Edith Piaf
-
Môme, La
-
Edith Piaf
-
Vie en rose, La
Drama / Životopisný / Hudební
Francie / Velká Británie / Česko, 2007, 140 min
Režie:
Olivier DahanHrají:
Marion Cotillard, Sylvie Testud, Pascal Greggory, Emmanuelle Seigner, Jean-Paul Rouve, Gérard Depardieu, Clotilde Courau, Pavlína Němcová, Marc Barbé, Caroline Sihol, Manon Chevallier, Pauline Burlet, Dominique Bettenfeld, Jan Pavel Filipenský, Diana Stewart, Jaroslav Vízner, Garrick Hagon, Vladimír Javorský, Denis Menochet, Laurence Gormezano, Robert Nebřenský, Anika Julien, Lana Likic, Lucie Březovská, Jan Kuželka, Helena Gabrielová, Christopher Gunning, David Jahn, Catherine Allégret, Zdena Herfortová, Věra Havelková, Martin Sochor, Marek Vašut, Gérard Robert Gratadour, Dominique Paturel, Alain FiglarzObsah
-
Narodila se na chodníku, vyrůstala v nevěstinci, vydělávala si pouličním zpěvem... Přesto se z ní stala světoznámá hvězda první velikosti. Život Edith Piaf (vlastním jménem Edith Giovanna Gassion) byl bojem o hudbu, přežití a lásku. Její magický hlas, vášeň a přátelství s hvězdami její doby (Marlene Dietrich, Jean Cocteau, Yves Montand aj.) jí od dětství v chudobě přivedlo k obdivu celého světa. Žila vždy naplno a "ničeho nelitovala..." . Díky své neuvěřitelně silné vůli a neobyčejnému nadání se vypořádala s tragickým osudem a její sen z dětství se stal skutečností. "Jednou budu bohatá, budu samé prachy. Budu mít bílý auťák a černého šoféra." Nechtěla dát světu šanci na ni zapomenout a povedlo se jí to beze zbytku. "Velcí umělci nepatří jen jedné generaci, zůstávají tu napořád."
Režisér Olivier Dahan (Purpurové řeky 2: Andělé apokalypsy) obsadil do hlavní role svého nového filmu skvělou Marion Cotillard (Taxi, Velká ryba, Dobrý ročník). Pro natáčení si režisér kromě Francie vybral také Prahu. Zde si na pomoc přizval české herce v čele s Markem Vašutem...
Snímek o světoznámé šansoniérce Edith Piaf zahájil letošní prestižní filmový festival Berlinale, kde sklidil obrovské ovace. (oficiální text distributora)
Narodila se na chodníku, vyrůstala v nevěstinci, vydělávala si pouličním zpěvem... Přesto se z ní stala světoznámá hvězda první velikosti. Život Edith Piaf (vlastním jménem Edith Giovanna Gassion) byl bojem o hudbu, přežití a lásku. Její magický hlas, vášeň a přátelství s hvězdami její doby (Marlene Dietrich, Jean Cocteau, Yves Montand aj.) jí od dětství v chudobě přivedlo k obdivu celého světa. Žila vždy naplno a "ničeho nelitovala..." . Díky své neuvěřitelně silné vůli a neobyčejnému nadání se vypořádala s tragickým osudem a její sen z dětství se stal skutečností. "Jednou budu bohatá, budu samé prachy. Budu mít bílý auťák a černého šoféra."
Nechtěla dát světu šanci na ni zapomenout a povedlo se jí to beze zbytku.
"Velcí umělci nepatří jen jedné generaci, zůstávají tu napořád."Komentáře uživatelů k filmu (420)
-
Psema
What The Fuck? Slovní spojení, které jsem při pohledu na další životopisné drama vykřivkoval až nechutně často. Kde začít. Tak dobře, vrhneme se na scénář. Ten je jen odstínem všemožných hovadin, které povětšinou nedávají smysl a jsou na plátno naházeny tak nesrovnale a nevyváženě, až se z nich dělá mdlo. V jedné scéně se Edith vybourá v autě, střih, jsme o dvacet let jinde a šedým make-upem pomazaná zombie si polehává na zahradě. Dává to smysl? Nedává. Návratu ke zpěvačce se totiž nedočkáme v zápětí, ale až po půlhodině v jiném období, během něhož zapomeneme, co se tenkrát stalo. Ono je to ale stejně jedno. Režisér totiž vůbec nebere ohledy a rozsekává životní příběh hvězdy na pouhopouhé schématické scénky, které opakují jediné: Vzestup hvězdy a její pád. A tak pořád dokola. Není to nudné a je to i slušně zahrané (i když takhle zhnusit krásnou Marion... ale budiž), jenomže další várka dramatu postrádá jakýkoliv smysl a popravdě mě film jako takový přestal po půl hodině zajímat, a tak jsem průběžně raději koukal do stropu. Správně, nebudu si brát servítky jen kvůli tomu, že na Berlinale všichni tleskali a většina návštěvníků letošního Febia udělala totéž. Edith Piaf není dobrý film. A upřímně mě nejvíc potěšil Vašut, který svým nasazením přebil všechny z hlavního ansámblu.(7.6.2007)
-
genetique
Ak nemáte radi Édith Piaf, šansón, či biografické filmy (ani ja nie som ich priaznivec), tak jediný dôvod, pre ktorý sa skutočne oplatí film pozrieť, je výkon Marion Cotillard. Táto Francúzka bola najväčšou hybnou silou filmu, najsilnejším ťažným strojom. Kto by pred pár rokmi povedal, že béčková herečka známa najmä ako naivná filmová priateľka známeho marseillského taxikára, po pár filmoch siahne na Oscara. Veľkou škodou je, že väčšinu filmu je na Marion ako ťahajúcej lokomotíve postavený celý dej, ktorý predstavuje súpravu niekoľko desiatok vagónov, a ktorý samotná Marion jednoducho nie je vždy schopná utiahnuť. Celkové herecké obsadenie prakticky stojí za pozornosť len v úvode a závere. Posledná polhodinka má už neskutočné grády, tragické vyvrcholenie, časové prestrihy tiež naberajú na intenzite, spočiatku sa zdajú byť vyrušujúce, po pár prestrihoch som si uvedomil, že to bola naozaj dobrá voľba. Samotný životný príbeh mohol byť teda určite o pár minút kratší, pomohlo by to. Samotné spracovanie bolo ale nad očakávania, ako pocta pre Édith je film ako celok určite to najlepšie, čo mohla dostať. 75%.(19.4.2009)
-
Madison
Umelci zomierajú, ale ich jedinečné diela budú žať úspechy a uznanie celé generácie. Nezabudnuteľné prenesenie neobyčajne ťažkého života úžasnej francúzskej umelkyne na filmové plátno. Na prvom mieste musím vyzdvihnúť excelentný herecký prejav Marion Cotillard, ktorej som v úlohe Edith Piaf úplne podľahla a prežívala s ňou všetky strasti a chvíľky pominuteľného šťastia. Edith si svoju slávu vybojovala nezlomnou vôľou a neuveriteľným speváckym talentom a napriek častej nepriazni osudu sa nikdy nevzdávala. My "obyčajní smrteľníci" si z nej môžeme brať príklad hoci len prostredníctvom dvoj-hodinového filmu, ktorý reálne zobrazuje jej život tak, aký asi mohol byť. "Dievča vrabčák" a jej zložitý život vo vynikajúcej réžii Oliviera Dahana.(6.8.2008)
-
Hellboy
Neustálé přeskakování v časových rovinách opravdu bylo lehce matoucí a okamžitě nutí divákovi otázku: Proč to tak bylo?? Kdyby byl film vyprávěn jednoduše, chronologicky, poznal bych podle mě Edith lépe. Takle jsem se musel dost soustředit na pouhé orientování v čase a postavách. Skoro mám chuť říct, že to bylo zbytečné, na efekt.. Jediné odůvodnění, které mě napadá (kromě poutání divákovy pozornosti) by bylo Edithino zmatené vzpomínání na svůj život na smrtelném loži, což ale není dostatečné...nonic. Skvělá byla především scéna, kdy se Edith dověděla o pádu letadla. Výkon Marion Cotillard byl celkově úžasný! Film byl ale možná až příliš dlouhý, dovedu si představit lehké zkrácení. Pokud divák nezná život Edith Piaf, dozví se samosebou mnoho informací, ale také se (jako já) jakožto ne zcela informovaný dost ztrácí v menších rolích... Fanouškům Edith naopak třeba přeskakování v čase zřejmě vůbec vadit nebude. A celkově je to zajímavý film, který stojí za zhlédnutí. Silnější 4****(23.3.2008)
-
Darren
Marion Cotilard dokonalá, ale nebýt jí, nevím nevím, zda by ten film vůbec stál zato. Režisér Dahan totiž není ani tak umělec jako řemeslník, a to ještě k tomu průměrný.(29.2.2008)
-
Morien
Já jsem nadšená nebyla. Marion mám ráda, ale v jiných polohách. A protože moje srdce primárně bije v jiných vlnových délkách, neměl mi film co nabídnout.(18.8.2009)
-
Falko
BAFTA Awards - 4: Herecka v hl. ulohe - Marion Cotillard / Hudba - Christopher Gunning / Kostymy / Masky a vlasy + 3 nominacie: Cudzojazycny film / Zvuk / Vyprava _______ Filmu by som dal 4 hviezdicky, ale vdaka hereckemu koncertu Marion Cotillard, ktoru poznam z romantickeho filmu od Ridleyho Scotta DOBRY ROCNIK (2006) alebo z prvych troch casti komedii TAXI (1998), davam 5 hviezdiciek. Za tuto ulohu by si zasluzila Oscara........ Dnes je 12.03.2008 a vysledky Oscarov su zname. Najprv ma potesila sprava, ze sa objavila medzi najlepsimi nominovanymi hereckami v hlavnej ulohe a nakoniec aj Oscara naozaj ziskala a to som fakt necakal. _______ Marion Cotillard - (Edith Piaf) +++ Sylvie Testud - (Mômone) +++ Pascal Greggory - (Louis Barrier) +++ Emmanuelle Seigner - (Titine) +++ Jean-Paul Rouve - (Louis Gassion) +++ Gérard Depardieu - (Louis Leplée) +++ Clotilde Courau - (Anetta) +++ Jean-Pierre Martins - (Marcel Cerdan) +++ Marek Vasut - (Doktor) +++ Hudba: Christopher Gunning +++(26.3.2007)
-
Eddard
Pokud chete natočit kvalitní autobiografický snímek, měli byste se sakra dobře ujistit, že máte bezvadně obsazenou hlavní roli. Naštěstí jsou si toho tvůrci většinou vědomi a ani tenhle případ není výjimkou. Marion Cotillard. Klidně zariskuju a tipnu si, že do pár let z ní bude největší francouzská mezinárodní hvězda. Z toho, co předváděla tady na plátně jsem měl chvilkama husí kůži. Všechny tři "polohy" - dvacetiletý vyzáblý pouliční vrabčák, emancipovaná, ambiciózní čtyřicátnice a tvrdá, ostře zestárlá hvězda v pokročilých padesátinách - zvládla úžasně, se samozřejmostí a bez zaváhání. Žádná z Jejích velkých písní se ve filmu neopakuje dvakrát, mě osobně nejvíc dostala La vie en rose, kterou Piaf přišla pochválit samotná Božská Marlene. Vaše dojmy budou pravděpodobně hodně závislé na tom, jak moc je vám blízká samotná Edith Piaf a její hudba. Ale i kdyby ste jí rádi neměli, můžu vám myslím tenhle kousek doporučit. 80%(25.11.2007)
-
Divočák
To bych neřekl, že umí Vašut tak dobře francouzsky:).(29.1.2008)
-
TeeAge
| Scenár: Isabelle Sobelman, Olivier Dahan | Hudba: Christopher Gunning, Édith Piaf | Produkcia: Alain Goldman | Distribúcia: Picturehouse | Štúdio: Légende Films | Rozpočet: 25 miliónov $ | Tržba: 86,274,793 $ | 4 len z rešpektu k legende a kôli famóznemu výkonu Cotillardovej. Ako biografický film to pre mňa nemalo potrebný šmrnc a tempo.(27.4.2010)
-
Dan9K
Film, kterému bych chtěl dát o hvězdu míň, ale nějak to nejde. Snad až na samotný konec se nevidí takhle nezvládnutá režie. Nic proti přeskakování 50 let sem a tam, ale jednotlivé úseky byly často useknuty před pointou a beze smyslu. Navíc nechápu, proč někdy byl uveden ukazatel toho, o jaký se zrovna jedná rok a někdy (když to bylo vyloženě žádoucí) nikoliv. Mrzelo mě, že se film zabýval téměř jen tragickými okamžiky života umělkyně. Působí to vypočítavě. Jakoby bylo nějakým příkazem, že biografie slavné osobnosti musí být strašně smutná a srdceryvná. V souvislosti s tím byl dán minimální prostor hudbě, obzvláště naložení s písní L’Accordéoniste bylo tristní, vlastně i La vie en rose, podle které se film v USA jmenuje, se tak nějak snímkem proplétá, ale nikdy nezazní pořádně, Padam...Padam... je useknuta před vrcholem, kvůli ději samozřejmě, jedině snad Non, je ne regrette rien se dočkala pozornosti, jakou si zaslouží a je tak spolu se scénou Marcellovy ztráty nejsilnějším okamžikem celého filmu. Marion Cotillard je hodně dobrá, ale nemůžu se zbavit dojmu, že po většinu času vypadá tak nějak moc mladě a přitažlivě ve srovnání se skutečnou Edith. Každopádně přes tyhle výhrady se jedná o emocionálně silný film, kterému hodně pomáhá už samotné téma. Vnitřím pocitem bych cítil tři hvězdy jako nemístné hodnocení, ale bylo by dost možná zasloužené.(25.5.2009)
-
2Pac
presvedcivy vykon hlavnej protagonistky, avsak cely film na mna a moju chot:) posobil dost nekoncepcne a rozharane...niekedy proste nestaci len sledovat zaujimavy zivotny pribeh...(22.1.2011)
-
sportovec
Tento tak trochu také český film (naším zplnomocněným velvyslancem v EDITH je Vladimír Javorský, když už pomineme vedoucího produkce Michala Přikryla a udělení Českého lva 2007 Cotillardové za nejlepší ženský výkon v hlavní roli) je především názorným důkazem funkčnosti mezistátních koprodukcí. Tím nezpochybňuji - a zpochybnit nechci - jednoznačnou francouzskost tohoto filmu. Retrospektiva vložená do hlavy umírající Piaf umožňuje režisérovi surfovat v celku jejího života, aniž by se musel nadměrně zatěžovat puntičkářským dodržováním detailů její pohnuté biografie. Jeho hlavní charakteristiky - krkavčí rodiče, chudinskost jejího mladí, úpornost a rvavost, s níž se tato drobná a vlastně nehezká šeredná kráska vahou svého fascinujícího ženství, vnitřním pláním nevšední osobnosti, dere do popředí žánru, který ještě je a už není popem, příběhy jejích početných, namnoze nedonošených lásek i bolestný konec, k němuž sama vydatně přispěla a který si v žádném případě nezasloužila - nejen zůstávají zachovány, ale naopak získávají na plastičnosti, přesvědčivosti a naléhavosti. Cotillardová svůj skvělý herecký výkon fakticky transponuje do apoteózy a reinkarnace (v českém prostředí je v tomto ohledu srovnatelný Pleskotův Beneš, jenž je benešovštější EB) velké Francouzky. PIAF je filmem, který vrací vysoké umění na zem. Dílem, které zapaluje výsostností své poetiky, vroucností obsahu i nezastíraným vzlykem nad předčasným koncem života ženy, jejíž hlas nás nepřestává obdarovávat skřivánčími tóny meziválečné pařížské periférie i ozvěnami koncertů odbývaných na nejprestižnějších scénách tehdejšího svobodného světa. Ženy, která nepřestává žít bez ohledu na to, že její pozemská existence se již dávno uzavřela.(7.12.2007)
-
lesumir
Edith Piaf le legendou. Do hrdla dostala moře, ale štěstí pouze pár kapek.(27.2.2008)
-
castor
Edith Piaf mě nedokázala udržet na nějaké dlouhodobější rovině zájmu.. Mrzí mě to hlavně v souvislosti s výkonem Marion Cotillard!!(5.10.2010)
-
gudaulin
Tři hvězdičky a velmi střízlivé hodnocení nevypovídají v mém případě o Dahanově filmu, že by byl průměrný. Fanoušci životopisného žánru a světoznámé zpěvačky zvlášť si můžou bez problémů připsat i dvě hvězdičky. Těmi 55 % celkového dojmu dávám najevo, že v případě Edith Piaf mě zajímá a vzrušuje její zpěv, do jejích písní jsem investoval ještě v době, kdy se už stahovalo o sto šest. Editin soukromý život mi je lhostejný, jakkoliv byl mimo jiné i díky její živočišné povaze naplněný milostnými úlety, alkoholem, drogami a nejrůznějšími aférami. Ty je ale schopná jak na běžícím pásu vyrábět kdejaká současná "celebritka". Jestli ale existuje pádný důvod tenhle snímek shlédnout, pak je to Marion Cotillard v hlavní roli. Předvádí neuvěřitelný herecký koncert a svou postavou doslova žije. Cotillard nejenže patří do 1. francouzské herecké ligy, řekl bych, že je momentálně nejlepší herečkou přinejmenším svojí generace. Svým výkonem bohužel zastinuje své kolegy - např. Sylvie Testud v roli její alkoholem nasáklé ušmudlané společnice je rovněž výborná...(26.9.2010)
-
Hunt
HUDBA: Christopher Gunning(4.6.2007)
-
Aluska88
Edith Piaf mi dosud byla nejvíce známa v podstatě jen ze Zachraňte vojína Ryana, kde ji poslouchali vojáci z rádia v sutinách vybombardovaných domů. Marion Cotillard je fenomenální a celý snímek stojí na jejím výkonu. Netušila jsem, že její osobnost byla tolik výstřední, živelná a nespoutaná a že její život byl stejně tak bujarý a divoký jako ona. Celou dobu jsem čekala, jestli zde zazní píseň, jejíž název jsem vlastně ani neznala, jen ten zpěv a úvodní slova. Zazněla a nyní už vím, že je to "Non, je ne regrette rien." Šansony neposlouchám, ale celý tento snímek byl pastvou pro můj sluch. Příběh Edith Piaf je v tomto filmu vměstnán do stopáže přesahující dvě hodiny, která dokázala až po okraj naplnit svůj filmařský potenciál a excelentně tak ztvárnila její život i osud. "Vaše angličtina je jako ten sendvič."(8.3.2012)
-
tahit
Edith Piaf je královna šansonu. Film o životě zpěvačky šansonu není špatný, ale ve své podstatě mě bohužel zklamal, zpracování od Olivera Dahana je pro mě těžko pochopitelné. Život francouzské šansoniérky Edith Piaf si o kvalitní filmové zpracování přímo volá. Její svízelné dětství samozřejmě ovlivnilo její další život. Bohužel film vytváří o ní klamný obraz, je znázorňována jako promiskuitní umělkyně alkoholička se sklonem k drogám. Jak ale probíhala její kariéra a vnímala těžký život kolem sebe. Že byla matkou a měla dceru, Marcelle o tom se moc ve filmu nemluví. Editha podléhala hlubokým duševním depresím a sklíčenosti v zápase o svoje umělecké bytí. Je jasné, že v chronologii filmu se orientovat, je nadmíru problematické. K dobru filmu patří brilantní výkon hlavní představitelky, Marion Cotillardová, která do role perfektně sedne a už od pohledu je jasné, že podoba je skvělá. Přesto konec je v nádherně zpívaném šansonu „ Ničeho nelituji“ hodně dojemný. Tyto šansony patří k mým nejoblíbenějším! Non, je ne regrette rien, L´etranger, Milord, Exodus, La foule, La Vie En Rose.(14.10.2007)
-
paascha
Film pro znalce, i když ty asi zklame(19.4.2009)
