Naši furianti (divadelní záznam)
Drama / Komedie
Česko, 2006, 134 min
Režie:
Rudolf TesáčekHrají:
Miroslav Donutil, Jiří Štěpnička, Ondřej Pavelka, David Prachař, Jan Dolanský, Magdaléna Borová, Jan Hartl, Hana Ševčíková, Johanna Tesařová, Jitka Smutná, Alois Švehlík, Taťjana Medvecká, Josef Vinklář, Saša Rašilov nejml., Petr Pelzer, Bronislav Poloczek, Jaromíra Mílová, Václav Postránecký, Milan Stehlík, Petr Motloch, Hana Militká, Vlastimil Práda, Gabriela Pyšná, Tomáš StiborObsah
-
Příběh o tom, jak probíhala volba ponocného v obci Honice, se mohl stát před více než 150 lety. Ale v Čechách se mu jistě budeme smát i za dalších 150 let, i když už místo krojů budeme nosit třeba stříbřité kombinézy a na hlavě tykadla. Tak věrně se Ladislavu Stroupežnickému podařilo vystihnout, jak to u nás doma s naším veřejným životem vypadá a jaká je naše národní povaha. Poprvé se Naši furianti hráli na Národním divadle v roce 1887 a hned vzbudili rozruch příliš jadrnou mluvou. A proto už další repríza byla o hodně umírněnější. Původní text se bohužel nezachoval. Jistě by bylo zajímavé, nakolik by se muselo škrtat i dnes. Obliba díla stoupala na Národním divadle sice pomalu, ale jistě, až se z této komedie stal skutečný český divadelní bestseller. Každá generace má ty svoje se svými zvláštnostmi a jemnými odchylkami, každá inscenace vypovídá něco jiného o své době a svých tvůrcích. Tou předposlední, skutečně revoluční, a diváky milovanou, byli Naši furianti Miroslava Macháčka z konce 70. let, kteří opustili do té doby dodržovanou folklorní inscenační tradici. Autorem posledního nastudování z roku 2004 je režisér Jan Antonín Pitínský. Vytvořil mnohovrstevnatou fresku ze života, plnou nejen humoru a ironie, ale i lidského porozumění. (oficiální text distributora)
Příběh o tom, jak probíhala volba ponocného v obci Honice, se mohl stát před více než 150 lety. Ale v Čechách se mu jistě budeme smát i za dalších 150 let, i když už místo krojů budeme nosit třeba stříbřité kombinézy a na hlavě tykadla. Tak věrně se Ladislavu Stroupežnickému podařilo vystihnout, jak to u nás doma s naším veřejným životem vypadá a jaká je naše národní povaha. Poprvé se Naši furianti hráli na Národním divadle v roce 1887 a hned vzbudili rozruch příliš jadrnou mluvou. A proto už další repríza byla o hodně umírněnější. Původní text se bohužel nezachoval. Jistě by bylo zajímavé, nakolik by se muselo škrtat i dnes. Obliba díla stoupala na Národním divadle sice pomalu, ale jistě, až se z této komedie stal skutečný český divadelní bestseller. Každá generace má ty svoje se svými zvláštnostmi a jemnými odchylkami, každá inscenace vypovídá něco jiného o své době a svých tvůrcích. Tou předposlední, skutečně revoluční, a diváky milovanou, byli Naši furianti Miroslava Macháčka z konce 70. let, kteří opustili do té doby dodržovanou folklorní inscenační tradici. Autorem posledního nastudování z roku 2004 je režisér Jan Antonín Pitínský. Vytvořil mnohovrstevnatou fresku ze života, plnou nejen humoru a ironie, ale i lidského porozumění. 
