Na sklonku svého života Ann Lordová rekapituluje svůj život, ve kterém vystává jedna silná vzpomínka, kterou nikdy nikomu neodhalila. Nyní se s ní však rozhodla svěřit svým dcerám – Constance a Nině. Obě bedlivě naslouchají, když jim matka začne vyprávět o muži, kterého milovala víc, než kohokoliv jiného. Kdo je však tento Harris, zajímají se dcery, a v jakém vztahu je k naší matce? Zatímco se Constance a Nina snaží poskládat střípky z matčina a zároveň svého vlastního života, matka cestuje ve své mysli zpět k letnímu víkendu před 50 lety, kdy byla ještě Ann Grantovou…
…mladou ženou pocházející z New York City, která ... (zobrazit celý text)
Scénář: Susan Minot, Michael Cunningham ..
Time after time. Takže popravdě, šel jsem do tohoto snímku jen kvůli Claire Danes. Tmavý přeliv jí moc sluší a u vlasů její půvab teprve začíná.. Mimo ní slibovalo mnohé ještě jedno jméno - Michael Cunningham, scénárista výborného a náladou dosti podobného dramatu Hodiny. Vrstvená vzpomínka na bezstarostnou dobu padesátých let prolínaná se současnosti, kdy ženě na smrtelné posteli vyplouvají na povrch dávno zapomenuté události. Celý paralelně vyprávěný příběh je tak trochu bublina, která je dosti natahována a na konci nepraskne, jen bez nějaké pompy splaskne. A přeci mě to v záběru trochu citově poškádlilo. 65%.
Claire, Toni, Patrick a Hugh v jednom filmu? Ne, mě tedy nezklamal! Je pravdou, že je mírně rozevlátý a natahovaný a divák se v něm může ztrácet, ale já se do něj tak položila, že nízké hodnocení nechápu .. :(
Na filmy o umírajícíh starých lidech jsem asi ještě moc mladý. HROZNĚ dlouhé, předvídatelné a nudné. Slušně natočené a celkem dobře zahrané, ale podruhé to nechci už nikdy vidět.
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $12,492,481║Tržby Celosvetovo $20,016,753║
Nevýraznosť až prázdnota- nič viac neovplíva v tomto filme, ktorý začiatkom len navnadí na niečo vizuálne bohaté ale po celý čas nič k tomu nevedie aby sa z príbehu znejúceho v dvoch rovinách vyrysovalo niečo čo by mohlo duševne obohatiť. Skôr sa dej postupne ponára do nevýraznosti aj vďaka povrchnom prejave hercov ako „prehnane usmievavou“ Claire Danes či Toni Collete, ktorá si prevažnú časť svojich srdcervúcich prejavov prehŕňa pramienok vlasov, čo sa stáva dosť otravnou vecou, doslova až tikom. Výstupy ďalších hercov ako Meryl Streep a či Patrick Wilson sa stávajú kvôli nevyváženému scenáru tak nevýrazné, že ku koncu neviete čo ich úlohy mali zastávať.
/30%/
Ten večer, co jsem to viděl, si pamatuju přesně. Dostal jsem další fajn roli Claire Danes, utvrdil se v tom, že Patrick Wilson je dřevo a dokud jsem zuřivě ignoroval nezajímavou linii ze současnosti, dalo se na to v pohodě dívat.
Ten večer jsem se vydala do kina a těšila se na něžnou procházku do života Ann Lordové... Stará dáma, kterou už opouští životní síly, vypráví příběh své osudové lásky svým dvěma dcerám. A nic víc, nic míň. Některé scény, které znázorňují idylický život mladé Ann (jako např. když se prochází k pláži a kolem pobíhají pejsci) mi přišly až kýčovité. Na druhou stranu se tam ale objevovaly silné záběry - uvědomění Lily Wittenbornové, která se rozhodla vzít si někoho, koho vůbec nemiluje. Do tohoto vzpomínání vstupují osudy Anniných dvou dcer Constance a Niny, které jsou zcela odlišné a které právě ono matčino vzpomínání snad někam posunulo... Poselství snímku typu "užívej každého dne, ať pak ničeho nelituješ" vyznělo jaksi do prázdna. Michael Cunningham se při psaní Hodin asi víc uvolnil, Susan Minot ho doplnil a... a nějak to nedotáhli do konce. A tak jsem ten večer odcházela z kina poněkud neuspokojena. 3 a půl *.
Ve filmu se objeví ty nejvýraznější herecké osobnosti svých generací (Claire Danes, Toni Collette) ba zaslouženě uznávané legendy (Glenn Close, Meryl Streep), poutavá kamera (režisér Koltai je původně kameramanem – např. Tornatoreho Maléna), skvostná hudba Jana A.P. Kaczmarka a navíc se v titulkách dozvíme o scenáristickém podílu Michaela Cunninghama, přesto zůstává někde na půli cesty a nezapře řadu slabin. Několik ostatních postav jakoby postrádala životnost a maďarský režisér (jeho americký debut) v několika momentech tvůrčí jistotu. Počáteční děsivě pomalé tempo naštěstí nevadí, skákání mezi jsoucnem a minulostí ale v první polovině snímku nejistotou zavání. Středobodem vyprávění je umírající matka dvou dospělých žen, která v posledních dnech života začne zmatečně vyprávět příběh, který ji nikdy nepřestal tížit. Inu, ač má onen příběh co nabídnout, očekávání bylo silnější. Výsledek je ve finále místy nejen nepřesvědčivý, ale i chladný. Chybí hlubší profilace jednotlivých postav, nedotaženost emotivních scén. Prozatím největší překvapení podzimu se bohužel nekoná. Melodrama Evening očividně vyhoví jen někomu; nepopírám, že mě ale tu a tam dojalo. A mimochodem, Mamie Gummer v roli vdávající se Lily je ve skutečnosti dcerou Meryl Streep!!
Další ze zbytečných dramat o tom, kterak máme užívat život plnými doušky, i když není takový, jak jsme si ho vysnili. Tentokrát však v dost odměřeném a chladném balení, pod jehož kůrku se člověk nedostane ani s cirkulárkou. 5/10
Přesně ten film, u něhož máte pocit, že mu cosi zoufale chybí. Příběh samotný není rozehraný špatně - především tedy jeho retrospektivní linie, v té současné nebezpečně dotírá nuda. Problém je ale asi v tom, že všechny nastíněné skutečnosti postrádají nějaké zásadnější vyústění. Při závěrečných titulkách se nelze zbavit dojmu, že to nakonec byl jen taková nicneříkající mozaika jednoho důležitějšího a několika dalších, vcelku nahodile působících, okamžiků ze života jedné ženy.
ilm plný rozporů. Velmi zajímavá vzpomínková pasáž je ubíjena dlouhou dobu zcela zbytečnými odskoky do současnosti a celková struktura filmu tím značně trpí. Jenže 1) mám fakt rád Claire Danes, 2) ke konci i ta pasáž ze současnosti začne dávat smysl, a celkově film stmelí, 3) je fajn pozorovat krásně přirozené a kvěle vybrané herce (zvlášť dámy v alternativách stará - mladá) a nakonec 4) mě to nakonec docela i dojalo (holt děti apod...chjo.. Sem měkota). Každopádně jak jsem se v půlce děsil, že mě čeká ještě ještě hodina, tak jsem na konci docela spokojenej.
takových 65%
Ono asi neni dobrá vizitka pre "nadupanú" drámu, keď v desiatej minúte zapnem odpočítavanie času a do konca ho sledujem intenzívnejšie ako dej filmu. Strašná nuda, ktorá poriadne nezaujme, v podstate už dnes poriadne neviem o čom to bolo.
Neubráním se srovnání s Hodinami. Zatímco Hodiny byly nesmírně depresivní, z tohoto filmu kouká naděje - naděje, že se dá umřít hezky, v kruhu svých blízkých;naděje, že můžeme prožít plný život, aniž se nám splní všechny naše sny; naděje, že se na konci dočkáme odpuštění od lidí, od kterých bychom to už nečekali...chválím všechny přítomné herečky - až na Mamie Gummer, celou dobu jsem měla pocit, že byla obsazená jen proto, že je neuvěřitelně podobná Meryl Streep (a aby ne, když je to její dcera!), mužské osazenstvo bylo tak nějak bezkrevné, dřevěné...na mě ale film zapůsobil, slzy se koukely :-)
Snímek je nabitý těmi nejlepšími herečkami, ale zároveň je trochu citově povrchní a nesměřuje do hloubky, což je trochu na škodu. Nějaké city a sympatie to u mě na závěr probudilo, ale ze začátku jsem se prvním 35 minut musel dostávat pracně do děje, jelikož návraty do současnosti mě trošinku rušili, ale když jsem si na to zvyknul vše bylo OK. Vyzdvihnul bych opět senzační Claire Danes, kvůli které jsem se do tohoto filmečku vůbec vrhnul.
