Suiyô puremia: sekai saikyô J horâ SP Nihon no kowai yoru (TV film)
-
Dark Tales of Japan
Horor
Japonsko, 2004, 82 min
Hrají:
Kayoko Shiraishi, Teruyuki KagawaKomentáře uživatelů k filmu (10)
-
tombac
Bledé babici v kimonu není radno zastavovat. Obzvláště když vám bude vnucovat strašidelné historky, které podá velice sugestivně... Pětice japonských režisérů - mezi nimi horroroví veteráni Takashi Shimizu a Norio Tsuruta - se zhostila televizního povídkového projektu se ctí. Provedením a vyzněním jednotlivé příběhy připomínají Tales from the Crypt. V první povídce se dostává investigativní žurnalista na stopu pavoučí ženy; ve druhé se mladík ocitne v bytě, ve kterém úřaduje chichotající se zrůda schovávající se v temných zákoutích a mající schopnost dostat se dovnitř jakoukoliv štěrbinou; ve třetí se mladá žena setká s jakýmsi voodoo božstvem; ve čtvrté zjišťuje vyděšený chlapík se slabostí pro blondýny, že v hotelovém pokoji není sám a v páté se zlodějský úředník ocitne ve výtahu s trojicí neobyčejných spolujezdců. Za nejslabší bych označil asi třetí příběh. Jinak jsou povídky poměrně kvalitativně vyrovnané a nepříjemný pocit dokážou navodit. O něco málo lepší, než koprodukční asijský horrorový triptych Black Night. 7/10(20.2.2007)
-
kitano
V skutku slusna zbierka piatich hororovych kratasov. Ak poznate filmy ako Ringu ci Grudge (sam reziser Grudge reziroval jeden kratas) a pacia sa vam, nebudete sklamany. Kratka stopaz nedovoli aby ste sa co i len trosku nudili a vsetky z piatich pribehov su dejovo zaujimave, rezisersky slusne zvladnute a s mnohymi zaujimavymi napadmi. Prijemne - mrazivo straveny cas. Kludne tam tych pribehov mohlo byt viac :) (8/10)(18.5.2007)
-
Hunter2222
Nerozumiem tak vysokému hodnoteniu... Herecké výkony boli podľa mňa absolútne nulové, príbehy nič moc a efekty tiež veľmi neohúrili, skôr sa človek pousmial. Ale je tam snaha a pre (japonské) poviedkové filmy mám akúsi slabosť, takže hodnotím trochu viac ako si zaslúži.(5.5.2010)
-
sochoking
Tak na prvej poviedke som skoro odpadol na hláške turbo stařena a druhá mi nahnala aj trochu do gatí, ale zvyšok bola nuda, blbosť, hovadina a krvi pitie, pretože dívať sa na Japončíkov, ako hrajú vystrašených a pokakaných, to chce nutne byť oddaným hororovým fanúšikom, inak sa to na jeden záťah dať jednoducho nedá!(22.9.2011)
-
stration
Ne všechny povídky mě zaujaly stejně, ale každá má určité kouzlo, něčím se odlišuje a zaujme. Celé je to rámované pekelnou babicí v autobuse, do kterého bych si nesedl ani za polibek od pavoučí ženy...(29.7.2011)
-
maddy
Poviedky pôvodne určené pre TV vyšli vďaka neutíchajúcemu záujmu o ázijské horory aj na DVD. Bohužiaľ televízny pôvod je na nich až moc poznať a celkovo kvôli tomu vyznievajú až moc Béčkovo. Prvá poviedka o pavúčej žene mi prišla vynikajúca, skvelé natočené, perfektná afmosféra a s vyborným koncom 5*, druhá krátka poviedka o nejakom duchovi, ktorý sa snaží dostať do bytu pomoc škár je síce dosť krátka, ale taktiež aj dosť o ničom, bez výraznejšieho deja alebo momentu 2*, tretia poviedka sa zaoberá voodoo je priemerná a aj na pomerne krátku stopáž dosť nudí 2*, štvrtá poviedka o japoncovi a "blondíne" v Hollywoode je až príliš amatérska 2*, a posledná piata poviedka sa odohráva prevažne v jednom výťahu, je ale výborne natočená, celý čas nás drží v napätí a aj koniec je na daný žáner dobrý 5*. Celkovo sa mi najviac páčili prvá a posledná poviedka, zbytok medzitým bol skôr priemer až podpriemer a ani scény s bábou v autobuse, ktoré vyplňovali jednotlivé medzery medzi poviedkami neboli nič extra.(8.2.2008)
-
cunesk8
Na toto jsem se strašně tešil, ale bylo to velké zklamání. Všechny ty povídky mě docela nudily. A párkrát jsem i zalomil. 40%(2.3.2009)
-
JimiH
Dost nevyvážené a spíše béčkové povídky. Ale bát se u nich taky budete ;-)(23.5.2008)
-
Bezdík
Japonské povídkové filmy jsou vůbec to nejlepší co ve světě filmů mohlo vzniknout a navíc když jsou to duchařské povídky no jéje to je opravdový luxus a tento film je přesně ono "japonský duchařský povídkový film", jenže aby toho nebylo málo zrovna dvě z 5 povídek režírovali moji nejoblíbenější hororový velikáni "Shiraishi a Shimizu", kteří jsou v Japonsku přes duchařiny naprostá esa a navíc tam ještě měla hrát moje nejoblíbenější a nejkrásnější herečka vůbec "Yoko Maki". Tak jsem si prostě před shlédnutím říkal že tento film prostě za žádných okolností nemůže být špatný a taky že nebyl, ale čekal jsem od něj víc. Všechny povídky spíše hrály na originalitu a japonskou bizarnost nikoliv na strach a Yoko Maki měla jen maličkou roli na začátku, kde hrála holku v autě a oba dva moji nejoblíbenější režiséři se též nijak zvlášť nevytáhli a že by se jejich příběhy mohli třeba jen z poloviny rovnat Shimizuově veledílu Ju-on a Shiraishimu veledílu Noroi, tak na to rovnou zapomeňte. No začněme od začátku. Hezky od prvního příběhu, který se jmenoval "Spiderwomen" (že by holka Spidermana). Byla to čistě klasická japonská ujetá podívaná u které jste se mohli trošku i bát, ale hlavně se unášet tou skvělou bizarností. Druhý příběh z názvem "Trhliny" byla opravdová ztráta času, byl neuvěřitelně krátký, nudný, absolutně nestrašidelný a vlastně nebyl vůbec o ničem. Třetí příběh z názvem "Oběť" od Kojiho Shiraishiho byl o něco lepší, ale také žádná sláva. Člověk se mohl trochu bát, jenže se mohl také nudit, ale jedna věc je jistá Shiraishi nijak zvlášť neoslnil. Shimizuův příběh z názvem "Blonde Kwaidan" vypráví o jednom chlápkovy, který mi trošku připomínal sám sebe, ale až na to že on byl Japonec a byl blázen do rovnookých blondýnek a já jsem Čech a jsem blázen do černovlasých asiatek, ale teď k věci. Povídka byla naprosto přesně Shimizuovská čili temné přízraky a hlavně hordy dlouhých vlasů, no vlastně jako Kayako z Nenávisti, ale mělo to jeden háček. Kayako byla černovláska a zde hrála hlavní roli ducha blondýnka což je spíše směšné, protože blondýnu jako předmět strachu v japonské duchařině to jsem vážně ještě nikdy neviděl, ale Shimizu si nejspíš chtěl od Kayako odpočinout a udělat nějaký ten experiment. A nakonec se mu to vcelku povedlo. A máme tu poslední příběh z názvem "Předtucha", který ovšem nemá nic společného se slavným hororem Yogen, jehož režisér se chopil zrovna druhého příběhu, ale tento hodnotím jako ten nejlepší. Vypráví o chlápkovy co se zasekne ve výtahu "nepříjemná záležitost že?", ale celé je to ještě nepříjemnější, když jsou s vámi ve výtahu tři duchové. Příběh byl krásně zvláštní a klaustrofobický, takže jej hodnotím jako nejlepší jinak Dark Tales of Japan nepatří mezi ty klasické horory spíše mezi filmy, které krásně vystihují japonské myšlení a jejich zvyky a pro evropského diváka je to rozhodně zajímavé seznámení z japonskou kulturou a tradicemi, takže doporučuji, ale čekal jsem od toho víc.(7.8.2011)
-
djbarrel
První povídka o Pavoučí ženě byla dost ubohá, stejně jako triky v ní - 10 % . Druhá povídka o Škvírách v nichž číhá nebezpečí byla asi nejlepší. Působila dost atmosféricky a temně - 80 %. Třetí Woodoo povídka byla hodně průhledná a nezáživná. Nic moc se nedělo a ty triky ... - 20 % . Čtvrtá povídka o mrtvých Blondýnách je celkem fajn, docela ujde i atmosféra, nenudil jsem se - 62 % . Poslední povídka o Zloději nad kterým si smrtka brousí kosu, byla celkem překvapivá, ale naprosto nudná a bez atmosféry - 35 % . Celkově jsem se dost nudil a nebýt povídky "Škvíry" snad bych uvažoval i o Odpadu! Takhle 40 %(4.8.2011)
