Narození

24. dubna 2004 se japonské režisérce Naomi Kawase narodil syn Mitsumi. V souladu s tradicí jej porodila na rohožce s pomocí asistentky obklopená svými nejbližšími. Ačkoli chtěla původně pouze zaznamenat zážitek vznikajícího života uvnitř vlastního těla, pokračovala v natáčení ještě více než rok po porodu. Forma dokumentárního deníku umožňuje režisérce v intimním šepotu přemýšlet o světě. Film je emocionálním kyvadlem mezi jednotlivými životními momenty, minulými a současnými city. Zároveň pracuje s atakujícími obrazy, v nichž je lidské tělo krvavé a teplé. Ani samotný porod není natočen v náznacích. Vidíme, jak se žena otevírá, aby přivedla na svět nový život, jak podložka vsakuje plodovou vodu, jsme svědky přestřižení pupeční šňůry. Tarachime je ve staré japonštině slovem pro matku. Ale tu svoji režisérka nepoznala, vychovávala ji babička. Těhotná žena se znovu k devadesátileté ženě vrací: její nahé, zvrásnělé prsy jsou symbolem i jejího budoucího mateřství. Babiččina smrt patří řece času, proti jejímuž proudu se dokument vydává. Záběry tepajícího ultrazvuku nenarozeného dítěte i zastavení u strohého náhrobku spojuje film jako uzel mezi cestami živých a pozůstalostí po životech mrtvých. (oficiální text distributora)