jestliže se v případě ´Die Hard 4´ mluvilo o "vynalézavé akci", tak ve srovnání se závěrečným dílem Bourneovy trilogie vypadá Len Wiseman jak Franta Vomáčka z Horní-Dolní, bádající nad perpetuum mobile s pohonem na bázi králičích bobků, zatímco Paul Greengrass je elegantní a sofistikovaný Thomas Alva Edison. Sice mi možná chyběl propracovanější scenář, jako u prvních 2 dílů, ale ta fascinace z toho, jak je Bourne svým promyšlením jednáním stále o krok napřed před svými pronásledovateli, i tady byla velmi silná. Nepochybuju o tom, že bourneovská trilogie se zapíše nesmazatelným písmem do "zlaté knihy" historie kinematografie.
Orgie. "Dovětek," to je správné, ale dovětek, který má co říct, nenudí, je vizionářský a odhaluje nám i dějové kličky z minulosti (a nejen Bourneův osud.) Celý film zkrátka divák prožije na vlastní kůži a celé je to velice, velice pravděpodobné.
Nemůžu si pomoct, ale pro mě bude nejlepším dílem trilogie the middle one. Mám pocit, že takřka každá akční scéna v druhé polovině filmu je už trochu přetažená přes míru únosnosti. Přesto - na otázku, zde jde o důstojný konec famózní trilogie je jen jediná odpověď - zcela určitě. Všichni včetně Johna Powella opět ve formě, konečně něco k Julii Stiles a (narozdíl od těch akčňáren) správně odhadnutý konec plný příslibů...ale upřímně doufám, že Ultimátum bylo opravdu posledním dílem, protože další, ještě větší, spiknutí kolem nějakého ještě tajnějšího programu tajných služeb už by bylo opravdu moc;) Třetímu Bourneovi dám 80% a rozejdeme se v dobrém. PS: Ten Mobyho remix Extreme Ways je naprosto dokonalá věc, ale jinak je OST oproti dvojce poněkud slabčák.
Začátek se rozjede tak, jak se od režiséra čekalo. Greengrass 'pouze' pokračuje v jízdě, nakopnuté druhým dílem, což si však všímavější divák nejpozději ve třetině uvědomí. Mix pocitů ohledně nějakého setrvačníku, který snad nemá co nabídnout, však rozmetá akce v Maroku, kterou se rychlost nakopne na 120%-ní výkon, jenž se zběsile žene napříč kontinenty, aby přikoval diváka do křesla v dechberoucí akci a dějových zlomech odkrývající Jasonovu minulost. Celý svět to čekal, ale výsledek odsouvá všechna očekávání mimo hranice představivosti a ač se všichni (zaslouženě) budeme klanět Greengrassovi za to, že akční thriller bude mít ještě pár let nejvýraznější synonymum v osobě Jasona Bournea, poklekněme nakonec před samotným Mattem Damonem, jelikož až napotřetí si můžeme plně uvědomit, že je to vlastně on, kdo tuhle roli 'udělal'.
Scénář: Tony Gilroy, Scott Z. Burns, George Nolfi ..
Kdo byl Jason Bourne?
Treadstone, Webb, Blackbriar.. Zkrátka kdo hledá, najde. Osobně jsem konečně od této velké a chladné mozaiky dostal nějaké naplnění a musím po dvou (jen lehce) nadprůměrných filmech prohlásit tento za bezkonkurenčně nejlepší a nejlépe zpracovaný. Nutná znalost předešlých dílů je však na místě, protože Greengrass prostě není na vysvětlování a do děje jsme vhozeni takřka kontinuálně. Na druhou stranu, pořád jde o ztrátu paměti, skoropomstu a hledání sebe sama, což je na třetí film, bez nějakého košacení, už trochu vyčpělé a stereotypní téma. Režisérův cit pro syrový realismus však dosahuje maximálních výšin, ruční kamera je (na drobné nepřehledné výjimky) přijatelně ukočírovaná, takže se dá několik akčních vložek s přehledem vychutnat. Výbuchy, ruční bitky, přestřelky či automobilová honička, vše je precizně a excelentně profesionálně zvládnuté. Jason Bourne se konečně přestal chovat jako bezduchá loutka v divadle nekalých machinací, využil plně své schopnosti a rozhodl se konečně potrhat drátky, které ho ovládaly a došlápnout si na své dřívější manipulátory. A je to krušná jízda! Chladná až odtažitá atmosféra sice stále kraluje, ale události a postavy jsou neustále v pohybu, na zdlouhavé kecání není čas a vše směřuje do finále, které je famózní! Zvláště dvě poslední scény (krátký úsměv & vodní hladina + Moby) se mnou emocionálně dokázaly pohnout, což jsem u Bourna zažil vlastně poprvé. K samotnému významu scény bych jen dodal, že doufám v pevné uzavření kruhu a nějaká touha třískat další peníze bude potlačena zdravým rozumem, protože by to byl jen další scénáristický blábol, neboť Robert Ludlum, duchovní otec série, už není mezi námi. 80%.
Právoplatný akční král letošní sezony právě usedl na svoje křeslo a jeho jedinou zábavou je smát se nad mrtvolami Johna McClanea, Jakea Sparrowa a nad zbytky rezistorů a kondenzátorů, které jsou posledními stopami po něčem čemu se říkalo Transformers. Bourne se vrátil a nejen James Bond pláče v rohu místnosti. Je to krásný pocit, když vám někdo v kině pustí film, který započal před několika lety a vy teď sledujete možná jeho poslední část, která je mistrovským dílem mezí akčními snímky, které se snaží vzít realitu jako skutečnost a ne jen jako slovo. Paul Greengrass dovršuje svou cestu společně s Mattem Damonem a můžou si oba zatleskat(a já tleskám jim). Všechno, co chtěl Greengrass v Ultimátu předvést ukázal a já ještě teď s otevřenou pusou hledím na adrenalinovou bombu, která 111 minut na plátně vybuchovala. Hudba je úžasná a některé scény svým střihem a vzhledem hraničí s vizuální genialitou(viz.konec). Konec Oslavné Ódy na tento snímek a začátek čekání na další akční klenot 21 století, které už nepotřebuje Jamese Bonda. Má Jasona Bournea...
