Deník mrtvých

No a teraz sem hodím jeden triezvejší pohľad na Diary of the Dead a starého Romera samotného. Prvá vec, ktorú musím spomenúť je, že Diary je lepším filmom než Romerov posledný počin Land of the Dead(40%). Georgeho mám rád a uznávam ho už len pretože, že vytvoril nesmrteľný súbžáner hororou. Ale to čo predvádza v posledných dvoch-troch rokoch je len pokus o zaradenie sa do moderného zombie subžánru a nie žiadne vracanie sa k pravému oldie zombie žánru či nebodaj prepisovanie histórie a posúvanie zombie žáner vyššie. Diary je pozerateľný film, ktorý ničím nevyniká ba naopak má viacej záporov než kladov. To, že je film natočený ručnou kamerou by malo diváka ešte viacej pritiahnuť do deju. Ale to, že sa do filmu vloží hudba(aby bol film čo najviac podobný filmu) kazí dobrý dojem. A samozrejme veľkou chybou bolo, neodohrávanie sa filmu na živo. To, že bol postavami nakrútený film, zostrihaný, obohatený o hudbu a natáčaný dvoma kamerami(plus to, že tam boli použité zábery z bezpečnostných kamier je dobrá blbost!) uberá filmu akúkoľvek snahu o autentickosť. Stačí sa pozrieť na španielsky [REC] a na toto. Veď film natáčaný ručnou kamerou má byt hlavne o tom, že je neuveriteľne autentický a reálny, čo Diary vôbec nie je. Herecké výkony pri hororoch ignorujem, ale tu boli ako inak hrozné + zase som pri tej autentickosti, postavy sa chovali ako v obyčajnom filme, nie ako v reálnom živote(a že to mal byt reálny život). Romero asi nechcel aby jeho film bol "holý" a tak ho okorenil hudbou, bol zostrihaný atd., veď som to už spomínal ale aj taký [REC] je viacej filmovejší než Diary. Nebudem sa ďalej rozpisovať, pretože mi o to tento film nestojí :) PS: Zasmial som sa na dvoch veciach. Prvá: záverečná scéna, so zombie girl zavesenou na strom vlasmi a následné vystrelenie útočníka. A druhá vec je: Romero podal prostredníctvom hl. postáv vetu "dúfam, že vás film vydesí" :D akože LOL. Priemer 60%(možno kedy bol film natočený o 5 rokov skorej dám o 10% viacej, možno :)) Celá recenzia: TU (01.05.2008)

Romerově nejnovějšímu kousku se nedá upřít hravost, s jakou mixuje zombíky, Kieslowského Amatéra a De Palmovo Redacted (vzhledem ke stejné době vzniku bude podobnost s druhým snímkem nejspíš čistě náhodná). Po stránce emocionální mě ale Diary of the Dead dost míjí, protože mi chybí dojem autentičnosti klasiky Blair Witch, případně z poslední doby Cloverfield či [Rec]. Uznávám, že Diary je sofistikovanější a ambicióznější než zmíněné filmy, dá se o něm dlouhosáhle diskutovat a rozebírat ho, ale bohužel jsem se zas tolik nebavil. (27.04.2008)

Oblíbený prostředek mladých filmařů, ruční kamera, se dostal i do rukou starého harcovníka, který opět ukázal, že umí držet krok s dobou. Romero se sice opakuje, do současné společnosti, včetně všech jejích moderních výdobytků v podobě všemocných médií, internetu a jiných komunikačních prostředků, které zkracují vzdálenosti, se ale umí obout pořád se stejnou razancí. I tolik diskutabilní ‚natáčím vše, co vidím‘, které umí být předmětem dlouhých sporů mezi diváky, nakonec ustál překvapivě snadno. Hrdinové nedrží kameru v ruce jen tak zbůhdarma, ale i mají pro to důvody a navíc to Romero obratně kočíruje i v tradičních filmařských disciplínách. Motivace postav funguje, road movie s nezbytnými ‚pocestnými‘ taktéž, takže spíše než horor o zombies připomíná tento film napínavý thriller, kde se jen tak mimochodem objevili živí-mrtví, před nimiž je třeba utéct. Nakonec je tak škoda jenom toho, že to trochu pokulhává v napětí i strachu (hrdinové i samotný divák), které však bohatě vynahrazuje lahůdkové ‚gore‘, u něhož jsem si často kladl otázku, jak to ten dědek sakra dělá. 4 a ½. (23.09.2008)

Romero je pořád jedničkou svého vlastního subžánru. Důstojně se přizpůsobi nové době, aniž by jeho koncept ztratil šťávu. Starého pardála poznáte hlavně z těch sugestivně předkládaných otázek, které zpříma kritizují dnešní mediální scénu. Co do napětí a strachu je ale čerstvý kousek slabší. Jinak, rámování fórkem s mumií hodně pobavilo! (16.09.2008)

"No co? Jsem z Texasu!" řekne slečinka v korzetu poté, co probodne mumifikovaného kamaráda. Za zvuků country hudby pak míří do hlubin temného lesa, abychom se o ní už nic víc nedozvěděli. To už jsem opravdu nestíhal. Mumie- klaďas přěžije a nyní se chystá hodit řeč se zbývajícím ansáblem kamarádů, jejichž IQ se při důkladném přepočítání shoduje s číslem bot hluchoněmého starce, který se o několik hodin dříve, mimojiné, seznamoval s kosou. Mumie- klaďas si cestou stačí rozrazit hlavu o dvěře a vysekat v předsíni s nádherným točitým schodištěm, které upoutá pozornost každého zainteresovaného člověka z oboru dřevořezba pro náročné. Konečně je na místě. Vřítí se do koupelny, kde si jeho bývalý kamarád dává sprchu, protože to je jediná věc po které touží. Spolu s ním pak spadne do vany, která je plná horké vody, a jelikož je mumie- klaďas všeumělec, shodí tam i vysoušeč vlasů, který je, světe drž se, v zásuvce. Hromy, blesky, RWE má radost. Jak později řekne přeživší kamarád: "Zemřeli v objetí". A já? Já se směju na celé kolo, aby mi následně zmrzl úsměv na rtech z důvodu uvědomění si, že ten film se považoval za horor....70% (06.08.2009)