Obsah
-
V roce 2005 podniknul Josef Zimovčák, o ročník starší spolužák Břetislava Rychlíka ze Základní školy ve Veselí nad Moravou, šílenou věc. Pokusil se projet trasu celého závodu Tour de France v sedle repliky historického vysokého kola, nepřesně nazývaného kostitřas. Startoval vždycky den před profesionály a jel stejnou etapu, jako oni. V předposlední etapě při jednom ze sjezdů mu vyklouzla z ráfku gumová pryž zadního kola a Josefa převáželi vrtulníkem do tří nemocnic. Když se vyloučilo poranění mozku, dokončil závod se zlomeným třetím žebrem, naštípnutým ramenem, zlomenou čelistí, se stehy v obličeji, vyraženými zuby, oteklýma očima a četnými oděrkami na celém těle. Vloni se tento původně vyučený číšník, dnes vedoucí brněnské kanceláře jedné pojišťovny, rozhodl splnit si další sportovní sen a absolvovat mnohem těžší Giro d´ Italia. Trasa Gira byla dlouhá 3526,2 km. Čekala na ní prudká stoupání, strašlivá převýšení, vedro nebo zima, mlha, déšť. Navíc kombinované s větrem a deštěm na rovinách. Filmaři sledovali zblízka doslova nadlidský výkon. Zdálo se, že neexistuje situace, na kterou by nebyl připraven. V předposlední etapě Josefa čekal autobus krajanů z Moravského Slovácka. Zpěv, slivovice. Josef měl slzy v očích. Po obrovské euforii naskočil na kolo, před sebou dva kopce a pouhých 226 kilometrů do cíle v Miláně. Čtyřicet kilometrů od pelotonu se však stala tragédie. Auto člena doprovodného týmu, Josefova kamaráda, kuchaře výpravy havarovalo. Srážka s německým motorkářem, který zemřel. Ukázalo se, že Josefova sportovní cesta ho připravila i na tak tragickou situaci. Okamžitě se rozhodl závod ukončit. Nenadřadil bezohledně svůj sen nad lidský život i neštěstí svého kamaráda. (oficiální text distributora)
V roce 2005 podniknul Josef Zimovčák, o ročník starší spolužák Břetislava Rychlíka ze Základní školy ve Veselí nad Moravou, šílenou věc. Pokusil se projet trasu celého závodu Tour de France v sedle repliky historického vysokého kola, nepřesně nazývaného kostitřas. Startoval vždycky den před profesionály a jel stejnou etapu, jako oni. V předposlední etapě při jednom ze sjezdů mu vyklouzla z ráfku gumová pryž zadního kola a Josefa převáželi vrtulníkem do tří nemocnic. Když se vyloučilo poranění mozku, dokončil závod se zlomeným třetím žebrem, naštípnutým ramenem, zlomenou čelistí, se stehy v obličeji, vyraženými zuby, oteklýma očima a četnými oděrkami na celém těle. Vloni se tento původně vyučený číšník, dnes vedoucí brněnské kanceláře jedné pojišťovny, rozhodl splnit si další sportovní sen a absolvovat mnohem těžší Giro d´ Italia. Trasa Gira byla dlouhá 3526,2 km. Čekala na ní prudká stoupání, strašlivá převýšení, vedro nebo zima, mlha, déšť. Navíc kombinované s větrem a deštěm na rovinách. Filmaři sledovali zblízka doslova nadlidský výkon. Zdálo se, že neexistuje situace, na kterou by nebyl připraven. V předposlední etapě Josefa čekal autobus krajanů z Moravského Slovácka. Zpěv, slivovice. Josef měl slzy v očích. Po obrovské euforii naskočil na kolo, před sebou dva kopce a pouhých 226 kilometrů do cíle v Miláně. Čtyřicet kilometrů od pelotonu se však stala tragédie. Auto člena doprovodného týmu, Josefova kamaráda, kuchaře výpravy havarovalo. Srážka s německým motorkářem, který zemřel. Ukázalo se, že Josefova sportovní cesta ho připravila i na tak tragickou situaci. Okamžitě se rozhodl závod ukončit. Nenadřadil bezohledně svůj sen nad lidský život i neštěstí svého kamaráda. Komentáře uživatelů k filmu (2)
-
Matty
Tohle je dokument, který by se měl jmenovat Český sen!(3.2.2007)
-
igi B.
Výkony SPORTOVCE J.Z. jsou úžasné. Home video B. R., snažící se zaznamenat tyto bohužel už ne. Nemá smysl tenhle pseudodokument, sestříhaný z jakýchsi nahodilých záběrů švarného sportsmena a povykujících opilců a kamarádů podél trasy nějak rozebírat. Kdo viděl, viděl. B.R. prostě dobrý dokumentarista není. Tak aspoň že je dobrý kamarád. A má dobré kamarády na tom Kraji a v Čétévé. Každopádně Josef Zimovčák by si dobrý dokumentární film o sobě a své sportovní činnosti zasloužil.(2.2.2007)
