Když Robert Langdon objeví důkazy o znovuobnovení starověkého tajného bratrstva známého jako Ilumináti – nejmocnější tajné organizace v historii – také čelí smrtelnému nebezpečí, které ohrožuje nejnenáviděnějšího nepřítele této tajné organizace: katolickou církev. Když se Langdon dozví, že hodiny na nezastavitelné časované bombě, kterou představují Ilumináti, pořád tikají, odlétá do Říma, kde spojí své síly s Vittorií Vetra, krásnou a záhadnou italskou vědkyní. Langdon a Vetra se vydávají na nepřetržitou cestu a dobrodružstvím nabitou honičku odehrávající se mezi zapečetěnými kryptami, nebezpečnými katakombami, ... (zobrazit celý text)
Po prvej hodine už repetitívne, divák stráca záujem sledovať detektívnu linku, nech je akokoľvek dynamická. Chcelo by to viacej nápadov. Ale veľa zachraňuje pôsobivé finále. A určite lepšia práca s hercami (a ich účesmi) než minule. Najviac ma na tejto "ságe" fascinuje, s akou vážnou tvárou, prvotriednym filmárskym tímom, solídnymi hercami a kontroverznými témami nedokáže byť ničím viac než iba blbým blockbusterom pre masy. Tie masy, ktoré si ani neuvedomujú, že 50% ich zážitku má na svedomí nejaký Hans Zimmer.
Zaokrouhluju nahoru, páč to hravě překonává Lovce pokladů 2 i Šifru. I když ubylo těžkých what-the-hell vyfuckování s divákem, příběh je pořád tupoučkým pobíháním mezi paranoidními teoriemi, symboly, šiframi a převrácenými historickými fakty, přičemž jeho kompletní průběh i konec odtuší i nečtenáři už ve chvíli, kdy se mluví o čtyřech zastávkách a potřebě vyměnit přesně o půlnoci baterku. Pajdavost celého iluminátského plánu naštěstí obhájí závěrečné odhalení, díky digitálním památkářským orgiím to celé působí poměrně velkolepě a Howard protentokrát víc tlačí na tempo. Takže snesitelné.
Howard má řemeslo v malíku jako málokdo. Svým způsobem jej obdivuju za to, jak dokázal z tak prostého scénáře (knižní předlohu jsem si raději nechal ujít) vytřískat stylovou honičku za různými symboly, sochami, obrazy a šílenými konspiračními teoriemi, která i přes neustálé žvanění nenudí ani minutu. Oproti Šifře navíc absentují bláboly vzbuzující nevoli ve Vatikánu, čímž sice ubylo marketingově výhodné kontroverze, ale aspoň se film vystříhal vyložené debility. Ne snad, že by z toho divák sednul na prdel – na to je Brown pořád až moc levný pohádkář, ale jako thriller, jehož cíl je protentokráte spíš bavit nežli tupě poučovat, funguje překvapivě slušně. Zvláště herci jsou lahůdkoví a už jen kvůli tomu charismatu Hankse, Skarsgarda a Mueller-Stahla a fantastickým Zimmerovým chorálům si to někdy rád pustím znova. PS: Být ženská, tak z pohledu na Ewana McGregora v kině bez milosti vlhnu, kolárek ještě nikdy nebyl na plátně tak sexy. ;-) 3 a ½. PPS (pro Karla): Ano, je to lepší než Šifra. :)
Scénář: David Koepp, Akiva Goldsman ..
Pařížské pátrání mi bylo mnohem bližší. Tahle Římsko-Vatikánská pátrací linka byla s každou další (vyšetřovací) hodinou stereotypnější, byť občas přeskočil mezi stovkami slovních výměn a naivních-přesně časovaných objevů nějaký ten poutavější moment bičovaný především výtečnou hudbou Hans Zimmera. To vše se navíc hrne v příjemně vysokém tempu. Řemeslo mají tvůrci, jakožto postavy, v ruce a herci jim naštěstí škodu nedělají. Tom Hanks je již (bez paruky) normálně zastřižený, ale ani tak moc života filmu bohužel nedodává. Tak se snaží alespoň kolegyňka Ayelet Zurer a výborný Ewan McGregor. Celkově pro mě ne tak zajímavé jako Da Vinci Code; navíc ve finále s naštváním za smířlivá gesta k církvi.
Je až s podivem, jak se do adaptací spisovatele Dana Browna ženou slavná jména (říkal někdo, že to tu smrdí penězi?). Ron Howard si dává druhé dostaveníčko společně s Tomem Hanksem a tentokrát kromě kratšího účesu přijali také lepší "partnerku" Sherlocka Bonda Ayelet Zurer, skvělého a kultivovaně vypadajícího Ewana McGregora, drsného Stellana Skarsgarda a třeba ještě vynikajícího Armina Muellera-Stahla. Plejáda skvělých herců ve filmu podle brakové knihy... Smutné? Komerce. Film předchází Šifře, ale Howard se z ní viditelně nepoučil. Film má střídá lepší okamžiky se slabšími, tempo je nevyvážené, hádanky v podstatě nejsou hádanky (ani efektně vizuálně zpracované nejsou...), ale monolog Roberta Langdona a všemu dává korunu neuvěřitelně průhledný příběh. Odlišnosti oproti knize nemá cenu komentovat a efektní finále je opravdu pouze efektní... Slabé napětí a pochybná motivace i myšlení postav (máme pistoli až jako poslední možnost, jak se odsud dostat:)). Na druhou stranu pro nenáročného diváka to může působit jako dobrých 138 minut oddechu bez nutnosti myslet (čímž by přišel o všechno kouzlo filmu, jen u mě to je někdy těžké...). Několik dobrých scén a snaha o monumentální záběry a autenticky vypadající makety nestačí, Rone. Krom toho dvojice Koepp a Goldsman je ztělesněním zla a naopak Hans Zimmer je poslední jistotou hudebního nebe.
Roberta Langdona by som zavolal na Slovensko. Do par hodin by istotne prechadzkami po bratislavskych kulturnych pamiatkach vysvetlil/odhalil pozadie vsetkych nevyjasnenych pripadov nasej krajiny od jej vzniku. I ked zase, Slovensko je este "primlade" na jeho zaujmy... . Zatial jeho dedukcne schopnosti aspon (hoc nechcene) vyvolavaju spravne nacasovane davky usmevu a odhlacenia v 140 min kolose, v ktorom jedinym katalyzatorom napatia je Zimmerova hudba. Ako turisticky sprievodca Vatikanom uz film funguje lepsie, hoc na druhe pozretie by som ho neodporucal ani najfanatickejsiemu masochistovi.
Příliš dlouhé, příliš hloupé. Většina filmu se odehrává ve tmě, takže většinou ani není nic moc vidět. Aspoň člověk může v klidu poslouchat vynikající hudbu Hanse Zimmera. Tedy podobný dojem jako ze Šifry - ale aspoň tu nejsou tak debilní "skvosty" jako přesun z letadla do auta jako v prvním díle.
Šifra krát dvě plus lepší herci mínus hloupý příčesek mínus atraktivní lokace plus atraktivní děvče mínus Ian McKellen mínus humor mínus bičování devítiocasou kočkou plus střízlivější Howard a sympatičtější Hanks mínus přirození na sochách plus spousta vatikánské byrokracie plus CERN mínus logika... vychází mi z toho pořád plus mínus Šifra, stejně zdlouhavá a zdánlivě nekonečná jako tenhle komentář.
Knihu jsem četl, a nelíbila se mi. Já celkově Brownovi knihy nemám rád, ale když se do jejich zfilmování opře Ron Howard, tak většinou čekám to nejlepší, u Šifry mistra Leonarda nebo právě Andělé a démonů. Kniha byla divná, ze začátku hrozně podobná Šifře, příběhem a jeho celkové kostry, ale později se z ní stal bezpáteřní thriller, kde si Brown vymýšlel na co přišel, například hned na začátku knihy fakt, že se Langdon dostal z Ameriky do CERNu ve Švýcarsku za čtvrt hodiny letadlem co letěl Mach 8? A to je jeden z mála problémů celé knihy, která si všecko hrozně zjednodušuje a popravdě na tom nebude jinak ani film, ale musím uznat, že já to Howardovi žral, on to dokázal zreálnět, dokázal všecky ty nesmysly vypustit a udělat z toho klasický špionážní křesťanskou mytologií zamořený film, což jsem přesně chtěl a také jsem to dostal. Samozřejmě je v něm plno nesmyslů, co se týče právě Křesťanství, ale je to spíš jenom taková ukázka co by se všecko mohlo stát kdyby to dopadlo tak nebo tak, a nutno dodat, že každé náboženství nevydrží věčně, takže se v budoucnu máme na co těšit, a tohle je jen taková malá i když nesmyslná předzvěst. Nechci se zde opakovat, ale strašně filmu pomohla Zimmerova hudba, stejně jako v Šifře, ten film to hrozně vyvyšuje a nebýt toho, tak v kině občas klimbnu. Jinak by totiž ty dlouhé záběry a dlouhé trvání scén a čekání na něco zajímavého utíkalo hrozně pomalu, takhle jsem si to mohl naplno užít a po skončení jsem hned začal pátrat po soundtracku. Když už nic jiného, tak filmu se ta hudba skutečně vytknout nedá. A dokonce se mu nedá vytknout ani Tom Hanks, protože ten konečně sundal tu hroznou změť vlasů a nadhodil klasický sestřih a hned mu to šikne líp a dokonce už i Langdona hraje líp. Ten nápad se sice Brownovi upřít nedá, ale do dokonalosti ho upravil až Ron Howard, který mi opět ukazuje, jak velký režisér je. Andělé a démoni jsou daleko lepší jak kniha, a to jsem snad nikdy o filmu netvrdil. Nechápu jen tak nízké hodnocení na ČSFD, zápletku to má zajímavou, akcí to srší také solidně, efektně a pěkně to natočené také je, a tomu všemu korunku dodává Zimmerova fantastická muzika, na tomhle se moc co kritizovat nedá, snad jen knižní předloha, ale za tu film nemůže. Dle mého to Howard upravil nejlépe jak mohl a za to mu právem náleží uznání.
Čekala jsem hrozný průšvih, ptž Šifra mistra Leonarda mě absolutně nebavila... ale musím říci, že jsem celkem ráda, že mě na tohle kamarád vytáhl do kina. Sice mi bylo hned úplně jasný, kdopak je ten padouch a přišlo mi to celé až příliš jednoduché a samozřejmě i nelogické, ale budiž...
Obráceně nežli v knize: výbornou expozici nahradili filmaři nezáživnou túrou po římských památkách ve společnosti syslího pěšce Toma Hankse, za vlasy přitažené finále Brownovy předlohy zase celkem solidním a vizuálně zajímavým vyvrcholením. Za pozitivní lze bezesporu označit účinkování Ewana McGregora, za negativní to, že z mysteriózní a napínavé honby za symboly zůstalo režijně i herecky tristní vakuum bez špetky invence a emocí. Langdon má prostě v knihách i ve filmu velký problém, že pořád neví, jestli je víc akční hrdina, nebo akademický kecal. V literatuře to lze s přimhouřením oka tolerovat, ale ve filmu to působí hodně břichatým a upoceným dojmem. Za pár závěrečných minut zaokrouhluji nahoru. Nicméně angažování Toma Hankse považuji za historický omyl. V příštím díle už chudák nepropadne ani okulem Pantheonu. Těch 50 ranních bazénů mu člověk nevěří. Leda s motorkem v zadnici.
Po minulej skúsenosti som nečakal vôbec nič... a dostal som prekvapivo odsýpajúci a miestami dokonca aj napínavý thriller. Hoci najprv som sa musel prebrodiť zhruba 45-minútovým hnojiskom nezáživných vysvetľovacích dialógov, ktoré urážajú každého priemerne vzdelaného človeka. Potom sa našťastie začne poriadne vraždiť a Howard ukáže, že má zmysel pre tempo (aj keď polovicu práce zaňho robí Zimmer v životnej forme). Iste, nezbavilo sa to béčkových volovín a skrz-naskrz predvídateľných zvratov, ale na rozdiel od Da Vinciho kódu sa nad nimi vďaka svižnému behaniu z kostola do kostola nestihnete zamýšľať. Hanks je sympatickejší než minule, McGregor a Skarsgard hrajú svoj vyšší priemer. A dočkáte sa aj jedného značného prekvapenia - na to, že je to film s prístupnosťou PG-13, je prekvapivo drsný. Nielenže má slušný bodycount, ale nechýbajú kaluže krvi, vylúpnuté oči, žeravým železom označkované telá, potkany hodujúce na mŕtvole, upaľovanie zaživa... ako toto prešlo cez MPAA, to je pre mňa záhadou. Naozaj stačilo hovoriť slušne a neukazovať kozy?
Bohužel nějakej "dobrák" v sále pojal název filmu až moc prestižně a hned na začátku vypustil svýho démona a můj nosánek měl tak o zábavu na nějakej čas postaráno. Jinak první části filmu jsem vůbec nerozuměl. Samý "tam je hrobka, protože v roce 1,2,3 napsal pan X tohle , ne vlastně je hrobka tam, protože k tomu co napsal pan X, dopsal pan Y jinej blábol, ááá nééé, tak hrobka je nakonec uplně v jiným kostele, což nenapsal ani pan X, ani pan Y, to prostě řekl Tom Hanks, aby vypadal, že tomu všemu rozumí" Do toho ještě ten Vatikán a náboženská hapmaťilka, která mě nezajímala a unavovala. Navíc moje znalosti křesťanství nebo čeho všeho jsou na bodě nula. Já ani nevím, že papeže hlídá švýcarská garda a doteď nechápu jak se zrovna Švýcaři přimotali k papežovi, ale to je jedno, hlavně že ho nehlídá česká policie, protože to by byl papež asi nejrizikovější povolání. Zkrátka první půlka na hovno a druhá půlka vlastně jen dotahovala to co první rozjela, jen ubylo Hanksovo intelektuální machrování a to vytáhlo film alespoň na slabší průměr.
