Vášnivý milostný příběh o skutečném setkání mladé Jane Austenové a Toma Lefroye, který pravděpodobně inspiroval její největší romány. Roku 1795 byl pro mladou anglickou dámu hlavním životním cílem sňatek s bohatým mužem. Jane Austen (Anne Hathaway) však věří na lásku. Ve svých 20-ti letech se konečně setkává s temperamentním mladým Irem Tomem Lefroyem (James McAvoy). Jeho intelekt a opovážlivost ji naprosto uchvátí a Jane brzy nemyslí na nic jiného, než na Toma. Může si ale dovolit odmítnout nabídku k sňatku s vnukem Lady Gresham (Maggie Smith), vzepřít se autoritě svých rodičů a uprchnout před sociálními konvencemi? Díky filmu ... (zobrazit celý text)
Scénář: Kevin Hood, Sarah Williams ..
Příšerně schématické vyprávěné bez duše a nějakého citového zaujetí. Pouhá snaha svést se na „Austenovské vlně," avšak ačkoliv snímek pojednává přímo o životě Jane Austen, je jejím dílům až neuvěřitelně vzdálen. Anne Hathaway není zdaleka tak šarmantní (jako Keira Knightley v P&P), její postava postrádá jakoukoliv spisovatelčinu ironii, je prostě ukázkově bezradná. James McAvoy je na tom o poznání lépe, jen doufám, že se moc nezaškatulkuje. Ale i kdyby herci měli na víc, stejně budou svazováni standardním scénářem a rutinní režii. Pár hezkých záběrů a slušná hudba ještě dobrý film nedělají a s výše uvedenými nedostatky bych doporučil poohlédnout se přímo po tvorbě Austenové - buď knižní nebo po jejich bezvadných adaptacích Sense and Sensibility či dokonalost Pride & Prejudice.
Kdybych věděl, že Jarrold je ten člověk, co má na starosti Kinky Boots, zřejmě bych se k Becoming Jane nepřiblížil ani na dosah dvoumetrového bidla. Jenže jsem byl zvědavý, jak to s milou autorkou bylo a nechtělo se mi chroustat nějakou bichli s podtitulkem "životopis". To jsem si dal. Anne Hathaway by určitě moc chtěla vyrůst z teenagerských střevíců, ale je dost dobře možné, že na to prostě nemá. Určitě ne proti chloubě britské mládeže, Jamesu McAvoyovi... až na jeden neskutečně přiblblý výraz si pro sebe ukradnul celý film a zdá se, že se jako jediný dobře bavil. A to jak před tak i za oponou. Nuda by se v tomhle filmu dala krájet, balit a posílat nenapravitelným smíškům, aby se konečně jednou v životě zamračili, případně začali kroutit hlavou nad tím, proč jim někdo servíruje tak neskutečně nudný a odfláknutý film, ze kterého někdo vysál všechnu barvu, chuť i životní sílu. Pusťte to na srazu maniodepresivních stvoření a do jednoho vám vyskáčou z okna. Safra... takové plýtvání celuloidem. Zavřete Jarrolda do polstrované cely a pouštějte mu dokolečka soundtrack. Ať si taky trochu užije.
Becoming INSANE...Máte načtenou Jane Austen? Milujete filmové adaptace jejích ironických portrétů? Dva důvody, proč před touhle zhůvěřilostí vzít nohy na ramena. Od prvního do posledního záběru to ostentativně vykrádá Wrightovu Pride and Prejudice, ale už militimetr pod bělostnou kůží Anne Hathaway víte, že je to zatuchlé tam, kde Pýcha byla svěží, nudné tam, kde Pýcha byla úsměvná, nechtěně vtipné tam, kde Pýcha rvala vnitřnosti. A tím dobré zprávy dnešního dne nekončí. Hudbu si představte jako pečlivý výběr To nejhorší z baroka, režie hýří novátorskými postupy. Jak dlouho Jarrold trénoval, než smíchal eklektický arsenik kostýmní strnulosti a postmoderní těkavosti do tak obludné baňky? Všechny scény postrádají dramatický oblouk, a přesto i na tom nejmenším filmovém políčku panuje rozvláčná nuda. Časové paradoxy. A nejen ty. McAvoy je až na jedno selhání s retním tikem vynikající, jeho partnerka také-jako papundeklová figurína, bez duše, bez výrazu, bez jiskry. Zbytek hereckého ansámblu se utápí v divadelní šmíře. Víc vášně je i v životopisu na wikipedii, víc citu i v smsce od 02, která mi právě došla. Jako komedie ultimátní guilty pleasure, ideální na večer plný citu a noc plnou vášně:)
Ať si říká, co chce, kdo chce, tak tahle milá Austenovská variace mě vážně vzala za srdce. Není to nijak zázračný film a jeho parafráze na Pýchu a předsudek je víc než značná, ale já jsem si ho při všech možnostech celuloidového pásu užil až do titulků. McAvoy je talent už od Posledního skotského krále, takže role městského floutka mu vážně sedla, nerozdíl od Anne Hatheway, která se na tolik emancipovanou autorku prostě nehodila. Bod si připisuje i srdceryvný závěr, co zabodl mi nůž do srdce díky neznalosti Austenovského života. Žádný orgastický film plný superlativu to věru není, ale jako neurážející nadprůměr, co naplní citovou vanu, to naprosto stačí.
Vášeň a cit není ani náhodou druhá Pýcha a předsudek, jakože bezkrevná Jane Austen má daleko do neodolatelné Elizabeth Bennet. Anne Hathaway má rozkošnou pusinku, ale to je asi tak vše, co zaujme na její postavě upjaté slečny ze strádající venkovské rodiny a budoucí spisovatelky, která najednou podlehne kouzlu městského štramáka (minimálně od Penelope je jasné, že Jamesi McAvoyovi nechybí charisma a je jen škoda, že proti sobě nemá vyrovnaný protějšek a za zády lepšího scénáristu). Vášnivý milostný příběh? Ale houby. Pouze tuctová červená knihovna z konce 17. století. Navíc, kdo si něco přečetl o skutečné Jane Austen, ten ví, jak tohle ve filmu nepřesvědčivé milostné vzplanutí dopadne a při natahované poslední třetině se o to více bude nudit.
Julian Jarrold, má nová hvězda. Přestože od první chvíle vidím, že je Anne Hathaway trochu násilím roubovaná do pozice Keiry Knightley a vůbec se celý koncept do Pýchy a předsudku několikrát výrazně opře, nevadí to. Becoming Jane je totiž intimní, do sebe uzavřená a krásným způsobem svá životopisná adaptace. Při pohledu na ostatní hodnocení mě tak hřeje o to víc, že její kouzlo přišlo právě jenom ke mně.
Ať je Anne Hathaway jakkoliv půvabná, tento film bohužel s McAvoyem citově neutáhla. Film s napůl vypuštěnou duší, film který měl mít v sobě více romantiky, více dramatu. Mohl být mnohem vášnivější, mnohem citovější, podobně jako Pýcha a předsudek s kterou byl snímek mnohokrát spojován. Jenže není. Možná pro mnohé zklamání, ale stejně je to zajímavý příběh, který stojí za shlédnutí. V poslední době jsme svědky mnohých filmů s příběhem spisovatelek ( Pokání, Miss Potter, Vášeň a cit .... ). A je to jen dobře.
Příliš tady převládal pocit toho, že už jsem to někde viděla a to mnohem zdařileji. Austenovské adaptace rozhodně dopadly lépe než film o jejich autorce. Chybí tomu jiskra a působivost. Tempo bylo podobně rozvleklé jako např. u Pýchy a předsudku, ale tam se mi zkrátka nestalo, že bych neustále koukala na hodinky a popoháněla film kupředu.
Mám chuť napísať podobný komentár ako v prípade Pride and prejudice. "Becoming Jane" vnímam ako "Pride and Prejudice II ". O živote Jane Austen sa dozvieme viac??? Chystá sa aj 3ojka??? V tom prípade ruky preč...Film je to síce romanticko slaďunký ako sa patrí, no srdce mi to nerozbúšilo.
Nevím, co bylo špatně. Asi nic. Mně se to líbilo. Ani jedinkrát jsem v kině nepomyslela na nic jiného než na to, co jsem právě sledovala. A to je dle mého známka dobrého filmu.
Taková pohodová oddychovka bez větších uměleckých ambicí, tak nějak to vnímám. Oba představitelé hlavních rolí se snaží, ale James McAvoy je přece jen o kousek výš (mimochodem je můj oblíbenec už od Dětí duny, kde sice moc prostoru neměl, ale jeho charisma prostě řvalo do dáli). Zajímavě je určitě podáván tvůrčí proces autorky, kdy se realita mísí s fikcí. Nicméně to není nic nového, každopádně to působí jako oživení v jinak tuctovém příběhu, který kupodivu nekončí růžově. I když to vlastně asi málokdo čekal, ten sladký konec. Tohle dílko rovněž vystrkuje růžky s náznakem ženské emancipace, nicméně k tomu se téma o Jane Austen přece jen samo podbízí. 60%.
