Nikdo není dokonalý

Takovéhle věci by se na CSFD neměly objevovat, případně by se neměly dát ohodnotit, pouze okomentovat. Pak se stane, že se mezi nejlepší filmy dostanou věci jako Mistři českého animovaného filmu nebo zánam divadelního představení Divadla Járy Cimrmana. Dělá to ve výsledku akorát bordel ve statistice. (25.03.2008)

Po shlédnutí dílu s J a P Paroubkovými: tohle je kultovní dílo! Upocený Jirka Krampol, který v průběhu svých výstupů utrpěl pravděpodobně několik mozkových příhod, Jirka Paroubek zabírající na každou nahozenou udičku pětiminutovým nikam nevedoucím monologem a Petra Paroubková, slepičící a láskyplně osahávající svého prince na bílém koni. Jako by to nestačilo, nyní již jen jako vložka shluk lidí povybíraný po odvykacích či psychiatrických léčebnách, snažících se odpovídat na debilní otázky.. Místy mi bylo senilního Krampola i líto, ale většinou jsem chytal spíše hysterické záchvaty smíchu, cože si to vůbec televize lajzne pustit do éteru. Tohle netrumfne ani sedlák, který bude hledat ženu! (15.02.2011)

Za tu dobu, co pořad existuje, jsem zaznamenal pětifázový Krampolův vývoj. 1. Krampol kulturista: chodil tehdy do fitka, a ačkoliv na něm nebyly vidět žádný svaly, nechal se rád fotit coby kulturista, to bylo někdy v půlce 90. let; 2. Posléze nastoupila moje oblíbená fáze Krampol filosof: snažil se tehdy často s vážnou tváří na kameru citovat moudro kdejakýho klasika, a asi mu nedocházelo, jakýho to z něj dělá blbce; 3. Krampol filmař: ukázal své skutečné herecké kvality ve sračce Waterloo po česku; 4. Krampol ožrala: tehdy (asi před 10 lety) na všechny svoje pózy rezignoval, přiznal, že je otrokem rumu a zpíjel se na maděru; 5. Krampol dědek: nevím, kdy tato fáze nastoupila, ale nedávno jsem po letech zase viděl kousek jeho show a Krampol se už jen tak senilně pochechtával a když něco hlesnul, tak to nedávalo smysl, anebo zapomněl, co to vlastně chtěl říct. Krampol pro mě zůstane neskutečným titánem veřejného života, neboť je důkazem toho, jak netalentovaný hlupák a pozér dokáže udělat díru do showbyznysu. (05.03.2012)

Tohle můžete pouze buď milovat nebo nenávidět... Některé momenty působí jako nefalšované absurdní drama (Lucie Vondráčková na závěr dílu hovoří o svém nedávno narozeném synu a Jiří Krampol to celé zakončí recitací básně Josefa Kajetána Tyla), některé jako scény z porevolučních komedií Marie Poledňákové (přehnaně artikulující Krampol, kterýžto fakt přisuzuji buď tomu, že má nové zuby, nebo tomu, že má ve zvyku si před každým natáčením přivodit v zákulisí decentní opičku), některé jako Rumburakovo alternativní vysílání - a celé to působí jako dokonalý brainwashing. Což o to, byl bych pokrytec, kdybych se nepřiznal, že se také rád zasměji na cizí účet, ale jsem si vědom, že by se dal čas trávit užitečněji. To je slušná bilance. Nebo ne? Co?.......Po zhlédnutí prvních pár minut z premiérových dílů vysílaných v současnosti na TV Prima Family musím poupravit svůj komentář - Krampolovi už definitivně, s prominutím, hráblo. Jinak si nedokážu vysvětlit stupňující se "nesofistikovanost" (chtěl jsem být slušný, kdyby si to náhodou Jirka četl, proto využívám eufemismu) pořadu. Bylo mi stydno, ale zároveň jsem si uvědomoval, že jsem svědkem něčeho naprosto neopakovatelného. Takový blázinec by si jeden nevymyslel, ani kdyby chtěl. Kdysi jsem na to koukal, jelikož mne upřímně fascinovalo, jak ze sebe Jiří na začátku vždycky vypálil "A teď příchází PEtr Vojnar". Ale po odchodu PEtra Vojnara už zbyl pouze marasmus a deprese... (28.08.2012)

Nejzáživnější věcí byla pouze komická nevědomost některých českých jedinců. Návštěvy hostů a jejich historky, které nepřinášely nic nového, krom vzpomínek z divadla, natáčení a nebo cest do zahraničí, do kterých se musel Krampol a jeho suchý humor vždy vměstnat, mně však vzaly i tuto jedinou radůstku... (03.08.2009)