Náš denní chléb
-
Unser täglich Brot
-
Chlieb náš každodenný
(festivalový název) -
Our Daily Bread
Dokumentární
Rakousko / Německo, 2005, 92 min
Režie:
Nikolaus GeyrhalterObsah
-
Jaký je náš „denní chléb"? Režisér Nikolaus Geyrhalter ve svém dokumentu přináší téměř lyrickou, zároveň však děsivě chladnou impresi obrazů a informací ze současného zemědělského průmyslu. Bezchybné kompozice souvisejí s dokonale mechanizovaným a hygienickým způsobem práce, kde člověk zastává už jen minimální úkoly. Na rozdíl od stroje nedokáže lidská síla pracovat bez zastavení. Stroj pracuje nepřetržitě, jeho úkony jsou neměnné a synchronizované s ostatními činnostmi, takže i produkty jsou potom zcela symetrické a na první pohled identické. Přes výkonnost strojů jako by dokument pátral po posledních představitelích jedinečného, byť omylného lidského faktoru. Režisér střídá sekvence záběrů práce strojů s obrazy přestávek dělníků, odehrávajících se téměř výlučně o samotě a beze slov, která by stejně zanikla v nepřestávajícím šumění strojů. Výmluvné záběry na vozíky bez řidičů ošetřující v obřích sklenících zeleninu, na oplodnění krav připravované v laboratoři nebo na porážku dobytka „humánními" stroji se totiž obejdou zcela bez komentáře. (oficiální text distributora)
Jaký je náš „denní chléb"? Režisér Nikolaus Geyrhalter ve svém dokumentu přináší téměř lyrickou, zároveň však děsivě chladnou impresi obrazů a informací ze současného zemědělského průmyslu. Bezchybné kompozice souvisejí s dokonale mechanizovaným a hygienickým způsobem práce, kde člověk zastává už jen minimální úkoly. Na rozdíl od stroje nedokáže lidská síla pracovat bez zastavení. Stroj pracuje nepřetržitě, jeho úkony jsou neměnné a synchronizované s ostatními činnostmi, takže i produkty jsou potom zcela symetrické a na první pohled identické. Přes výkonnost strojů jako by dokument pátral po posledních představitelích jedinečného, byť omylného lidského faktoru. Režisér střídá sekvence záběrů práce strojů s obrazy přestávek dělníků, odehrávajících se téměř výlučně o samotě a beze slov, která by stejně zanikla v nepřestávajícím šumění strojů. Výmluvné záběry na vozíky bez řidičů ošetřující v obřích sklenících zeleninu, na oplodnění krav připravované v laboratoři nebo na porážku dobytka „humánními" stroji se totiž obejdou zcela bez komentáře. Komentáře uživatelů k filmu (49)
-
Matty
Nejúčinnější dieta. Žijeme v jedné obrovské továrně na žrádlo. Někteří zaměstnanci, jako třeba paní, která (nejspíš denodenně) sedí a ustříhává prasečí nožky, musí být z kamene, ale zase bych jim to neměl za zlé, taky musejí jíst. 90% Zajímavé komentáře: Radko, Axxym, Shedom(28.5.2009)
-
Djkoma
Náš denní chleba ukazuje realitu současnosti bez komentáře a většina uživatelů dělá, jako by o tom nikdy neslyšela a ani to netušila... Stačilo se zamyslet, ale dobrá tady to máte a teďka co s tím? Týden si dáte pauzu od kuřat, ryb, krav? A pak zase pěkně zpět do toho kolotoče, z kterého stejně v současnosti není východisek ... Současnost je drsná, ale máme, co jsme chtěli ...(25.6.2009)
-
AngelAngie
Vynikající dokument, který je jasným důkazem toho, že slova jsou zbytečná... Dokument zobrazující úkony, ze kterých bych byla schopná snad tak akorát skládat jablka z pásu do beden...(24.1.2010)
-
Bluntman
LFŠ 2009 NÁŠ DENNÍ CHLÉB (na "filmovce" pod názvem CHLÉB NÁŠ VEZDEJŠÍ) je další z řady dokumentů-esejů, které odstartoval Michael Glawogger, bývalý spolupracovník Ulricha Seidla, svými obrazy přelidněnosti metropolí a chudoby MEGACITIES a které v pečlivě komponovaných záběrech-scénách beze slov poukazují na předem daný problém, většinou odlidštěnost institucí (nemocnic - NA SVĚT, NÁŠ DENNÍ CHLÉB - potravinářský průmysl). Problém s tímto "módním trendem", kdy dokumenty takto natočené jsou kritikou dobře hodnoceny a na festivalech oceňovány je v tom, že je ve výsledku jedno, jaká je výsledná délka filmu & že pozitivní odezva přichází od liberálně smýšlejících jedinců, které není nutné přesvědčovat ani je na danou problematiku upozorňovat. 6/10(2.8.2009)
-
Flipper
Každý tuší, že vo veľkovýrobe hydiny, alebo dobytka sa nejedná v rukavičkách. Tušenie však nikdy nie je také silne, ako keď to vidíme naživo. Samozrejme každý ostane prekvapený, ako je možná taká chladná a bezcitná práca s krásnymi zlatými kuriatkami a ako možeme vyrobiť stroj na zber sliepok, alebo na otváranie hrudníka prasiat. Veru, časy, keď sa zabilo jedno prasiatko a celú zimu mala rodina čo jesť sú dávno preč. Ľudí je viac, konkurencia obrovská, preto treba všetko zrýchliť. Zrýchliť odoberanie vnútorností, zrýchliť rast býkov, zrýchliť rast ovocia. Všetko si ale vyžiada svoju daň a to v blízkej dobe.___ Osobne som rád, že dokument nevtĺkal do hlavy žiadne "ideály", alebo ešte traumatickejie a za srdce chytajúce komentáre ako v Eartlings, ktoré by prerazili krutosť všetkých výrobných procesov. Kto nevidel niečo podobné je rozčarovaný, kto videl môže porovnať. Nerád priznávam, ale takáto výpoveď môže byť hocijako realistická, mäsovýrobne budú prosperovať ešte dosť dlho. Užívateľ má šancu sa brániť, či už vegetariánstvom, alebo opatrnosťou pri nákupoch, biopotravinami etc, ale pochybujem že všetci budeme úspešný. Jednoducho jesť budeme a budeme nútený skončiť v ďalšom kolotoči stravovania podporovaním, týchto výrobných mašinérií, podobne ako sliepky točiace sa na hákoch... PS: Z veľkým sebazaprením som po tomto zjedol večeru: guľaš...(19.11.2009)
-
berg.12
Dokument rozhodně neukazuje tu krutější tvář potravinářského průmyslu, jako spíš McDonaldizaci celé výroby. Zajímavé hlavně pro ty, kteří moc nepřemýšleli nad tím, co jedí a pár hodin po zhlédnutí dokumentu opět přemýšlet přestanou.(28.11.2011)
-
Hellboy
Dokumentární film, který na ploše 90 minut pomocí živých obrazů vykresluje snad všechny myslitelné odvětví potravinářského průmyslu se zaměřením na jeden jeho současný aspekt - mechanizaci a odlidštění. Z této šílené cesty, kterou lidstvo nastoupilo teprve nedávno, má zisk pouze hrstka lidí, kteří tento průmysl řídí, všichni a všechno ostatní trpí. Tenhle film zaznamenává takové věci, že se až stydím, že jsem člověk. A představuju si, že kdyby nás navštívila nějaká vyspělejší rasa mimozemšťanů a viděla, co děláme, tak by si pomysleli, že jsme se všichni zbláznili, když to tolerujeme. __ Dokument samozřejmě je svou povahou problematický, protože skeptické diváky pouze utvrdí v názoru, který už mají, zatímco obyčejné obecenstvo možná překvapí některými vybranými scénami, ale už i podle zdejších komentářů je jisté, že v nich žádnou trvalejší stopu nezanechá (Djkoma, Flipper, kwoky...).(16.10.2010)
-
Ej Hlemýžď
Fascinující, místy až hrůzně naturalistické, leč taková je realita. Faktem je, že v řadě ukazovaných provozů bych asi nemohl pracovat.(6.2.2008)
-
Radko
Tak. Netreba čítať sci-fi, stačí zájsť do veľkochovu. Technoodcudzenosť v priamom prenose. Kravy vyzerajúce ako krížence hrochov s kulturistami. Tisíce žltučkých kuriatok na ozrutných kovových rýchloprepravníkoch, dávkovanie potravín dobytku pripomínajúce skôr násilné sprchy na psychiatrách. Pôrody kráv cez vyrezanú dieru v boku. Otupelosť zvierat, mechanické pohyby robotníkov, zvuky strojov zabezpečujúcich našu výživu. Zelenina a ovocie sterilne pestované a chemicky ošetrené. Skvostný nápad sa stretol s rovnako skvelou myšlienkou spracovať obrazy presne tým spôsobom ako pracujú mechanizmy v nich obsiahnuté: normovane, presne, bezcitne, s občasným hukotom a minimálnym ľudským zásahom. Vnútorne môžeme odvracať zraky pred tým, ako sa pripravuje to, čo veľkovýroba servíruje na pulty predajní, ale to je asi tak všetko. Požiadavka vydržať tu čo najdlhšie je silnejšia (toľko návodov na zdravie a dlhý život ako je v súčasnosti v lifestylových magazínoch hádam v histórii nebolo). Priemyselná výroba potravín má v tomto zmysle stále navrch, pretože v krajinách, kde dosahuje svoj vrchol, priemerná dĺžka ľudského života patrí k najdlhším a neustále sa zvyšuje. Otázne ostáva, či potraviny, ktoré sú produktom vo filme zobrazených mechanizačných postupov majú nejaký negatívny vplyv na osobnostnú štruktúru a myslenie, vyplývajúci práve z procesu ich prípravy (množstvo hnojív, špeciálnych krmív, absencia citových väzieb pri ich príprave a pod.).(6.2.2008)
-
HellFire
Pohoršující je již to, že lidé zachází šetrněji s jablky než s kuřatama... To vám řeknu, pěkně hnusný svět jsme si to vytvořili. Krásných paradoxem je, že lidé za sebe nechávají pracovat roboty, čímž si sami zvyšují nezaměstnanost.(16.1.2010)
-
Maemi
Velmi dlouhé „klidné“ záběry, které jsou o to hrozivější. Když zazvonilo na přestávku, po pouhých třiceti minutách dokumentu jsem už skoro omdlévala, takže na tento dokument nemám nejlepší vzpomínky, ale to asi nikdo. Většina lidí zřejmě bude po zhlédnutí proklínat osud, že patří mezi lidi, ty bezcitné a hloupé tvory.(20.5.2011)
-
Tatatranka
Zastřihnout, navlhčit, přitáhnout, rozjančit - sejmout. Sejmout, zastřihnout, naporcovat, zabalit. Poprvé, podruhé - osmkrát naležato. Krvavé odrůdy, zelená jatka. Rytmus posledních nádechů. Nekončící výdechy umírajících. Šikovné ruce "neumdlou".(5.4.2009)
-
Lindiště
Syrové a chladné zobrazení toho, co se děje se základními potravinami, předtím než se dostanou na pulty sámošek. Cílem co nejefektivnější masové produkce je evidentně uchovávat co největší množství na co nejmenším prostoru, jak rostlin, tak zvířat za podpory práškovacích a postřikovacích sajrajtů v jednom a řízené inseminace v jiném případě. Absence jakékoliv hudby nám dojem nijak neulehčuje, což je jistě záměr a podle mého úplně v pořádku. Je vidět, že naprosté nerespektování přírody je naším denním chlebem a každý z nás ho chtě-nechtě podporuje. Hlavně nezapomenout nakonec všechno pořádně vydezinfikovat...(2.4.2009)
-
Chrysopras
V celku průměrná záležitost. Jako absolvent ČZU jsem samozřejmě shlédl v tomto ranku leccos. Proto mě nijak nepřekvapila ona zemědělská VÝROBA. Viděl jsem i silnější výpovědi ( kuřata, prasata apod. ). Snaha dokumentu o prezentování zemědělství jako už zcela technikou podmaněného odvětví je evidentní a povedená. Ovšem to přeskakování z plodiny na plodinu atd. mě tak nezaujalo. Osobně bych ocenil ucelenější výpovědi...(2.4.2009)
-
Rhed
Holt máme rádi zvířata. Shlédnutí tohoto snímku nepochybně udělá z mnoha lidí vegetariány. Osobně mě doslova šokovala rychlost při třídění a mrzačení malých kuřat.(7.2.2008)
-
6thSun
Velmi sugestivní, na chvíli jsem skutečně uvěřil, že přestanu žrát maso!(3.4.2009)
-
Shedom
Jakožto správne otrlý študent chemickej a potravinárskej technológie som si tento dokument pustila k obedu...Chyba:). V podstate ma nemal čím ohúriť, pretože už v treťom ročníku po absolvovaní predmetu o základoch potravinárskej technológie, som isté typy výrobkov prestala konzumovať, nehovoriac o tom, že pri učení na zápočtovku sa mi dvíhal žalúdok. Čiernobiele nekvalitné obrázky zo starých skrípt, teoretická príprava, ale ani farbisté rozprávanie spolužiaka brigádujúceho na slepačej farme v Škótsku ma však nepripravili na niečo tekéto...Niet nad holú realitu! Áno, TOTO je DOKUMENT, bez hudby, bez slov. Žiadne kvázi ohurujúce "mýtobúračské" pseudobláboly typu Zeitgeist...Nič, len čistá, stroho podaná skutočnosť.(2.2.2009)
-
M-arta
Drsná realita z velkochovů a pěstíren, mučivá a mrazivá jako němá výčitka... Ony ty věcné, výtvarně dokonalé záběry bez komentáře možná poví víc, než výkřiky bojovníků za práva zvířat. Ani nejde neklást si otázky typu: "Co se to s námi lidmi vlastně stalo??" Jsme opravdu tak civilizovaní, jak si o sobě myslíme? Že by všechna ta technická vyspělost byla jenom skořápka zakrývající scvrklá a nemocná srdce? Kam až jsme ochotni v honbě za plnými bříšky a peněženkami vlastně jít?(2.4.2009)
-
neoBlast
No nevím. Jako studentovi zemědělské univerzity mi nepřijdou symetrické záběry na traktoristy, ustájené belgické modrobílé plemeno a lyrické jízdy sklízecích mlátiček tolik fascinující. K hypnotičnosti Qatsi trilogie to má daleko. Chybí Philip Glass. Ehm... vlastně dost rušivě chybí jakákoliv hudba a obraz sám neudržel moji pozornost. 50 % Btw: Nechápu jak může být někdo překvapen záběry na zemědělskou prvovýrobu, to si lidé myslí že to prasátko běhá ve výběhu, dává maso samo od sebe a s kuřaty je zacházeno jako v bavlnce? Úsměvné.(11.10.2009)
-
dehlie
o tom kam pokročilo ľudstvo aneb stante sa vegetariánom.(1.4.2009)
