Reklama

Reklama

Samsara

Trailer 1
USA / Indonésie / Singapur / Thajsko / Keňa / Dánsko / Brazílie / Jordánsko / Spojené arabské emiráty / Saúdská Arábie / Jihoafrická republika / Itálie / Ghana / Egypt / Čína / Japonsko, 2011, 102 min

Obsahy(1)

Připravte se na zážitek a zkušenost smyslů, které nemají obdobu. SAMSARA opět spojuje režiséra Rona Frickeho s producentem Markem Magidsonem, jejíchž filmařské a hudební umění bylo potvrzeno již mnohokrát oceněnými filmy BARAKA a CHRONOS. SAMSARA ve starodávném sanskrtu znamená "věčně se otáčející kolo života“ a tvůrci se v něm snaží zachytit prchavé okamžiky, které utvářejí náš život. Film, který vznikal přes pět let ve dvaceti pěti zemích nás zavádí na posvátná místa, do postižených oblastí, průmyslových zón a míst přírodních zázraků. SAMSARA, která se vzdává dialogů a popisných textů, úplně rozvrací naše očekávání tradičního dokumentu. Namísto toho podněcuje naše niterné interpretace obrazem a hudbou, které do starého chápaní přináší nové prvky. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (170)

J*A*S*M 

všechny recenze uživatele

Two rums to room two-two-two. Tramtarará, ty debile. Asi tak nějak. Videa složená z krásných záběrů za zvuků mystické hudby mám rád. Pokud jsou nanejvýš pět minut dlouhá, na youtube a nevydávají se za celovečerní dokument. Celkem dobře to poslouží jako zásobárna wallpaperů na celý nadcházející rok, ale jinak ... možná tak pro éterické filosofující bytosti to může být pěkný kousek, k němuž si mohou vymyslet smysl podle svého vlastního uvážení a dlouze o něm rozprávat. Třeba v něm najdou hlubokou výpověď o stavu civilizace. Nebo cokoli jiného. ()

T2 

všechny recenze uživatele

Rozpočet $4miliónyTržby USA $2,425,457Tržby Celosvetovo $3,100,000▐ silný vizuálny skvost, ktorý ukáže aj krásne stránky našej planéty ako aj tie ktoré by sme radšej nevideli a za ktoré moc pyšný nemôžeme byť /videl v kine: 80%/ ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Kašírované až je to mnohdy spíše ke škodě než užitku a s audio složkou nedostačující té vizuální. To by se u Reggia stát nemohlo. Ovšem i tak v nejedné pasáži enormně působivé; to zase ne že ne. ()

Eodeon 

všechny recenze uživatele

Reggiův žák "si" zadal stejné téma, jako v případě filmu Baraka, a zpracoval jej o nic méně působivě. velmi přesně, krásně, a proto i přesvědčivě "hovoří" obrazem o duchovní podstatě člověka a jejího upozadění v současném tak řečeném "civilizovaném" světě. o vytlačení kulturně-duchovního dědictví dřívějších civilizací a narušení souladu s přírodním světem ve prospěch pokračující mechanizace, rutiny a odlidštění. "alchymistická" snaha o vytvoření co nejpodobnější umělé imitace člověka (homunkulus?) je o to absurdnější, čím více se člověk vzdaluje své podstatě. úsměvy robotů a pohledy půvabných sexuálních hraček vycházejí z použité metody "přímého" pohlédnutí do očí, které by mělo odhalit nezastřenou vnitřní pravdu. Fricke pohlíží do tváří nejen robotů a umělých panen, ale i skutečných lidí, rituálních tanečnic, soch Tutanchamona i Budhy, mnichů, dětí i jejich matek. dostává se tak do hloubek kontrastujících s odstupem, kterého jeho kamera díky časosběrné metodě, zrychlení či jindy naopak zpomalení, nabývá od míst a dějů v nejnádhernějších obrazech přírodního světa i městských aglomerací. neustálé jízdy, či přímo "lety" vpřed ovšem i při sledování celků sugerují neustálou, až snad i poněkud násilnou snahu o proniknutí za hmotnou skutečnost a nazírání ontologicky dokonalejší, celistvější představy o světě. přísně vzato se proto nejedná o dokumentování filmem, jako spíše o duchovně laděnou filmovou esej, "symfonii všehomíra", zakládající své svědectví o světě na pečlivém výběru pečlivě aranžovaných obrazů a vjemů. snímek lze vystihnout pomocí podobenství, kterých se sám chápe. jde o snahu napodobit filmem princip mozaiky z barevného písku. ta při náhledu s odstupem (shora) dává díky koplikovanému, ale přesnému (s)komponování rozličných barev, ploch a tvarů na okamžik pochopit harmonii světa, než se změní v šedavý prach. /// chrám možná puknul, prasklina ho málem rozštěpila ve dví, ale nezviklaný stojí pevně dál. ()

H34D 

všechny recenze uživatele

Od Baraky uplynulo téměř 20 let, nyní máme youtube a exotické záběry nám leží na dosah ruky. V této době musí Ron Fricke přinést něco víc než jen další Baraku, a to se podařilo jen z části. Samsara se více soustředí na lidi, lidské zvláštnosti, lidské utrpení i lidskou krutost. Úsek z masokombinátu opravdu způsobí nejednomu z nás masožravců nevolno... Jsou to právě tato mimoslovná sdělení, která na filmu oceňuji nejvíc. Nemohu se ale zbavit pocitu, že spousta již byla viděna a navíc stopáž se taky trochu utrhla z řetězu. Samsara je stále krásná vizuální podívaná, skrývá se za ní spousta poctivé práce s kamerou, ale wow efekt již není tak velký... 7/10 ()

Dadel 

všechny recenze uživatele

Přestože zde byly pasáže, které bych klidně vystřihl (např. toho chlapa, co si rozmazává bláto po ksichtě) a v hudební složce jsou taky rezervy (samostatný soundtrack musí být dost nudný), povedené záběry převládají a mnohé jsou opravdu úžasné (pouť do Mekky, zlaté chrámy v Barmě, umělé ostrovy v Dubaji, průlet nad nočním L.A., sírové doly na Jávě, vojenská přehlídka v Číně...) Pár zajímavostí z natáčení ()

zelvopyr 

všechny recenze uživatele

Film je podobenstvím, které nepochopil ani jeho autor, přitom ho výslovně použil: V úvodu sestavují extrémně pracně budhističtí mniši velkou mandalu. Jde o velmi opatrné skládání ornamentů, sypání maličkých množství barevných pigmentů na zem nebo na desku. Když je po několika dnech dokončena, důrazně ji pak sami zničí -- protože vše je pomíjivé a takové další řeči. To udělají i na konci filmu, a pigmenty shrnují do mističky. ---- Jedna ze základních pouček v malířství, týkající se míchání barev: nemíchat víc než dvě. Když si namícháte ten pravý odstín z pěti barev, možná bude mít přesný tón, ale bude takový ušpiněný, zašlý, nikdy to nebudou jiskrné barvy. ---- No a na konci se ukazuje, že z toho krásného vzoru barev je takový šedohnědozelený nevábný prášek vpodstatě uniformní barvy. Podle mě to přesně vystihuje dojem z filmu: Je to tak nějak divně namíchané. Hlavní dojem jsem měl, že sleduji náhodný screensaver. Ano, po úspěchu Baraky chtěli natočit něco stejného, ale přitom jiného, a dost se nepovedlo. V Barace byl děj výborně dramaturgicky řazený a dávkovaný, jednotlivé scény a skoky dávaly velice dobrý smysl. Nikoli ovšem v Samsaře. Co hůř, stylizace, kašírování a umělé vytváření děje mě na několika místech štvalo. -- Dobrý dojem jsem ovšem nabral zhruba na 45. minutě, kdy začalo představování (zejména) potravinářského (zejména čínského) megaprůmyslu. Ztuhly mi rysy a uvědomil jsem si, že budoucnost už začala a já jsem na ni moc starý. Za tohle palec nahoru, jinak poněkud rozpačitý a vyumělkovaný dojem. ()

Radko 

všechny recenze uživatele

Ďalšia z radu filmových básní - apelov. Zábery prírody, sôch a rituálov náboženstiev Východu preložené obrazmi krajiny zmenenej človekom. Spočiatku ide o stavby v súlade s prírodou - turecké skalné mestá z Nevşehiru, egyptské pyramídy, neskôr sa ukáže územie totálne prekrývajúce jeho pôvodnú podobu. Zábery na vysvietené megapolisy pripomínajú techno-sklo-betónové nádory krajiny. Rušná permanentná premávka na líniách diaľnic zase nepokojné hmýrenie hmyzu, ktorý tieto tumor cirkusy vystaval. Vidieť prelínanie sveta techniky, zbraní, masovej výroby živočíšnych produktov s pôvodnými kultúrami (členovia kmeňa Mursí pózujúci s kalašnikovmi), ako aj s vplyvom tohto spôsobu života na ľudí (prejedajúci sa konzumenti, zákazníci s haldou tovarov). Záver smeruje ku klasickému upozorneniu na dočasnosť každej nádhery a bohatstva. Zrozumiteľné varujúce posolstvo plynie v spúste príjemne vyzerajúcich, miestami fascinujúcich obrazoch. Práve to ho však zráža ho na nohy. Snaha o prílišnú estetizáciu obrazov biedy i prírody je miestami neskutočná, umelá. Tak žiarivo čisto, jasne a presvetlene Zem nikdy nevyzerá. Netreba vždy obraz dolaďovať a čistiť aby bolo z neho odstránené každé zaprášenie, každá prirodzená nečistota. Elias Canetti v takýchto snahách videl jasné záblesky rodiacej sa totality. ()

PinokKio 

všechny recenze uživatele

Jako by si Ron Fricke oblékl supermanský ohoz a pootočil zeměkoulí o 180° .. zatímco jeho předchozí Baraka nám bytí na modré planetě ukazovala pohledem cestovatelského gurmána, tak v Samsaře se usměvavému filmovému průvodci s deštníkem ztrácíme a ocitáme se v technologicky odlišném světě nebo na špinavých předměstích, kam by se nikomu z nás nechtělo. Ale i v těch zaprášených, monotónních a leckdy i absurdních místech je pořád co objevovat .. ()

Ephemeris 

všechny recenze uživatele

Vzývam úplné bunkové prebudenie mojej bytosti: fyzické, mentálne, emocionálne, spirituálne v tomto momentálnom Ja. S podporou Boha/Bohyne a kráľovstva prebudeného Majstra, ktoré zahŕňa: samotného prebudeného Majstra, Sanandu, Svätú Matku Máriu, Quan Yin/bohyňu milosrdenstva, archanjela Michaela a jeho légiu, Aštara a celú jeho flotilu, Babajiho, Rafaela, Gabriela, klan trúbiacich anjelov, kmeňových šamanov, bohyne šťastia, Elohim, klan hadov, Šivu, všetky zvieracie totemy, elementy ohňa, vzduchu, vody a zeme, všetky duchovné bytosti svetla, menované aj nemenované. Vyzývam lásku a milosť, aby sa prebudili v tomto Ja. ()

Arbiter 

všechny recenze uživatele

Samsara je esteticky selektivní a v této své selekci pečlivě sugestivní dílo (Stojí nám to naše Něco opravdu za To?). Je důležité rozmyslet si dobře, na co jsme to vlastně koukali. Snímek se trochu podbízí jako celistvá kulturní a civilizační sonda. Tou ale jednoduše není. Je "pouze" strhující obrazovou meditací s poměrně jasně vyhraněným názorem (antiglobalizačním, snad i anticivilizačním), složenou z několika málo zrnek písku a právě v této rovině je fascinující. ()

kinej 

všechny recenze uživatele

Pro mě jedno z největších filmových překvapení letoška. Ron Fricke Samsaru natočil na stejném vzorci jako Baraku a ono to opět funguje. I zde se jeho koláže zaobírají tématy víry, života, smrti, chudoby, spotřeby, přírodních sil atd., atd., atd. Místy film vypadá jako stejná koláž jen z úplně jiných záběrů. Rozhodně však velmi intenzivní dílo, které na vás bude působit ještě dlouho po odkoukání. Zejména kontrast mezi chudobou třetích zemí a obžerstvím západní civilizace je opravdu brutální (opět). V souvislosti s Ronem Frickem bych se nebál použít označení génius. Každému záběru vévodí úžasná kompozice a jejich estetika místy hraničí až s abstraktním uměním. A samozřejmě skladba a střih těchto záběru není o nic horší. Na vystižení takovéhoto díla slova nestačí, nutno vidět. ()

Jhershaw 

všechny recenze uživatele

Samsara mě dostala o něco méně než Baraka. Jednak chyběl výrazný hudební moment, jako Host of the Seraphim, a pak mi asi krásné obrázky Země nepřijdou tak úžasné, jako tenkrát - když v současné době jsou pěkná časosběrná videa k vidění i na youtube. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Samsara je vizuálně dokonalá. Celý film je vlastně složen ze statických záběrů na něco. Tím něčím jsou buď další statické objekty nebo lidé. Na jiných záběrech je z jednoho pozorovacího úhlu natáčen naopak ,,cvrkot'' běžného života a někdy je ten pohyb dokonce zrychlený. Vzniká tak neskutečný kaleidoskop barev a obrazů z nichž některé jsou opravdu dechberoucí. U jiných jsem naopak přemýšlel proč je tam tvůrci zakomponovali. Chvilkami se zdá, že promítané sekvence nějak na sebe navazují a tvoří příběh. Je to však jen zdání a tyto momenty zřejmě dokonce může každý subjektivně vnímat jinak. Já osobně když už jsem si myslel, že jsem nalezl niť, byla mi posléze rázně přetržena obrazem, který s předchozími pranic nesouvisel. Přiznávám, že jsem si dal Samsaru na dvě půlky. Celých 102 minut bych nedal. Film skvěle zachycuje lidskou rozmanitost ve všech spektrech našeho bytí od různých náboženství po bohatství a chudobu. Od přírodních krás nedotčených rukou člověka po mrtvou přírodu ubitou průmyslovou činností. Některé záběry opravdu nutily k zamyšlení. Ač tam nebylo zobrazeno nic brutálního jako týrání či zabíjení zvířat, už jen ten kombajn na kuřata mi stačil. A také si člověk uvědomil jak by měl být rád za místo, kde žije a že měl kliku, že se narodil tady a ne někde ve slumu. Že i když ho práce občas štve, pořád je to lepší než stát v řadě někde v porcovně kuřat a jako jeden z mnoha set lidiček v růžovém overalu pravidelným pohybem odřezávat stále ty stejné kousky masa hodinu za hodinou, den za dnem, pořád do kola do zblbnutí... Jesli mne něco asi fascinovalo nejvíce pak to byl muslimský svátek v Mekce. Ten roj statisíců muslimů kolem Káby byl fascinující i děsivý zároveň. Pro moderního člověka 21. století těžko pochopitelná věc obzvláště při vědomí, že se islám čím dál více týká všech bohatých států naší civilizace, která si říká křasťanská a západní.... Nevím zda to byl záměr, ale za překrásnými obrazy značně minimalisticky až pokulhával hudební doprovod, byť leckde mi sednul. Kdybych to měl shrnout, je tenhle film ideální materiál pro nějakou kosmickou sondu k vyslání mimo naši Sluneční soustavu. Místo obrazu člověka by si ufouni pustili tohle a celkem přesně by viděli jací my lidé tady na Zemi jsme. Ale jsme tu jen na čas jak naznačili mniši při závěrečném setření nádherné mandaly z barevných písků, kterou na počátku filmu pečlivě dělali. Dávám za 4 hvězdy. * * * * ()

liskam 

všechny recenze uživatele

Nějaké ty pocity to vyvolalo, což byl dle mého hlavní záměr tvůrce. Ale zdaleka nebyli tak silné, jako v Baraky. Za mě 60% ()

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Tento film by mohl posloužit jako odrazující materiál všem rádoby fotografům - umělcům, kteří si právě vyfotili krajinku a domnívají se, že vlastní nejumělěčtější fotografii na světě. Přitom to co vlastní je obyčejná fotka, která v sobě skrývá, v závislosti na množství investovaných peněz, maximálně více pixelů. Pokud tedy někdo chce vidět, jak málo toho uměleckého talentu pobral, poté k tomu naprosto postačuje vidět tento film, protože se jedná o ukázku ryzího umění. Co se nám film snaží ukázat a co se mu ukázat daří je zřejmé. Soundtrack by byl zřejmě sám o sobě nezajímavý, ale k servírovaným záběrům sedí dokonale. Film je velmi podobný svému předchůdci z roku 1992, leč rozlišením kamery se pohybuje úplně v jiné dimenzi. Doporučuji zhlédnout v 3D konverzi. Pořád se však jedná pouze o duchovní a audiovizuální pouť na jedno, maximálně na dvě, zhlédnutí. Slabší 4*. P.S. Každý záběr si dovedu představit jako kvalitní wallpaper. ()

Slarque 

všechny recenze uživatele

Vizuální zážitek roku! Ron Fricke opět skáče po celém světě, některé scenérie vypadají natolik neuvěřitelně, že bych je v libovolném hraném filmu považoval za digitální efekt. Podobně neuvěřitelně ovšem vyznívají některé zalidněné scény. Ostatně podíváme se do pouště Namib, skalního města Petra, Spojených arabských emirátů (včetně neskutečné kryté lyžařské sjezdovky v Dubaji), Tokia i čínských továren. Spousta záběrů architektonických skvostů zase pochází z Itálie či Francie. V pořádném kině se 4K projekcí asi hned tak něco krásnějšího neuvidíte. O hudbě platí to, co u Baraky: Michael Stearns asi mým oblíbeným skladatelem nebude (90%). ()

Reklama

Reklama