Sindibád a Tygří oči

Ray Harryhausen ve vrcholné formě. Zde vidíte, jak byl dokonalým animátorem. Ty pohyby jsou neskutečně ladné, ale hlavně propojení animovaných a hraných pasáží je neskutečné. To, co se v současné sobě nedaří ani v případě některých digitálních scén, tak Ray dokázal naprosto skvěle bez počítačů. Ano, samozřejmě, že je zde vidět, že to není dokonalé, ale blíží se to dokonalosti maximálně. Skvělé představení tohoto muže, který si film produkoval a podílel se i na scénáři. Trikově je snímek nabitější než ostatní ze Sindibádova světa, a to hlavně poroto, že nějaké triky jsou zde v podstatě každou scénu. No dobře, malinko přeháním, ale zase ne tolik. Je škoda, že zadní projekce je až tak moc nekvalitní. Tady se ukazují její výhody pro černobílé filmy, kde se dala mnohem více kousnout. Nádherné ženy (zase ta krásná Jane Seymour), úžasná monstra, spousta akce, různorodé lokace, béčkové charisma. Tohle se mi prostě nemůže nelíbit. Navíc si člověk uvědomí, co jako dítě už viděl. (22.01.2014)

Z trojice Harryhausenových filmů o Sindibádovi (Sedmá Sindibádova cesta, Zlatá Sindibádova cesta) je tento nejslabší. Velmi dobré triky, mizerná výprava, otravné nadužívání zadní projekce a místo tygra Smilodon. Nejlepší postavou je pro mne čarodějka Zenobia ( Margaret Whitingová), z monster už se vybírá hůře. Přerostlý blanokřídlý hmyz (vosa? sršeň?...nevím, ale než se zvětšila, šlo o včelu), Minaton, obří mrož, tři démonci z ohně (raději jsem měl kostlivce)....V rámci žánru jde o pořád dobrou zábavu, několik scén je i příjemně tajemných (cesta na lodi čarodějky ledovým tunelem), a i když v lecčems jsou připomenuty předchozí filmy (vždy cesta někoho postiženého kletbou za uzdravením), jde již o fantasy klasiku. Harryhausenův vrchol přišel až se Soubojem titánů... (20.01.2014)

Tak tohle je má srdcová záležitost. Na tomhle filmu jsem vyrostla. Akce, dobrodružství, staré pověsti, čarodějnice, kouzla a Petra vytesaná do skály. Jakkoliv se může zdát 5 hvězd dětinských (protože tenhle snímek má své chyby) ,tak se jich nikdy nevzdám, protože je to věc, na kterou se můžu dívat pořád dokola, a která mi připomíná staré dobré časy:) (28.12.2010)

„Kapitán, kapitán, ten pavián vie hrať šachy!“ – „Nekrič, ja viem, dal mi dvakrát šach mat.“ Niektorí nevedia, kto bol Ray Harryhausen. Tým rozhľadenejším sa marí čosi o SÚBOJI TITANOV – a frajeri vedia, že to bol hollywoodsky trikár a producent, ktorý tvoril nezabudnuteľné filmové monštrá pred nástupom počítačových efektov, ktoré znamenali koniec jeho kariéry. SINDIBÁD A TIGRIE OKO patrí k jeho menej slávnym počinom (podieľal sa na ňom ako producent, tvorca monštier a autor námetu). A právom - napriek tradične skvelým netvorom (a paviánovi) a výraznej vizuálnej stránke (ľadové peklo, pyramída) ponúka až príliš drevené herecké výkony (u mužov stačí mať svaly, ženy sa zasa musia kúpať nahé), tempo príliš stagnuje, scenáru chýbajú ostrejšie hrany a vôbec, celé je to prekvapivo málo výpravné (hrdinovu posádku netvorí snáď ani desať mužov a zlosynovia, vyrážajúci po ich stopách, sa počítajú na tri kusy, vrátane kovového Minotaura). (02.02.2008)

Tím hlavním na celém filmu jsou triky, ačkoliv v dnešní době jsou hodně zastaralé. Přesto to tak nevadí, protože jimi vytvořené nadpřirozené bytosti a zrůdy dostávají hodně prostoru. A že jich ve filmu je: 3 vraždící kostry s meči, minoton, zakletý princ Kassim v paviána, obrovská vosa, obří prehistorický mrož, šavlozubý tygr, troglodyt (vypadá jak Calibos ze Souboje titánů) a čarodějnice, která mění velikosti a podoby. [1238. hodnocení, 63. komentář, 74%] (26.10.2019)