poster

Edith Piaf

  • Francie

    Môme, La

  • slovenský

    Edith Piaf

  • anglický

    Vie en rose, La

Drama / Životopisný / Hudební

Francie / Velká Británie / Česko, 2007, 140 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • tahit
    ****

    Edith Piaf je královna šansonu. Film o životě zpěvačky šansonu není špatný, ale ve své podstatě mě bohužel zklamal, zpracování od Olivera Dahana je pro mě těžko pochopitelné. Život francouzské šansoniérky Edith Piaf si o kvalitní filmové zpracování přímo volá. Její svízelné dětství samozřejmě ovlivnilo její další život. Bohužel film vytváří o ní klamný obraz, je znázorňována jako promiskuitní umělkyně alkoholička se sklonem k drogám. Jak ale probíhala její kariéra a vnímala těžký život kolem sebe. Že byla matkou a měla dceru, Marcelle o tom se moc ve filmu nemluví. Editha podléhala hlubokým duševním depresím a sklíčenosti v zápase o svoje umělecké bytí. Je jasné, že v chronologii filmu se orientovat, je nadmíru problematické. K dobru filmu patří brilantní výkon hlavní představitelky, Marion Cotillardová, která do role perfektně sedne a už od pohledu je jasné, že podoba je skvělá. Přesto konec je v nádherně zpívaném šansonu „ Ničeho nelituji“ hodně dojemný. Tyto šansony patří k mým nejoblíbenějším! Non, je ne regrette rien, L´etranger, Milord, Exodus, La foule, La Vie En Rose.(14.10.2007)

  • Psema
    **

    What The Fuck? Slovní spojení, které jsem při pohledu na další životopisné drama vykřivkoval až nechutně často. Kde začít. Tak dobře, vrhneme se na scénář. Ten je jen odstínem všemožných hovadin, které povětšinou nedávají smysl a jsou na plátno naházeny tak nesrovnale a nevyváženě, až se z nich dělá mdlo. V jedné scéně se Edith vybourá v autě, střih, jsme o dvacet let jinde a šedým make-upem pomazaná zombie si polehává na zahradě. Dává to smysl? Nedává. Návratu ke zpěvačce se totiž nedočkáme v zápětí, ale až po půlhodině v jiném období, během něhož zapomeneme, co se tenkrát stalo. Ono je to ale stejně jedno. Režisér totiž vůbec nebere ohledy a rozsekává životní příběh hvězdy na pouhopouhé schématické scénky, které opakují jediné: Vzestup hvězdy a její pád. A tak pořád dokola. Není to nudné a je to i slušně zahrané (i když takhle zhnusit krásnou Marion... ale budiž), jenomže další várka dramatu postrádá jakýkoliv smysl a popravdě mě film jako takový přestal po půl hodině zajímat, a tak jsem průběžně raději koukal do stropu. Správně, nebudu si brát servítky jen kvůli tomu, že na Berlinale všichni tleskali a většina návštěvníků letošního Febia udělala totéž. Edith Piaf není dobrý film. A upřímně mě nejvíc potěšil Vašut, který svým nasazením přebil všechny z hlavního ansámblu.(7.6.2007)

  • Matty
    ***

    Příliš ambiciózní pokus zachytit krátký život velké ženy. Olivier Dahan jaksi pozapomněl, že při jakékoliv stavbě je nezbytný spojovací materiál. Jeho hrad z písku, ač zkrášlen mnoha krásně opracovanými oblázky, se sesypává na jednu nevábnou hromadu, jejímž prohrabováním si nehodlám znovu špinit ruce… A celit nervy, neboť ani silný příběh, solidní výprava, nenapodobitelný zpěv a výtečné obsazení (mladá a krásná Marion Cotillard hraje předčasně zestárlou, drogami vysílenou zpěvačku úžasně!) mi nezabránili v četném otevírání tlamy (za účelem dorovnání kyslíkového deficitu) a v netrpělivém poposedávání (za účelem vědomého otlačení jiné části zadku). 70% Zajímavé komentáře: DaViD´82, Nathalie, sportovec, murakamigirl , dzej dzej, bogomira(17.6.2010)

  • paascha
    *****

    Film pro znalce, i když ty asi zklame(19.4.2009)

  • NinadeL
    ****

    Ta hvězdička dolů je za ne tolik precizní interpretace jiných osobní, než-li byla sama Piaf. Pestrá paleta umělců, kteří se kolem ní vyskytovaly v tak hojném počtu, jsou tu bohužel často jen nevěrohodnými stíny ve srovnání s živočišnou Edith. Nejhůře patrně dopadla božská Marlene...(14.12.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace