Naše heslo: krize (festivalový název)
-
Our Brand Is Crisis
Dokumentární
USA, 2005, 87 min
Hudba:
Marcelo ZarvosHrají:
James CarvilleObsah
-
Bolívii čekají nové prezidentské volby. Jedním z kandidátů je nepříliš oblíbený Gonzalo Sanchez de Lozada, přezdívaný Gondi. Když se o prezidentské křeslo pokoušel v roce 1997, prohrál. Tentokrát se kvůli kampani spojil s americkým volebním týmem Greenberg–Carville–Shrum, který pomohl k vítězství například Billu Clintonovi. I tentokrát tým hodlá uplatnit strategii demokratické a liberální image. Ve státě potýkajícím se s ekonomickými problémy způsobenými zkorumpováním vlády by lidé mohli uvítat příslib moderní demokracie. Takové je alespoň přesvědčení „obchodníků s úspěchem", kteří Gondimu, jenž díky svému vzdělání v USA mluví lépe anglicky než španělsky, píšou volební projevy a učí ho „správnému" vystupování. Dokumentární debut Rachel Boyntonové přichází se zajímavým svědectvím zpochybňujícím představu o univerzální kapitalistické demokracii. Silně emotivní reakce Bolivijců, právem rozčílených nad situací v zemi, rozbíjejí uměle vyšlechtěný klon americké představy o hlavě státu a odhalují tak neupřímnost, za níž se skrývají jen další egoistické záměry. (Jeden svět)
Bolívii čekají nové prezidentské volby. Jedním z kandidátů je nepříliš oblíbený Gonzalo Sanchez de Lozada, přezdívaný Gondi. Když se o prezidentské křeslo pokoušel v roce 1997, prohrál. Tentokrát se kvůli kampani spojil s americkým volebním týmem Greenberg–Carville–Shrum, který pomohl k vítězství například Billu Clintonovi. I tentokrát tým hodlá uplatnit strategii demokratické a liberální image. Ve státě potýkajícím se s ekonomickými problémy způsobenými zkorumpováním vlády by lidé mohli uvítat příslib moderní demokracie. Takové je alespoň přesvědčení „obchodníků s úspěchem", kteří Gondimu, jenž díky svému vzdělání v USA mluví lépe anglicky než španělsky, píšou volební projevy a učí ho „správnému" vystupování. Dokumentární debut Rachel Boyntonové přichází se zajímavým svědectvím zpochybňujícím představu o univerzální kapitalistické demokracii. Silně emotivní reakce Bolivijců, právem rozčílených nad situací v zemi, rozbíjejí uměle vyšlechtěný klon americké představy o hlavě státu a odhalují tak neupřímnost, za níž se skrývají jen další egoistické záměry. 
