Pole lásky

Rozhodne musíte dať šancu ďalšiemu z rady filmov z obdobia skorých 60.tych rokov, rokov plných sexi ženských šiat, krásnych áut a neznášanlivosti k čiernym. Netradičná sociálna dráma Jonathana Kaplana z roku 1992, tmeliaca v sebe aj prvky historického filmu a road movie, znamenala pre Michelle Pfeifferovú jednu z najväčších hereckých príležitostí v jej bohatej kariére. A tiež ju herečka nakoniec premenila v nomináciu na Oscara. V snímke Pole lásky stelesňuje emocionálne nenaplnenú stredostavovskú Američanku z Texasu Lauren Hallettovú, ktorá sa v rámci nie príliš vydareného manželstva upla na adoráciu a obdivovanie Jacqueline Kennedyovej, ktorú považuje za najväčšiu hrdinku svojho života. Veľmi kvalitná snímka o sexi paničke, ktorá sa upla na čokoládového princa. (03.10.2019)

Spôsobný a perfektne oblečený je tento pán, ktorý len tak čírou náhodou unesie svoju dcéru z detského domova, kam sa určite dostala neprávom, a ešte pritom šlohne niekomu auto a zbalí nejakú psychicky labilnú ženu. Samozrejme, že namiesto ťukania si po čele je cieľom tohto filmu nastaviť zrkadlo prehnitej americkej spoločnosti, kde každý nenávidí černochov a kamufluje fakty. Vyzerá to ako pilotný diel k nočnej more slzotvorných vankúšov s názvom "Vykúpenie z väznice Shawshank", ktorú natočili o dva roky neskôr (btw, údajne najlepší film podľa fanúšikov na ČSFD, nuž tak). Neskôr pánbu zoslal na divákov ešte niekoľko podobných morových rán, osobitne menujme Tanečnicu v tme, ale na prvenstve spomedzi mnou zaregistrovaných omáčok s týmito ingredienciami to musí zarobiť aspoň na dve hviezdičky. (18.12.2011)

Jeden z nejlepších filmů na rasové téma v US prostředí, které jsem dosud viděl. Proč? (1) Film se neuchyluje k vyhroceným akčním scénám, ale téma podává v subtilních vrstvách a náznacích - například pohled černošky v Greyhoundu. (2) elektrizující interakce obou hlavních představitelů (3) nádherná Michelle Pfeiffer (4) lehké roadmovie v kulisách amerického jihu a v poklidném tempu, a (5) jako třešnička příjemná hudba. (30.09.2015)

Retro o rasismu a černo-bílém páru na pozadí atentátu na Kennedyho. Bílá nešťastná panička je svým platinovým přelivem přímo zoufalou snahou o image dokonalé hospodyňky. Jenomže ona se tak ve skutečnosti necítí. Proto směšně obdivuje Kennedyovic rodinu, má album s jejich fotografiemi a žije víc jejich život než ten svůj, protože ten je nešťastný, zavřený v pasti s necitlivým manželem. ____ V podtextu příběhu je to až sarkastické. Ne sice ztvárněním, ale souvislostmi, které si musí uvědomit divák. Protože Kennedyovi šťastná rodina nebyli. Jenom tak pózovali pro hledáčky fotoaparátů. Realita byla jiná. ___ M, Pfeiffer podala naivní a trochu vlezlou domácí puťku s takovým šarmem, že dokázala získat i sympatie, přestože byla spíš nešikovná otrava. Haysbert hrál charakter, který byl trochu zastřený. Moc se o něm nedozvíme a spíš jen statuje pro Michelle. (08.04.2018)

Velice netypická road movie o cestě jedné blondýnky na pohřeb Johna Kennedyho. Jedná se o docela příjemné retro, které rozhodně nikterak nezklamalo, a jakmile se do příběhu přimíchal i černošský muž Paul se svou dcerkou, tak se začal odvíjet zajímavý příběh přátelství. Těžko říci, co mě na tomto snímku tak zaujalo, možná to byl kvalitní herecký projev Michelle Pfeiffer, která zřejmě asi právem za tuto roli získala svou třetí a prozatím poslední nominaci na Oscara. Nebo mě spíše zaujal retro styl tohoto filmu, 60. léta ve Spojených státech jsou hodně vděčným tématem, a pokud je navíc takto zajímavý příběh podán v žánru road movie, tak už to na mě asi funguje naprosto dokonale. Fakt je, že jsem se vůbec nenudil, že jsem byl až do konce zvědavý, jak tento příběh dopadne, a že jsem držel hlavním hrdinům pěsti, ať je ten konec co možná nejveselejší. Když to celkově shrnu, tak tohle byl hodně příjemný výlet do 60. let minulého století s velice kvalitními hereckými výkony a docela dramatickým příběhem o jednom osduovém setkání třech lidí, kteří by se nikdy nepotkali nebýt atentátu na prezidenta USA. Více už nemám co dodat, film se mi líbil, rozhodně stálo za to ho vidět a uděluji nadprůměrné a právem vysloužené čtyři hvězdy. (29.05.2010)