Ladislav Pešek v televizním zpracování slavného románu H. de Balzaca. Inscenace režiséra Otakara Koska a scenáristy Miroslava Hubáčka z roku 1973 přináší strhující vylíčení osudů člověka, jehož umírání se stává pro lidi v jeho okolí signálem ke kolotoči chamtivosti. (oficiální text distributora)
Není jeden Shakespeare.
H. de Balzaca "Bratranec Pons" patří mezi jeho menší práce, stavebně ne příliš složité. Snad proto se povedl malý zázrak: duch díla byl, řekněme to s malou nadsázkou, dokonale převeden do příběhu "na plátně", a to včetně dobového zabarvení; režisér spolu s herci a výtvarníky odvedli práci v kvalitě a opravdovosti, pro něž náleží snímku přední místo mezi přepisy klasiků. Vady na kráse se najdou; tak některé promluvy působí trochu divadelně, asi jako když vprostřed vrcholného výstupu zaskřípne jevištní prkno; působivost díla jako celku je ale natolik veliká, že ony nedostatky překrývá.
Nadčasovost Balzacova "Bratrance Ponse" bude trvati do té doby, dokud lidé budou chamtiví, lakotní, zlí a nepřejícní, dokud nebudou mocni, schopni a ochotni, místo využíti lidskou slabost, pomáhati druhému nésti jeho úděl.(16.2.2011)