Neuvěřitelný život rockera Coxe

Apatow naozaj dokaze natocit inteligetne zbuchnute suber zle fekalne komedie. Po pravde, suche, akademicke, zivotopisne hudobne filmy si parodiu zasluzia. Hudobne zivotopisy sa tocia inac, taky B. Tavernier by okolo polnoci o tom vedel niecopovedat. Podstata zivota neskvie v polodokumentarnom zacyhteni celej jeho dlzky a krakych okamzikoch podstaty. Takze vdaka tomu nepochopeniu ma Apatow a spol kopu materialu pre svoj degradujuci obdiv americkej muzike. (18.05.2008)

Kdyby byl Dewey Cox skutečným muzikantem, jeho hudbu bych poslouchal nejspíše hodně často. S texty, hudbou a celkově s písněmi si tvůrci dali záležet paradoxně nejvíc. Je to trochu škoda, protože některé fórky nedosáhnou ani na metu průměrnosti a pár scén vyzní do ztracena (připomínky si nechte pro sebe, viděl jsem director's cut), ještěže krom hudby je tu překvapivě obstojný John C. Reilly, kterého bych si v podobné roli předtím představit nedokázal a chytrý humor, díky kterému se u mě Apatow (po 40 let panic) posunul zase trošku výše. Pár vkusných cameo roliček potěšilo, masochistická erotická scéna pobavila a Jenna Fischer okouzlila. Na film s tak nízkým hodnocením jsem se neskutečně bavil a nemůžu hodnotit jinak. (30.03.2009)

║Rozpočet $35miliónov║Tržby USA $18,317,151║Tržby Celosvetovo $20,575,243▐ Tržby za predaj DVD v USA $15,656,853 //počet predaných kusov 801,130║ Zábavný úlet s výborným Johnom C. Reillym, plus k tomu pekné chytľavé pesničky. /60%/ (05.05.2010)

Tenhle kousek jsem viděl v Director's cutu a je opravdu tvrdý oříšek. Já se celou dobu výtečně bavil. Ale to je tím, že mám rád parodie (a tahle opravdu nemusela jít po kolena do bažin plýtké zábavy, jako jiné dnešní parodie které se tímto probrodí do kategorií B až C), viděl jsem většinu filmů z "vlny hudebních biografií" a osobnosti a období na které se zde naráží mi nejsou neznámé. Občas to bylo až moc "ujeté", ale i tak ty dvě hodinky příjemně utekly. (22.04.2008)

Když jsem se tenkrát ožral a poblil na koncertě Kelly Family, kde jsem dělal dozor své alternativně nezávislé sestře, myslel jsem si o sobě, že jsem ten největší rockový bouřlivák pod ocelovým nebem. Ale zřejmě jsem příliš předčasně usnul na vavřínech. Kam se seru na Deweyho Coxe! Takoví lidé by měli vyhrávat Týtý a Slavíky namísto slušňáka Karla, který by nezobral drogu ani po čtrnáctidenním žhavení lebky zvaném Budík na Guantanamu. Přiznejme, že tahle komedie jednoznačně leží a padá na panu Reillym, který je dostatečně necharizmatický až odpudivý na to, aby působil jako rockenrollová hvězda světové extratřídy vtipně. Navíc podává naprosto bezchybný herecký výkon a toho čtrnáctiletého retardu s hlasem jako zvon má vepsaného ve tváři a nezvyklá ho ani, když mu zfetovaný bedňák mává čurákem přímo před očima. No, hluchých míst je tu stejně jako vtipů, u kterých bych hýkal, přesto jsem se párkrát od srdce pousmál a u hitovky Rock Hard bych sundal i sako, aby mi nepřekáželo při mém erotickém tanci, ale bohužel jako rocker žádné nevlastním. (04.05.2012)