Obsahy(1)
Ve společnosti, kde každý dokáže létat, to nikdo nedělá. Všichni se naopak kotví k zemi pomocí „gravitační obuvi“. Zbaveni slunečního světla a oblohy se věnují své každodenní rutině bez naděje a bez radosti. Avšak jednoho dne se jeden muž rozhodne, že už toho má dost. Opustí svoje zaměstnání, zruší všechno, co ho poutá a doslova se odlepí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (11)
Vyjadrovanie obrazom je veľmi zložité, v tomto prípade však veľavravné a veľmi presné. Myšlienka bola spracovaná perfektne, akurát ma to neoslovilo, nenadchlo. 60%. ()
Velice zajímavé krátké sci-fi, kde je každý záběr dokonale promyšlený. Skoro mi bylo líto, že trvá jen deset minut. ()
veľmi zaujímavé. takáto poetika sa mi páči, to je moje gusto. presne takéto nápady smrdiace originalitou s myšlienkovým pozadím su mi po vôli! ()
Bisarre! Sjeldenhet! Unik! 8-o . . . Krásný je vzléét, nad ten Boší svět... Úplně jsem to cítil až sem! . . . Čichač je denervující postmoderně orwellubuoffská bajka o závanu svědomí a poznání svobody coby vizuální úlet o tom, že svobodně lítat je přeci jen nosnější, než stádně čichat... ;o] . . . Igitátor miluje všelijaké takové vypointované (!) a inteligentní (!) bizarnosti, ve všem tom smyslovém slizounství a nesmyslnosti je to vlastně rozkošná taškařice, hotovej zas jednou únik do jiné reality... Nic pro zjemnělé nosíky kavárenských intošinek... %-} . . . Tak Dougu! Čucháme palce!! Ať ti to prospěje!!! ;o[] - - - P.S. Škoda že B.P. neobjevil našeho Štajndleráče, tam mohlo bejt úžasný sou/cítění, ten přesah... %-))) - - - P.P.S. Po "Růžových brýlích Nadi Urbánkové" tu noc předtím na >jebničce< hotový mentální osvěžení! Nekecám... °-/ - - - P.P.P.S. K očichání ta vonička lahodná pro fandíky mo/mentálně zde: http://www.youtube.com/watch?v=Bop_UJ3kmog - - - - - (Poprvé viděno 5.12.2011 na nočním dvojkovým >filmosniffisu< , hodnocení bez uzardění 48., komentář zde zavánějící jako osmonosní osmý - 5.12.2011) ()
U krátkých filmů podobně jako u povídek nejdůležitější bývá pointa na závěr. V tomto případě divák tuší pointu hned od začátku, takže žádné nečekané překvapení se nekoná. Koná se osvobození. U Sniffera je tedy důležitá nikoliv pointa, ale podobenství. Co člověka připoutává k zemi, co mu brání létat? Je to nutnost, založení, určení, povinnost, zvyk, strach, absence fantazie, stádovost - zní obvyklá odpověď. Já si však myslím, že to je hmota. ()
Galerie (5)
Photo © Arthaus
Reklama