Kronika rodu Spiderwicků

50%...Karlík (na druhou) a továrna na nesmysly na třetí...Příběh se komíhá na hranici demence a idiocie, pohádkový svět je kolonizován podivnými stvořeními, ze kterých zdaleka nejsnesitelnější je ptakolapka Seth Rogen (kterému to navíc poprvé na plátně docela sluší:), a řídí se zákonitostmi a motivacemi Kocourkova na silných halucinogenech. Na otázku "Proč" scénář odpovídá "Protože bagr". Místy je to hloupé zábavně a zejména rádoby-akční a rádoby-napínavé scény nepostrádají guilty-pleasure náboj, před úplným ztroskotáním a la Narnie posílá Waters záchranný člun. Coby sourozenecká komedie s ironickými hláškami "Jsem pacifista", prepubertálních konfliktů a škádlení to i díky Highmoreovi a jeho filmové sestře funguje dokonale. Škoda, že nejsou sirotci. Příbuzní totiž dopadli hůře-matka je zbytečná a občas hýbá volantem, prateta je zbytečná a občas hýbá hlavou, její otec je zbytečný a jako oživlá mrtvola by se uplatnil v zombie horroru ze staré dobré Anglie. Snaha vyrobit rodinné drama a přimět diváka k slzopudnému stavu vyznívá směšně, takže v téhle slátanině zbývá jen pochválit poměrně odvážné bojové scény, v nichž se brutálně likviduje armáda digitální zvířeny trpící bibliofilií. A to jsem pacifista:) 50% (21.03.2008)

Napíšu knihu, kde shromáždím veškeré poznatky o nebezpečném paralelním světě a tuhle nebezpečnou literaturu umístím ve vlastním domě. V žádném případě si neodřeknu možnost to napsat a když už se stalo, ani mě nenapadne to zničit, vždyť všechny dostatečně ochráním cedulkou - nečti to, sic se stane cosi hrozného. Pak mě odnesou nějací pidižvíci někam a na ohroženou rodinu zapomenu okamžitě, stačí mi jen trochu zazpívat. Když člověk do zmíněné Spiderwick kroniky nahlídne tímhle způsobem, nutně si uvědomí, že už je dospělý. Jenže jak jinak, než přítomností šotků si vysvětlit, že něco, co jsem položila přesně sem tu teď není? Téma není nijak originální, což ovšem není ani mnohokrát zde vzpomenutý HP. Tři rozdílní sourozenci (pořád jsem si říkala, že ti kluci jsou si tak podobní, že to musí být dvojčata a pak jsem si připadala jako neprosté pako), kouzelný svět, dokonale tajemný dům, jen ta toporná matka, dobrá tak na zmáčknutí tabulátoru a pak shift a enter, předpoklad, že jinak bystré dítě si nevšimne rozkolu mezi rodiči a místy i pro malé děti až přílišné zjednodušení.... k dokonalosti těch rušivých drobností bylo moc, ale zas ne tolik, aby člověk hrdinům nefandil. (31.01.2011)

Na Kroniku Rodu Spiderwicků by šly napsat dvě zcela rovnoprávné recenze. Jedna dobrá, uživatelsky spotřební, a jedna záporná, žánrově teoretická. Ta první bude jasná pozvánka do kina. Rodiče, kteří chtějí občas s dětmi zajít na film, ale ne zas tak moc, aby v šatně odložili kromě kabátů i vyšší mozkové funkce a do sálu vcházet jenom s první signální či rovnou žebříčkovou soustavou, museli být v posledních měsících zoufalí. Vyprávění rozjíždí akci na akci a vystačí si s relativně malým prostorem domu a okolního lesa. Všechny děti se přes individuální rozdíly - rošťák, šprt a starší panovačná ségra, která to umí s kordem - osvědčí jako schopní bojovníci se zlem. Ve finále, kdy do boje zapojí i přepracovanou matku, dostane film grády podobně jako staří dobří Gremlini. Snímek má prostě spád, napětí, vtip, jen trochu kýčovitých sekvencí s "elfíky" a jeho jediná vada na kráse je v našem prostředí český dabing. (14.06.2020)

Kdybych se na to dívala dětskýma očima, asi bych byla nadšená, ale takhle je to jen průměrná podívaná, i když se sympatickými herci a pěkným vizuálem. Určitě se to ale mohlo obejít bez kopírování Gryfa z Harryho Pottera. Jinak je to příjemné pohodové pokoukání s profláklým dějem, které do světa fantasy sice nepřináší nic nového,ale nijak výrazně nezklame. Líbily se mi postavy Goblinů nebo Hosqueal věčně se honící za ptáky. "Malý"Freddie byl méně otravný než obvykle, jen nějak nemůžu uvěřit, že mu při natáčení filmu bylo šestnáct let,hmm..Každopádně uvidíme,třeba se někdy dostanu ke knize,snad mě osloví víc. (02.02.2012)

Asi se někde stala chyba, pokud ani Kronika rodu Spiderwicků nedokázala přetrumfnout Zlatý kompas se všemi svými nedostatky. Jako výtvarná podívaná je to vskutku pěkné (zejména ty květiny stojí za to), ale jako dětské fantasy se to až příliš tváří, že to nešťastným nedopatřením uteklo z odpoledního schématu jedné tuzemské televize a přitom je v tom předloha docela nevinně. Ta je totiž hravá a plná nápadů v kouzelném pohádkovém světě, který se však tady srazil do nelogických berliček pro ostudně lineární příběh (do bodu C musíme jít přes bod B, o kterém se dovíme v bodě A). A ani to by vlastně nevadilo (Memento dětského filmu opravdu nečekám). Ale když sami tvůrci jdou svému rodinnému divákovi mílovými kroky naproti, pak to považuji za podbízivě laciné a tomuto žánru značně nedůstojné. (27.03.2008)