Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V tomto působivém filmu se idealistický profesor (Robert Redford) pokouší přesvědčit svého studenta (Andrew Garfield), aby v životě udělal něco důležitého, zatímco charismatický senátor (Tom Cruise) ve Washingtonu vysvětluje pochybující televizní reportérce (Meryl Streepová) novou válečnou strategii na Středním východě. Ve stejnou dobu se na druhém konci světa v Afghánistánu dva profesorovi bývalí studenti (Derek Luke a Michael Peña) ocitají za nepřátelskou linií a bojují tu nejen za svobodu, ale hlavně o své holé životy. Napětí roste a tito tři Američané si začnou navzájem měnit své životy zcela nepředstavitelným způsobem. (Cinemax)

(více)

Videa (4)

Trailer 3

Recenze (279)

moviesfan 

všechny recenze uživatele

Film se třemi příběhy. Nejvíc mě asi zaujal rozhovor Meryl s Tomem. Jinak jsou ale skoro na stejné úrovni. Příběh velkých kamarádů možná hraje na city, možná ne. Mě dostal. Redford natočil zajímavý film, kterému by neuškodila větší délka a možná i větší propracovanost. Takhle je to spíše ,,obyčejný" snímek a neříkám, že je to špatně. Hodnocení :70%. ()

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

Téma je "jen" ilustrativní, jedná se o výchovný snímek s morálním přesahem, klíčové slovo je angažovanost a v ohnisku leží zodpovědnost za kvalitní využití vlastního potenciálu každého z nás už ve chvíli, kdy máme ještě potřebný zápal a (máme mít) ideály, touhu měnit společnost k lepšímu, a varování nad tím, že v posledních generacích u mladých lidí převládá snaha odtrhnout se od komplikované reality, vytěsnit svědomí k angažovanosti a užívat si života - a u starších generací pak ochota naskakovat bez uvažování na jednoduchá nabízená řešení, dávno podsouvaná byznysem. Zaprodávání a zaslepování se, vytěsňování skutečných problémů místo poctivé spolupráce na jejich řešení napříč všemi úrovněmi společnosti. ***** Další snímek varující před komercí jako pojídačkou duší, na jedné straně vedoucí k tomu, že závažné společenské problémy včetně vojenských konfliktů "rozhodují" populisté bez potřebné zkušenosti a svědomí, na druhé k tomu, že je nehodlají nahradit jiní, lepší, protože se už za studií zaprodávají buď firmám, které jim účelově platí studia a rovnou je "angažují" správným směrem, nebo bezmyšlenkovité zábavě jednoduchého života bez problémů: nic jiného nevidět, neslyšet, nevnímat, necítit. ***** Film příjemně mísí doslovnost univerzálního problému dneška s otevřeností konkrétních řešení v představené situaci - ať už jde o studenta postaveného bez obalu kritickým a trefným profesorem před osobní výzvu, nebo o novinářku, která se rozhoduje, zda v nelehké osobní situaci podpoří populistu nebo ne a proč, nebo i o jejího šéfa, který zřejmě také míval zamlada svědomí a je možné se na ně odvolat. Linka s oběma studenty-vojáky pak především zdůrazňuje, že nejde o žádné akademické rozhodování bez důsledků, ale o život, o životy, o spousty životů, o celou společnost, o celý svět - a je na nás připustit si, že tak je to vždycky, při každém individuálním rozhodování se nad smyslem a zaměřením vlastního života, využitím potenciálu, ať si to chceme přiznávat, nebo ne. Kterýkoli jeden člověk se může stát vlivným občanským aktivistou nebo i politikem, když se rozhodne včas, že nebude lhostejný, a měnit věci poctivě k lepšímu. A možná je zkrátka nutné pochopit, že pro nikoho nikdy nemělo být touhou jen si bezstarostně užívat konzumu a životních jistot, které stejně neexistují, že to byla falešná vějička zaštiťující se pokrytecky a prospěchářsky definovanou "svobodou" vytěsňující celospolečenskou zodpovědnost, a každý z nás měl a má vždycky hledat své naplnění v prospěšnosti druhým a celku, ve vyvíjejícím se dialogu o podobě pravé demokracie, v pečování a budování skutečně funkčního státního a občanského zřízení, jako se o to snažili staří římští myslitelé, a nebo se o to alespoň pokoušet, a nebo alespoň bojovat za právo se o to pokoušet, a všechny jiné, sobecké touhy po klidu v teple jsou falešná pozlátka, malicherná a bezobsažná, a nemůžou nikdy přinést pravé uspokojení a radost z životního naplnění. - Nekomplikovaný snímek, který splní svůj účel, když po jeho shlédnutí budete o tomhle všem zase úplně vážně přemýšlet, i kdybyste si tím měli zkomplikovat život. *~ () (méně) (více)

Reklama

Faidra 

všechny recenze uživatele

Jak lvové bijem o mříže... a pak si spořádaně sedneme zpátky a libujeme si nad svým hrdinstvím. To je ve zkratce můj dojem z války vedené v mrazu afghánských hor, v teple senátorské kanceláře i v bludišti vlastního svědomí. Robert Redford se rozhodl přispět se svou troškou do politicko-protiválečného mlýna a natočil konverzační drama, jemuž chvílemi docházejí slova a omílá fráze stejně nicneříkající jako projevy těch, které kritizuje. Ač má Redford dosud přitažlivosti a kouzla tolik, že by je USA mohly zařadit na seznam exportních surovin a zařídit tak, aby řada mužů už nikdy neslyšela nějakou milou větu typu "o tebe bych si ani neopřela kolo, kriple," nestačí to na vyvážení prázdnotou dunící filosofie jeho postavy. Druhá partie, rozehraná ambiciózním politikem a zkušenou novinářkou, je na tom lépe díky Cruisově senátorovi, v němž by se poznali mnozí čeští politici (být štíhlejší, vzhlednější, rétoricky obratnější a chytřejší - a oplývat darem sebereflexe), odrážejícím s kennedyovskou patkou a žraločím úsměvem ataky spíš unavené než zuřivé reportérky v podání Streepové, jež má svůj úkol ztížený díky neobjevné roli zcyničtělého profesionála v dilematu mezi svědomím a nutností platit nájem. Afghánská pasáž pouze přispívá ke zvýšení množství prvků v množině "viděno stokrát a lépe." Redfordova zkušenost a zručnost se sice nezapřou, povedené okamžiky jako prezidentská ne/kandidatura nebo okamžik, kdy se Cruisův antihrdina dozvídá zprávu o výsledku své nejnovější snahy zabodovat v očích národa, ať to stojí cokoli, jsou ale zakutány v moři vaty jako obzvlášť křehké zboží. Vzdor historické nepřesnosti se mi kontrast lev versus jehně zdá výstižný a přijatelný (navíc ušatý a hýkající symbol demokratické strany by mohl budit jiné asociace, než o jaké filmu patrně jde), navíc tato metafora může odkazovat i na známý výrok Alexandra Velikého: "Raději budu čelit armádě lvů vedených jehnětem než armádě jehňat vedených lvem" vzhledem k tomu, že nejznámějším makedonským rodákem se ohání i senátor Irving při vysvětlování, že válčení v Afghánistánu byla vždycky věc složitá. Naneštěstí veškerým snahám o shovívavost podkopává film židli, když sice kritizuje apatii a aroganci, ale jedním dechem se z nich usvědčuje sám, když ústy Streepové tvrdí, že 2. světová válka netrvala ani pět let. Jak pro koho, milí U.S. friends, jak pro koho... S jiným scénářem by trojjediný příběh hrdinství a zbabělosti možná fungoval dobře, v podání rozhněvaného starého muže (promiň, Roberte) se však toto gesto odporu vůči hloupým bílým límečkům mění v nehrdinské máchnutí do prázdna, které netrefí ani ty mříže a je korektně uhlazené tam, kde by mělo být nesmlouvavé, přeplněné klišé a slovy ve chvílích, kdy by mělo být originální a jednat, a patetické tam, kde by mělo být tiše výmluvné. Nezní už pomalu "politicko-protiválečné drama" jako "mlácení prázdné slámy" v hollywoodštině? ()

Aluska88 

všechny recenze uživatele

Excelentní politické konverzační drama. Snímek vyniká a stojí především na propracovaném scénáři. Velmi podnětné, obsažné a úderné dialogy se zajímavými myšlenkami a neobtěžující mírou amerického patriotismu klasicky Hollywoodského "Bojuji za svou vlast" formátu. A přitom je vše zvládnuto tak, aby se v situaci orientoval i člověk, jehož politika nezajímá či se jí nijak hluboce nezaobírá. Kromě známé herecké elity mě ještě více zaujal Andrew Garfield a jeho postava. ()

kingik 

všechny recenze uživatele

Robert Redford se po několika letech vrátil k filmové režii otevřeným politickým snímkem a obsadil se do role profesora. Dva studenti se rozhodli, že přece jen vezmou v potaz výzvu svého idealistického profesora, aby se svými životy udělali něco zásadního. Vstoupí do armády a odjedou bojovat do Afganistánu. Mezitím ztrápený profesor začne podporovat privilegovaného studenta. Do osudů vojáků pak nečekaně zasáhne ambiciozní senátor, když v jednom z televizních interview prozradí informace o válečné strategii. Tři vzdálené příběhy jsou propojeny víc než by se zpočátku mohlo zdát. Nemůžu si pomoci, ale u Redfordových filmů se nudím. Asi jsou nějak na mě moc náročné ty jeho politicky orientované spektákly. Náročné v podstatě na všechno. Hlavně u nich vydržet a neusnout.To mně dělalo potíž, protože o postavy jsem zájem neprojevoval, děj taky nic moc a herci to odehráli velmi solidně. Jinak celkem nic neříkající drama, ale kdo si potrpí na slovní přestřelky, namachrované americké obličeje a řešení politického marasmu, bude jistě nadšenější než moje střízlivé hodnocení. Mé hodnocení: 60% ()

Galerie (24)

Zajímavosti (15)

  • Podle komentáře Roberta Redforda byly do filmu přidány dvě scény, které se původně nevyskytovaly ve scénáři. První se týká prokládání scén mezi vojáky na zemi a taktickým velením celé akce, kdy části odehrávající se ve stanu nebyly součástí scénáře. Druhým příkladem je scéna, kdy novinářka nastupuje do taxíku a projíždí v něm kolem amerických národních symbolů ve Washingtonu, taktéž tato sekvence se ve scénáři nenacházela. (Tarmenel)

Související novinky

Nového Spider-Mana si zahraje... Garfield?

Nového Spider-Mana si zahraje... Garfield?

03.07.2010

Žádný strach, nebude to ten, který nesnáší pavouky a pondělky, tudíž nevznikne bizarní komiksový crossover. Ale jak to vlastně bylo? Kandidátů byly davy. Od Josepha Gordona-Levitta (protože hrál v… (více)

Reklama

Reklama