Režie:
Gary FlederScénář:
Charles LeavittKamera:
Kramer MorgenthauHudba:
Mark IshamHrají:
Dennis Quaid, Clancy Brown, Rob Brown, Omar Benson Miller, Nelsan Ellis, Darrin Dewitt Henson, Charles S. Dutton, Justin Martin, Nicole Beharie (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Sportovní drama dle skutečného příběhu černošského hráče amerického fotbalu Ernie Davise, který tvrdou prací a nepřehlédnutelným talentem uskutečňuje svůj sen v době rasových problému šedesátých let dvacátého století ve Spojených státech. (JOHN.NY)
Videa (2)
Recenze (122)
Po skonceni filmu mi zostala pachut smutku a lutosti. Jednoducho clovek sa nikdy neubrani emocii. Nevedel som co beriem do ruky ked som bral tento film.O to viac som po skonceni opat raz dostal priamo na solar co v skutocnosti clovek predstavuje. Nic ! Prach si a na prach sa obratis a Express to opat iba potvrdil. Mozes byt najlepsi,najrychlejsi,najmudrejsi,najsilnejsi a aj tak ti to je na prd ked pride ta kurva .... Bohuzial zivot sa s nikym namazna. Napriek tomu vsetkemu film ako taky je vyborny.Rasizmus,segregacia a pod.veci tam je citit no vtedy to bolo"normalne". Dennis Quaid si zahral velmi peknu rolu Rob Brown tam sedel ako zadok na .... a zozral som mu to aj z navijakom. Nie je tu co vytknut. Hudba nenapadna ,ale uplne sadla k deju. Ano odporucam pozrite si ho oplati sa stravit 2 hodky za TV. ()
Väčšina športových drám pôsobí ako jednohubky, pozriete si ich a po týždni, dvoch človek ani nevie že niečo také aj niekedy vôbec videl. Ja však takéto filmy milujem a ak náhodou ide o skutočný príbeh, neviem povedať nie! The Express je komplexný snímok, každý si nájde niečo čo sa mu páči či už je to skvelý futbal(ktorý je tu však len v pozadí), keďže je film umiestnený do šesťdesiatych rokov nesmie chýbať rasová neznášanlivosť, ďalej tu máme veľmi dojemnú drámu a občas padne aj nejaký ten vtip. Herci zahrali presvedčivo, s takým dobrým scenárom to určite nebolo ťažké, režisér si tiež zaslúži pochvalu a takisto jedna ide aj za hudbu. ()
Životopisné drama ze sportovního prostředí je kombinace, která na mě funguje stejně jako čokoláda s višněma. I když tady by nebylo od věci se slovu čokoláda úplně vyhnout, protože je až k nevíře, čím vším si musela černošská populace projít na přelomu 50. a 60. let ve státě, který je dnes "nejdemokratičtější z nejdemokratičtějších". Téma rasismu je obecně velmi oblíbené, proto je potřeba filmy věnující se tomuto nešvaru nějak odlišit. A právě dynamické sportovní pasáže, nálety reportérských záběrů přidávající punc výjimečnosti, herecké výkony na jedničku, vše podle skutečné události, několikeré dostaveníčko s husí kůží jsou jedny z mnoha aspektů, které mi do kolonky hodnocení doslova tlačí 5 hvězdiček. ()
Už dlouho jsem neviděl film z prostředí amerického fotbalu. Kombinaci tohoto sportu, dramatu a reálného lidského osudového základu mám v oblibě. Zase u toho musel být Dennis Quaid aby to šlapalo, třetí podobný co jsem s ním viděl a zaručeně nejlepší výkon. Jen tak dál víc poddaných se vztyčenou hlavou pro krále tohoto žánru Any Given Sunday. ()
Příběh college footballového hall-of-famera Ernie Davise, černocha v době, kdy byla rovnoprávnost stále ještě příliš teoretickým pojmem, zvlášť když jste třeba měli nastoupit na trávníku v běloskvoucím Texasu... V mnohém to připomíná taktéž rasově orientovaný REMEMBER THE TITANS. Je to celkem dojemný film, dobře zahraný, nenudivý, dobrý. ()
Galerie (31)
Zajímavosti (5)
- Na začátku filmu kouká Ernie (Rob Brown) s dědečkem na baseballový zápas, kde exceluje Jacke Robinson a Ernie dědečkovi říká, že Jackie je jeho vzor a chce být jako on. Načež na konci filmu, když vede rozhovor Ernie s Floydem Littlem (Chadwick Boseman), Flod mu povídá, že právě on je jeho vzor a chce být jako on. A právě Chadwick Boseman hraje o 5 let později Jackieho Robinsona ve filmu 42. (Attia)
- Číslo 44 syracuských Orangemanů bylo v roce 2005 oficiálně vyřazeno a žádné jiné číslo nemá v historii univerzitního amerického fotbalu takovou historii. Oblékali ho Jim Brown (1954-1956), Ernie Davis (1959-1961) a Floyd Little (1964-1966). (JOHN.NY)
Reklama